Č. 10509.

Obecní volby: I. I pro volbu starosty obce platí zásada § 56 obec. řádu vol., že jen taková vada vol. řízení musí vésti ke zrušení volby, která může míti vliv na výsledek volby. — II. Je překážkou volitelnosti choroba nebo okolnosti, že kandidát má s obcí soukromoprávní spor?
(Nález ze dne 28. dubna 1933 č. 7116.)
Věc: Max St. a spol. v J. proti zemskému úřadu v Praze o volbu obecního starosty.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Při volbě starosty, jeho náměstků a obecní rady v J., konané dne 18. června 1930, byl zvolen za starostu obce města J. Antonín R. Námitky do této volby, jež podal Max St. s ostatními dnešními st-li, zemský úřad v Praze nař. výměrem zamítl kromě jiných i z těchto důvodů: »1. Nemoc sama o sobě, a dedukovaná z ní možnost zanedbání povinností s funkcí obecního starosty spojených není podle zákona překážkou pasivního volebního práva do obecní rady. 2. Procesní poměr mezi obecním starostou a obcí rovněž není podle zákona překážkou volitelnosti do obecní rady, a to tím spíše, že zákon (§ 101 obec. zříz. a §§ 5 a 11 ob. fin. nov.) otázku podjatosti výslovně upravuje. Okolnost pak, že podle tvrzení námitek vinou dřívějšího a opět zvoleného obecního starosty byla obci způsobena škoda, je pro toto jeho opětné zvolení podle zákona zcela bezpředmětná. 3. Není vážným porušením tajnosti volby, netají-li se voliči sami tím, kterak hlasují, a pouhé tvrzení, že na voliče bylo působeno, nestačí k vážnému porušení svobody volby, a nelze proto volbu rušiti, pokud není konkrétně uvedeno a prokázáno, v jakém směru a do jaké míry toto působení mělo nebo alespoň mohlo míti vliv na výsledek volby, což platí též o námitce, že komise volbu řídící byla neúplná. 4. Osobní nechuť ke spolupráci některých nebo několika (nezáleží na tom, kterých a kolika) členů obecního zastupitelstva a rady s nově zvoleným obecním starostou není zákonným důvodem pro zrušení jeho volby.«
Rozhoduje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané, zabýval se nss především námitkami brojícími proti postupu při volbě starosty, neboť kdyby byly důvodný, musel by nař. rozhodnutí již z tohoto důvodu zrušiti, aniž se mohl zabývati námitkami proti osobě zvoleného starosty.
St-lé uvádějí jako konkrétní okolnosti vážného porušení tajnosti volby to, že Erasmus P. ve volební místnosti bezprostředně před volbou starosty obce navrhl, aby byl volen za starostu R., i že byly rozdávány hlasovací lístky, na nichž bylo již napsáno jméno R.-ovo, namítají, že, měl-li žal. úřad za to, že okolnosti ty nestačí, aby odůvodnily vážné porušení tajnosti volby, měl o tom konati další potřebné šetření, a vytýkají jako vadnost řízení, že žal. úřad tohoto šetření nekonal, a jako nezákonnost, že žal. úřad zamítl jejich námitky, ač sám uznává, že tajnost volby byla porušena.
Podle § 56 ob. vol. ř., jehož je použiti analogicky i při rozhodování o námitkách proti volbě obecního starosty (srov. Boh. A 5273/26), zruší úřad rozhodující o námitkách proti volbě buď celé řízení volební nebo příslušnou jeho část, zjistí-li takové vady, které mohou míti vliv na výsledek volby, zejména zjistí-li, že byla vážně porušena čistota a tajnost volby. Ne tedy každé, nýbrž jen vážné porušení tajnosti označuje zákon za vadu, pro niž je volební řízení zrušiti. Není proto nezákonným, když žalovaný úřad z porušení tajnosti volby, pokud je neshledal vážným, nevyvodil důsledků.
Námitku st-lů v řízení správním, že ve volební místnosti byly rozdávány hlasovací lístky, na nichž bylo již napsáno jméno R.-ovo, právem žal. úřad přešel mlčením, neboť st-lé sami uvedli, že tato závada byla na protest některých členů obecního zastupitelstva ihned odstraněna, takže vůbec nemůže bytí řeči o nějaké vadě řízení.
Odpovídaje na námitku st-lů, že Erasmus P. bezprostředné před volbami starosty ve volební místnosti navrhl za starostu R., vyslovil žal. úřad, že není vážným porušením tajnosti volby, netají-li se voliči sami tím, jak hlasují, a že pouhé tvrzení, že bylo na voliče působeno, nestačí k vážnému porušení svobody volby a nelze volbu zrušiti, pokud není konkrétně uvedeno a prokázáno, v jakém směru a do jaké míry toto působení mělo nebo aspoň mohlo míti vliv na výsledek volby.
Stížnost nemá tu námitky jiné, než že bylo povinností žal. úřadu, aby — shledal-Ii, že konkrétní okolnosti, jež st-lé uvedli v námitkách, nestačí, aby odůvodnily vážné porušení tajnosti volby, sám v té příčině vykonal další potřebné šetření. Námitku tu, ať jí lze rozuměti tak, že bylo povinností žal. úřadu, aby pro tvrzené porušení tajnosti voleb další doklady shledal, nebo po nových okolnostech porušení tajnosti voleb pátral, je bezdůvodná, neboť úřad rozhodující o takových námitkách je povinen provésti šetření toliko o okolnostech v námitkách konkrétně mu sdělených, není však jeho úkolem, aby sám shledával a zjišťoval okolnosti, jež by mohly vésti k závěru, že byla v daném případě porušena tajnost volby.
V dalším obsahu stížnosti namítají st-lé, že Antonín R. proto nemůže býti zvolen za starostu obce, že má jako učitel pro tvrzenou těžkou chorobu dovolenou, vede s obcí civilní spor, takže je tu kolise mezi zájmy jeho a obecními, že způsobil již značnou škodu obci, a je obava, že obec znovu poškodí, i že značná část členů obecního zastupitelstva nikoliv snad z osobní nechuti, nýbrž z vážné snahy zdárně pracovati pro obec, má k němu vzhledem k tomu, co bylo uvedeno, nedůvěru. Stížnost namítá, že žal. úřad kategoricky vyslovil, že okolnosti ty nejsou překážkou volitelnosti R.-ovy do obecní rady, aniž uvedl důvody tohoto názoru.
Stížnost tu přehlíží, že žal. úřad výslovně uvedl, že okolnosti ty nejsou podle zákona překážkou volitelnosti, resp. zákonným důvodem zrušení volby; vyslovil tak právem, neboť volební řád č. 75/19 a jeho novely spočívají na zásadě práva býti volenu do obecního zastupitelstva, obecní rady a komisí (§§ 4 a 8), z níž jsou přípustný výjimky jen pokud tak zákon výslovně stanoví. Že by byl nějaký zákonný předpis, který by vylučoval z důvodů st-Ii uvedených z volby obecním starostou, stížnost netvrdí, a ani nss neshledal.
Předpisu § 101 obec. zříz. a §§ 5 a 11 ob. fin. novely dovolal se žal. úřad jen na podporu svého tvrzení, že ani skutečnost, že je proces mezi starostou obce a obci, není podle zákona překážkou volitelnosti, když sám zákon otázku podjatosti upravuje. Toto stanovisko žal. úřadu nevyvrací námitka, že § 101 obec. zříz. na konkrétní spor obce s R. nedopadá, a neplyne opak ani z § 5 ob. fin. nov., neboť předpis ten nestanoví, ani nelze z něho vyvoditi, jak stížnost má za to, že by nebyl volitelný za starostu obce někdo jen proto, že vede s obcí spor.
Právem tedy zamítl žal. úřad shora uvedené námitky.
Stížnost konečně namítá, že žal. úřad jako nadřízený úřad sám měl pečovati o to, aby obec jako součást veřejné správy byla vedena osobou, která jí nezpůsobí škody. Běží tu v podstatě o výtku, že žal. úřad nepoužil svého práva dozorčího daného mu obecním zřízením a starostu obce úřadu nezbavil. Leč námitka ta je bezdůvodná, neboť na výkon práva dozorčího není nároku.

Citace:

Č. 10509. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 883-885.