Č. 10442.

Učitelstvo: Jest služební dobu učitele veřejné školy národní čítati ode dne, který jako den nástupu byl udán v ustanovovacím dekretu okr. škol. rady, anebo od dřívějšího dne, kterého učitel k příkazu okr. škol. inspektora službu skutečně nastoupil?
(Nález ze dne 25. března 1933 č. 5098.)
Věc: Emil A. v N. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o zápočet služební doby.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Ošr pro německý okres školní v N. ustanovila st-le výnosem z 8. října 1908 zatímním učitelem při obecné škole v K. s tím, aby službu nastoupil 1. října 1908. Podle potvrzení správy školy obecné a měšťanské v K. z 3. března 1928 nastoupil st-l službu na zmíněné obecné škole již 28. září 1908. Zšr v Brně vyslovila výměrem z 30. září 1926, že st-lova započítatelná doba k 1. lednu 1926 činí 19 roků 9 měsíců, okrouhle podle § 38 odst. 2 učit. zák. 19 roků 6 měsíců a zařadila jej podle toho 1. lednem 1926 do služného 6. stupně s tím, že vyhoví-li zákonným podmínkám, zvýší se jeho služné 1. červencem 1927. Proti tomu podal st-l námitky, v nichž uvedl, že službu nenastoupil 1. října 1908, nýbrž již 28. září 1908, takže jeho služební doba k 1. lednu 1926 činí 19 roků 9 měsíců a 3 dny, čili okruhle 20 roků, pročež mu nárok na platový postup přísluší již 1. lednem 1927. Námitkám těmto zšr rozhodnutím ze 17. února 1928 nevyhověla.
St-lovo odvolání bylo zamítnuto rozhodnutím min. škol. ze 14. dubna 1928 s odůvodněním, že třeba stanovení služební doby rozhodné pro postup do nových platů nelze posuzovati podle zák. č. 319/1917 ř. z., nýbrž podle zákonitých předpisů upravujících právní svazky učitelů veřejných škol národních přede dnem 1. ledna 1926, nemá tato okolnost vlivu na spornou otázku, ježto pro stanovení počátečního termínu školní služby st-lovy může býti po rozumu těchto předpisů rozhodným jedině znění úředního dekretu, jímž st-l byl povolán ke školní službě, vydaného příslušným úřadem, v daném případě tím spíše, když tento dekret byl st-li vydán dodatečně, nikoli nahodilá okolnost, že st-l převzal třeba s vědomím a za souhlasu správce školy dobrovolně vyučování o tři dny dříve než mu dekretem bylo uloženo, a že školním úřadem tento protiprávní stav byl trpěn, že dále dřívější nastoupení služby se stalo k úřednímu příkazu, stížnost netvrdí, a nebylo tudíž ani třeba zjišťování této okolnosti podrobovati dalšímu úřednímu šetření.
Toto rozhodnutí však nss zrušil pro vady řízení nálezem z 1. března 1930 č. 28926/28 vzhledem k tomu, že st-l v námitkách z 15. listopadu 1926, podaných do výnosu zšr-y z 30. září 1926 tvrdil, že dřívější nástup služby, totiž nástup dnem 28. září 1908 se stal k ústnímu příkazu okr. škol. inspektora Antonína B., že toto tvrzení nebylo během správního řízení vyvráceno, a že žal. úřad nezaujal stanoviska k otázce, zdali st-lem tvrzený příkaz byl okr. škol. inspektorem dán a zdali by tento příkaz měl pro spornou otázku význam, a zejména netvrdil, že by ke skutečnému dřívějšímu nastoupení služby přes to nebylo lze přihlížeti.
Na to min. škol. nař. rozhodnutím zamítlo opětně odvolání st-lovo z důvodů uvedených ve výnose ze 14. dubna 1928, jež doplnilo, resp. pozměnilo v tom směru, že ani ústnímu příkazu okr. škol. inspektora A. B., o který st-l opírá sporný právní nárok, nelze přiznati toho významu, že by jím mohla býti měněna úřední disposice daná ošv-em a docházející výrazu v příslušném služebním dekretu st-lově. Příslušelať podle § 25 odst. 2 bodu 7 zák. z 12. ledna 1870 č. 3 z. z. mor. kompetence k prozatímnímu obsazování učitelských míst výhradně okr. škol. radě, tudíž dnes ošv-u, nikoliv okr. škol. inspektoru jako takovému, a nelze tudíž případný ústní příkaz jeho považovali za »úřední příkaz«, nahrazující s právními účinky úřední disposici, k jejímuž vydání byla pouze okr. škol. rada příslušná.
Proti tomuto rozhodnutí podal st-i stížnost, o níž nss uvažoval takto: Nař. rozhodnutí zamítlo st-lův nárok, setrvavši na právním názoru, projeveném ve zrušeném rozhodnutí ze 14. dubna 1928; nař. rozhodnutí však tento právní názor nově formulovalo v ten smysl, že pro otázku, který den možno pokládati za den skutečného nástupu služby ve smyslu § 2 odst. 1 zák. č. 274/19, jest rozhodným jedině znění dekretu ošr-y, jímž byl st-l povolán ke školní službě, a že dřívější nastoupení služby, než jak uvedeno v dekretu, nemá právního významu; ani ústnímu příkazu okr. škol. inspektora (existenci tohoto příkazu žal. úřad nepopírá) nelze po názoru žal. úřadu přiznati význam, že by jím mohla býti měněna úřední disposice daná v dekretu ošv-em; příkaz takový nelze považovati za úřední příkaz, který by nahražoval s právním účinkem úřední disposici ošr-y. Naproti tomu stížnost zastává právní názor opačný. Nss shledal stanovisko stížnosti odůvodněným.
V daném případě jde o posouzení otázky, bylo-li bez právního významu, jestliže st-l k ústnímu rozkazu okr. škol. inspektora nastoupil školní službu již dne 28. září 1908, ač v dekretu ošr-y z 8. října 1908 příslušné k prozatímnímu obsazení onoho místa, byl jako den nástupu uveden 1. říjen 1908.
Podle § 28 zák. o dozoru ke školám z 12. ledna 1870 č. 3 z. z. mor. byl předseda ošr-y v případech pilných, a to i těch, které se vyjednávají sborem ošr-y, oprávněn, bezprostředně zaříditi, čeho jest potřeba. Které věci jest pokládati za věci pilné, označuje toto ustanovení odkazem k § 15 téhož zák., jednajícího o míst. škol. radách, kdež jako stupeň naléhavosti zde rozhodný se uvádí, že jde o takovou nutnost, při níž ani nejbližšího řádného zasedání rady vyčkati ani mimořádné její zasedání svolati nelze. K působnosti ošr-y podle § 25 odst. 2 č. 7 téhož zák. náleží mezi jiným prozatímně obsazovati uprázdněná místa školní.
Jest zde tedy výslovný předpis, že v takovéto záležitosti, pokud je naléhavá, jest příslušný rozhodnouti předseda ošr-y, kterým byl okresní hejtman, jenž, jak jest notorické, takovéto personální záležitosti vyřizoval téměř výlučně prostřednictvím okr. škol. inspektora, kterážto praxe na Moravě a ve Slezsku byla podepřena též výslovným ustanovením § 1 odst. 2 nař. min. vyuč. z 18. května 1869 č. 128 ř. z., podle něhož okr. škol. inspektor byl povinen ohledně škol svého okresu preváděti úřední úkony, kterými byl zvláště přednostou okresního neb zem. škol. úřadu pověřen.
Jest tedy nesprávným názor žal. úřadu, že pro právní účinnost nástupu školní služby může býti rozhodným toliko znění dekretu ošr-y, a že jedině tento dekret lze uznati za úřední příkaz.
Kromě toho jest další úsudek žal. úřadu, že nařízení okr. škol. inspektora k tomto případě nemohlo změniti úřední disposice výnosem ošr-y učiněné, pochybeným již proto, poněvadž nařízení okr. škol. inspektora, které podle stavu věci mohlo býti dáno nejpozději dne 28. září 1908 a tohoto dne bylo provedeno, nemohlo měniti nijaké úřední disposice ošr-y, které v té době vůbec nebyly učiněny; právě proto, že učiněny nebyly a že nebylo možno je včas učiniti, vydáno bylo opatření podle § 28 cit. zák., které založilo právní stav tímto zákonným ustanovením podložený. Jestliže tedy st-l ústního nařízení, které bylo vydáno v mezích zákona, uposlechl v době, kdy neexistovalo jinaké písemné opatření ošr-y samé, nelze tvrditi, že by byl býval tím způsoben stav protiprávní, resp. že by ono dřívější nastoupení služby nemělo právního významu.

Citace:

Č. 10442. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 719-722.