Č. 10255.

Pozemková reforma: Může stpú svolení k dalšímu zcizení zbytkového statku jednotlivcem obci odepříti z důvodu, že by prodejem byl zmařen cíl, sledovaný stpů-em při původním svolení podle § 7 záb. zák., poněvadž obec jako veřejný svazek nemá tak intensivního zájmu na prosperitě a výnosnosti hospodářského podniku jako osoba fysická, ani nemá možnosti okamžitého a věci prospěšného rozhodování, jehož je třeba pro vedení velkého hospodářského podniku?
(Nález ze dne 10. ledna 1933 č. 20.861/32.)
Věc: Viktor a Valerie P. v M. (adv. Dr. Tbmáš Hegner z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze o svolení k dalšímu zcizení statku. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Výměrem z 2. března 1928 schválil stpú podle § 7 záb. zák. smlouvu trhovou z 26. února 1927, jíž Robert Ž. prodal manželům Viktoru a Valerii P. nemovitosti v obci K. s podmínkou, že k dalšímu zcizení koupené nemovitosti je třeba jeho souhlasu. Žádost kupců za svolení k dalšímu prodeji nemovitostí těch obci B. nevyhověl stpú nař. výměrem z těchto důvodů: »Při původním schválení koupě zbytkového statku K. sledoval stpú cíl, aby velmi mokrá a neúrodná půda zbytkového statku byla kultivována a přeměněna v plodnou zemědělskou půdu, a aby na ní hospodařila osoba schopná a kvalifikovaná. Žadatel těmto předpokladům vyhověl. Dalším zcizením statku byl by však zmařen tento cíl, poněvadž obec B. neposkytuje stpú-u dostatečnou záruku pro to, aby nemovitosti prodatelem meliorované a rekultivované byly i nadále řádně a odborně obhospodařovány. Obec jako veřejný samosprávný svazek nemá tak intensivního zájmu na prosperitě a výnosnosti hospodářského podniku iako osoba fysická, a nemá též možnost okamžitého a věci prospěšného rozhodování, jehož je zapotřebí pro vedení tak velkého hospodářského podniku. Vzhledem k těmto okolnostem zhoršila by se bonita půdy a její úrodnost byla by ohrožena, kdyby zbytkový statek přešel do vlastnictví a správy obce, a tím i zmařen byl plán sledovaný státním pozemkovým úřadem při udělení souhlasu ke koupi statku nynějšímu vlastníku.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Žal. úřad odepřel svoliti k dalšímu zcizení statku K. proto, že by prodejem obci B. byl. zmařen cíl, který při původním svolení podle § 7 záb. zák. sledoval, totiž, aby velmi mokrá a neúrodná půda prodaného statku byla kultivována a přeměněna v plodnou zemědělskou půdu, i aby na ní hospodařila osoba schopná a kvalifikovaná, a že kupující obec záruku tu nedává. K závěru tomu došel žal. úřad z všeobecné úvahy, že obec jako veřejný samosprávný svazek nemá tak intensivního zájmu na prosperitě a výnosnosti hospodářského podniku jako osoba fysická, a nemá též možnost okamžitého a věci prospěšného rozhodování, jehož je třeba pro vedení tak velkého hospodářského podniku.
Stížnost vytýká, že názor ten v této všeobecnosti není logický a nemůže proto býti platným důvodem odepření žádaného povolení.
Nss dal stížnosti za pravdu. Je přece známo, že i obce řádně hospodaří na majetku pozemkovém značné rozlohy, názor žal. úřadu je pak v přímém rozporu se zákonem přídělovým, který obsahuje i směrnice pro hospodářsky účelné provedení pozemkové reformy, jichž nemůže stpú nedbati ani při rozhodování o tom, nebude-li zamýšleným dalším zcizením statek odcizen nějakému určitému cíli pozemkové reformy, který udělením původního svolení sledoval. Vždyť zákon přídělový pokládá obce zásadně za zvlášť schopné subjekty přídělu, a to i zemědělské půdy větší rozlohy, stanoví-li v § 12, že lze obcím přiděliti i půdu zemědělskou, je-li půda méně hodnotná, nebo vyžaduje-li její řádné využitkování takového nákladu, jaký by pravděpodobně nemohl na sebe vžiti hospodář jiný, a v § 25 dokonce mezi osobami, jimž lze přiděliti zbytkové statky nebo jiné větší podniky zemědělské, pamatuje i na obce a jiné veřejné svazy (arg. citace § 1 pod č. 4 až 6 příd. zák.). Nikoliv tedy shora uvedená všeobecná úvaha, nýbrž teprve zvláštní okolnosti toho kterého případu mohly by vésti k závěru, že by byl dalším prodejem určité obci zmařen účel, který žal. úřad při původním svolení sledoval.
Stížnost namítá, že v daném případě je účel, který žal. úřad sledoval, již splněn a náležitě zabezpečen, i že obec B. je kupcem zvlášť kvalifikovaným, ježto sama je vlastníkem většího zemědělského podniku, řádně spravovaného, je dostatečně finančně silná a kupuje statek jen za tím účelem, aby mohla na svém majetku racionelněji hospodařiti.
Námitku tu nemohl nss věcně přezkoumati, ježto žal. úřad, vycházeje ze shora uvedené všeobecné úvahy o schopnosti obcí k zemědělskému hospodaření, vůbec žádného šetření po této stránce nekonal a nezjišťoval, dává-li kupující obec B. záruky, že účel, který původním svolením sledoval, bude i jí zabezpečen. Zůstalo tedy řízení po této stránce podle toho, co uvedeno, právně relevantní, neúplné. V tom spočívá podstatná vada řízení.

Citace:

Č. 10255. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 250-252.