Č. 10446.

Obecní poplatky: Lze obecní poplatek parcelační předepsati z pozemku, pro který bylo uděleno povolení stavební, třebas nepředcházelo prohlášení pozemku toho za pozemek stavební?
(Nález ze dne 27. března 1933 č. 3385.)
Věc: Antonín a Františka T. v Č. proti okresnímu úřadu v Praze— Venkov o parcelační poplatek.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Platebním rozkazem z 8. dubna 1930 předepsal obecní starosta v Č. manželům Antonínu a Františce T. jako vlastníkům pozemku č. kat. . . v Č. poplatek podle § 1 pravidel o vybírání parcelačního poplatku. Obecní zastupitelstvo v Č. se dne 5. května 1930 usneslo zamítnouti jejich odvolání proto, že byl pozemek jejich prohlášen ve smyslu § 1 cit. pravidel za staveniště, snížilo však poplatek na 620 Kč 10 h, odpočetši výměru 116.775 sáhů, které dle situačního plánu z 11. června 1928 připadly k veřejnému statku.
Nař. výměrem okresní úřad Praha—Venkov zamítl další odvolání manželů T. z těchto důvodů: »Je nesporno, že pozemek č. kat.. . . v Č. na základě stav. povolení byl ve smyslu § 18 stav. řádu prohlášen v celém rozsahu za pozemek stavební. Z tohoto důvodu předepsalo Vám zcela právem obecní zastupitelstvo zaplacení poplatku stavebního za prohlášení tohoto pozemku za pozemek stavební. Situačním plánem je rozloha staveniště nad pochybnost a věrohodně zjištěna.«
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané, uvážil nss takto:
Podle § 1 pravidel o vybírání poplatků parcelačních v obci Č., schválených výnosem zsv-u v Praze z 1. prosince 1925, podle nichž byl sporný poplatek vyměřen a jejichž obsah je ve shodě se vzorcovými pravidly o vybírání poplatků stavebních, uvedenými ve vl. nař. č. 143/22, je platili poplatek v uvedené tam výši za pravoplatné povolení k rozdělení pozemků na místa stavební (parcelace ve smyslu stav. řádu), nebo k přeměně pozemků dosud nezastavěných na staveniště. Pravidla postihují tedy tímto poplatkem akt stav. úřadu, jímž se pozemek uznává zásadně za zastavitelný, ať děje se to povolením parcelačním podle § 10 a násl. stav. řádu, ať — v případě kde se pozemek nerozděluje na několik stav. míst —, prohlášením parcely pozemkové za parcelu stavební podle § 6 stav. řádu.
Žal. úřad zjišťuje, že pozemek č. kat. .. . v Č. byl prohlášen — a to v celém rozsahu — za pozemek stavební ve smyslu § 18 stav. ř. tím, že bylo dáno povolení ke stavbě na tomto pozemku. Stížnost naproti tomu namítá, že prohlášení pozemku za stavební jako předpoklad pro vyměření poplatku podle § 1 prav. může se státi pouze zvláštním aktem obecního zastupitelstva; poněvadž pak takový akt zde vydán nebyl, není prý pro předepsání poplatku podkladu. — Stížnost je však na omylu.
Je sice pravda, že podle stav. řádu pro Čechy žádosti za stav. konsens má předcházeti povolení k přeměně parcely pozemkové v parcelu stavební, jež uděliti příslušno jest obecní zastupitelstvo. Není třeba zabývati se zde otázkou, zda povolení to musí se státi vždy aktem zvláštním, či může-li se státi implicite také jiným aktem stav. úřadu. Neboť tolik je jisto, že bylo-li pravoplatně uděleno povolení ke stavbě na určitém pozemku, byť i proti předpisům stav. řádu nepředcházelo formelní uznání pozemku toho za pozemek stavební, je tím pro stavebníka efektivně prohlášena také zásadní zastavitelnost onoho pozemku s tím účinkem, že nemůže později — vzhledem k právní moci stav. konsensu — býti brána již v pochybnost. Dosahuje tedy v takovém případě stavebník stavebním povolením onoho hospodářského prospěchu, jaký mu normálně poskytuje akt přeměny parcely pozemkové v parcelu stavební a který je vlastním důvodem zpoplatnění aktu posléze uvedeného. Příčilo by se dávkovým pravidlům, aby stavebník z toho, že nezachovav předpisů stav. řádu nevymohl si předem zvláštního povolení k přeměně svého pozemku v parcelu stavební a domohl se přímo povolení stavebního, těžil ještě nad to zproštění od poplatku stanoveného na povolení přeměny svého pozemku v pozemek stavební. Jestliže tedy, jak nesporno, st-li bylo dáno povolení ke stavbě na pozemku č. kat. . . . v č., ač snad — což ze spisů není patrno — nepředcházelo prohlášení pozemku toho za stavební, je tím již dán dostatečný podklad pro to, aby mu byl vyměřen také podle § 1 prav. poplatek za přeměnu jeho pozemku dosud nezastavěného na staveniště.
Stížnost ovšem namítá dále, že není správný předpoklad úřadu, jakoby pozemek č. kat.... v Č. byl býval v celém rozsahu prohlášen za pozemek stavební. Podkladem této námitky je názor, že poplatek podle § 1 prav. vyměřuje se pouze z plochy, již zabírá stavební místo, čímž -— jak patrno z dalšího — stížnost míní plochu skutečně zastavěnou. Než tento názor je mylný. Podle § 1 prav. vyměřuje se poplatek sazbou 20 h z každého m2 »plochy k parcelaci určené«, čímž dlužno rozuměti celé staveniště, a nikoliv pouze onu jeho část, která je budovou na něm postavenou skutečně zaujata (srov. Boh. A 9050/31). St-lé netvrdí, že by stav. povolením ze 16. května 1929 bylo bývalo stavebně-právně disponováno pouze ohledně určitého dílu parcely č. kat. . . . Vztahovalo-li se však podle toho stav. povolení — jak ostatně také patrno ze spisů správních — na celý pozemek, pak nutno tento celý pozemek pokládati za staveniště a tedy ve smyslu § 1 prav. také za plochu poplatnou. Je tedy i tato námitka stížnosti bezdůvodná.

Citace:

Č. 10446. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 727-729.