Čís. 2486.

Výjimky §u 252 tr. ř. ze zásady bezprostřednosti nelze rozšiřovati.
»Jinými listinami a spisy« (§ 252 předposl. odst.) jest rozuměti jen takové, o jichž obsahu se nalézací soud nemůže dozvěděti jinak než jich čtením; nespadá sem soukromé dobrozdání znalce.
(Rozh. ze dne 24. září 1926, Zm I 252/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Litoměřicích ze dne 12. února 1926, jímž byl obžalovaný podle §u 259 čís. 3 tr. ř. sproštěn z obžaloby pro přečin proti bezpečnosti života podle §u 337 tr. zák., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a věc vrátil krajskému soudu v Litoměřicích, by ji znova projednal a rozhodl. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Zmateční stížnost uplatňuje důvody zmatečnosti podle čís. 4, 5 a 9 a) §u 281 tr. ř. Zkrácení práv obžaloby shledává mimo jiné v tom, že nalézací soud zamítl návrhy, podané veřejným obžalobcem při hlavním přelíčení, by bylo přečteno dobrozdání profesora Dra В-a. Zmateční stížnost není v právu. Pro hlavní přelíčení ve věcech trestních platí zásada bezprostřednosti a ústnosti. Důkazy prováděti jest zásadně před soudem nalézacím. Z této zásady připouští § 252 tr. ř. některé výjimky, jež jako takové nelze rozšiřovati, dlužno spíše — pokud možno — je súžovatí. S toho hlediska lze »oněmi a jinými listinami a spisy«, o nichž mluví druhý odstavec §u 252 tr. ř., rozuměti jen takové, o jichž obsahu se nalézací soudci nemohou dozvěděti jinak, než právě jejich čtením. To nelze tvrditi o vyjádření Dra В-a. Vyjádření to není v pravdě ničím jiným, než posudkem, posudkem to soukromým, o němž není známo, jak přišel k místu, a jenž se proto vymyká přezkumu nalézacím soudem. Posudky znalecké vůbec smějí býti předčítány jen za podmínek §u 252 odst. prvý čís. 1 až 4, jichž tu nebylo. Bez porušení zásady bezprostřednosti nesměl ani nalézací soud dáti přečísti ono vyjádření a nelze vytýkati zmatek podle čís. 4 §u 281 tr. ř. proto, že příslušný návrh byl zamítnut.

Citace:

č. 2486. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 554-554.