Čís. 2478.

Korporací zákonně uznanou ve smyslu §u 492 tr. zák. je takové sdružení, jež, nejsouc veřejným úřadem, přece pro důležitost svého oboru pro veřejný život těmto úřadům může býti na roveň postaveno; spadá sem okresní nemocenská pokladna.
Členům představenstva oné korporace přísluší právo soukromé obžaloby, je-li v útoku proti ní vyjádřena současně i urážka těchto na správě korporace spolupůsobících osob.
(Rozh. ze dne 16. září 1926, Zm I 391/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského jako kmetského soudu v Chebu ze dne 27. května 1926, jímž byl stěžovatel uznán vinným přestupkem podle §u 6 zákona z 30. května 1924, čís. 124 sb. z. a n., mimo jiné z těchto — Čís. 2479 —
515
důvodů:
Zmateční stížnosti obžalovaného, dovolávající se důvodů zmatečnosti §u 281 čís. 9 a 10 tr. ř. (správně §u 281 čís. 9 a), b) a c) tr. ř.), nelze přiznati oprávnění. S hlediska §u 281 čís. 9 a) a c) tr. ř. upírá stížnost okresní nemocenské pokladně aktivní legitimaci k obžalobě, poněvadž jest osobou právnickou; členům představenstva této pokladny pak legitimaci k soukromé obžalobě, poněvadž zvlášť proti nim výčitky vzneseny nebyly. V onom směru nutno zdůrazniti, že kromě osobám fysickým zákonodárce v §u 492 tr. zák. poskytl ochranu cti i korporacím zákonem uznaným. Korporace ty jsou v §u 492 tr. zák. vyjmenovány v těsné spojitosti s veřejnými úřady a s jednotlivými orgány vlády, takže podle tohoto doslovu zákona jest zjevná tendence, by kromě fysickým osobám poskytnuta byla ochrana cti i takovým sdružením, kterým pro důležitost oboru jejich působnosti přináleží jistý význam veřejnoprávní. Že tyto předpoklady platí u okresních nemocenských pokladen v plné míře, je nepochybno, béřou-li se v úvahu důležité veřejnoprávní úkoly těchto pokladen, které v zájmu pracujícího lidu podle zvláštních zákonných předpisů a to pod stálým dozorem vlády plní. Jest proto jasno, že okresní nemocenská pokladna jako zákonem uznaná korporace k podání soukromé obžaloby podle §u 492 tr. zák. byla oprávněna.
Avšak i členům představenstva této korporace přísluší kromě toho soukromé právo obžalobní (viz na příklad rozhodnutí č. 2129 sb. n. s.), pokud v útoku proti právnické osobě (korporaci) byla současně vyjádřena urážka na cti těchto na správě tohoto sdružení spolupůsobících osob. Tu zjišťuje soud, zkoumaje podle volného uvažování obsah článku, že vedle okresní nemocenské pokladny jakožto korporace i členové představenstva znatelným způsobem viněni byli, že své právo dozorčí nevykonávají podle povinnosti, a že při četných nepřístojnostech při ošetřování nemocných opomenuli zjednati potřebnou nápravu. Pouhým tvrzením opaku skutkového zjištění učiněného soudem podle volného přesvědčení nedoličuje stížnost žádný z důvodu zmatečnosti uvedených v §u 281 tr. ř., obzvlášť hmotněprávní důvod čís. 9 a) neb c) §u 281 tr. ř., k němuž se vyhledává, by, vycházejíc z onoho skutkového zjištění, prokázala, že došlo k odsuzujícímu výroku následkem mylného výkladu zákona.

Citace:

č. 2478. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8, s. 530-531.