Č. 9501.

Samospráva obecní. — Řízení před nss-em: Obec může ve stížnosti na nss proti rozhodnutí zem. správ, výboru, kterým byla ve smyslu § 3 odst. 6 a § 10 odst. 5 zák. č. 329/21 zvýšena sazba obecní dávky, vytýkati jen, že není splněn zákonný předpoklad pro vydám takového opatření zem. správ, výboru, nebo že tento úřad překročil meze své pravomoci anebo že nešetřil předpisů o řízení v zákoně předepsaných.
(Nález ze dne 20. listopadu 1931 č. 16981.)
Prejudikatura: Boh. A 9130/31.
Věc: Obec M. proti zemskému správnímu výboru v Praze o úpravu obecního rozpočtu a zvýšení obecní dávky z piva.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím byla snížena položka »o drněna starostovi«, resp. z rozpočtu byla vyloučena položka »náhrada starostovi za ušlý výdělek, nemocenské, invalidní a starobní pojištěnu, zrušuje se pro vadnost řízení. Jinak se stížnost z části odmítá pro nepřípustnost, z části zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím usnesl se zsv na základě ustanovení § 10 odst. 5 a § 3 odst. 6 až 8 zák. č. 77/27 na tom, aby v rozpočtu obce M., žádající za příspěvek z vyrovnávacího fondu, byly provedeny mezi jinými tyto změny: položka »odměna starostovi za úřadovánu ve výši 12000 Kč snížena o 3000 Kč, položka »starostovi za ušlý výdělek, nemocenské, invalidní a starobní pojištěnu ve výši 7135 Kč byla škrtnuta. Položka »na německé feriální osady 6000 Kč« byla snížena o 1000 Kč, položka »české feriální osady 1500 Kč« o 400 Kč. V rozpočtu školství byla položka »psací potřeby 900 Kč« snížena o 400 Kč, položka »sešity a knihy 8000 Kč« o 3000 Kč, položka »materiál pro ženské ruční práce 1500 Kč« o 600 Kč, položka »materiál pro výchovné ruční práce 1200 Kč« o 400 Kč. V úhradě byly zařáděny položky »30% nedoplatků na přirážkách« ve výši 125775 Kč. 300% přirážka ke všem daním přirážkám podléhajícím mimo daň domovní byla vypočtena z daňové základny 41124 Kč 40 h. Mimo to byla zvýšena sazba obecní dávky z piva na 10 h.
Stížnost podaná na toto rozhodnutí obrací se proti úpravě uvedených položek rozpočtových, resp. zvýšení obecní dávky z piva, a namítá především, že vyzvání úřadu, jímž zamýšlené změny rozpočtových položek, resp. zvýšení dávky bylo obci sděleno, neobsahovalo žádných důvodů a že jich není ani v nař. rozhodnutí, ačkoliv obec se k uvedenému sdělení podrobně vyjádřila. Dále obrací se stížnost ve věci proti přípustnosti žal. úřadem provedených změn, resp. zvýšení obecní dávky z piva.
Nss vyslovil v nál. Boh. A 9130/31, že proti výroku vydanému na základě § 3 odst. 7 a 8 a § 10 odst. 5 zák. č. 77/27, jímž určité výdajové položky byly sníženy nebo vyloučeny, pokud se týče určité úhradové položky byly zvýšeny, jest stížnost na nss přípustnou jen potud, pokud popírá, že splněn jest zákonný předpoklad pro vydání takového opatření úřadu dohlédacího, aneb pokud tvrdí, že úřad překročil meze své pravomoci, nebo že nešetřil předpisů o řízení v zákoně předepsaných. Nss trvá na tomto názoru i v daném případě.
Ve smyslu zprvu naznačeném obec ve stížnosti nepopírá, že zákonný předpoklad pro vydání nař. rozhodnutí byl splněn. Rovněž nepopírá, že jí zamýšlená změna rozpočtu byla sdělena s vyzváním, aby se o ní do 14 dnů vyjádřila. Uvedení důvodů v tomto sdělení zákon nevyžaduje a stížnost není proto důvodná, vytýká-li nedostatek odůvodnění jako vadu řízení. Překročení pravomoci žal. úřadem tvrdí stížnost jen, pokud jde o položky »odměna za úřadování starostovi« a »náhrada za ušlý výdělek, nemocenské pojištění atd.«, o čemž bude ještě později řeč. Jinak nelze obci přiznati věcnou legitimaci ke stížnosti proti úpravě rozpočtu podle § 3 odst. 7, resp. § 10 odst. 5 cit. zák. Zejména nemůže obec s úspěchem vytýkati, že nař. rozhodnutí neobsahuje odůvodnění o tom, proč jednotlivé rozpočtové položky byly v rozpočtu jako neúčelné sníženy a že výrok o účelnosti snížení položek těchto není věcně správným. Všecky tyto námitky jsou bezpodstatný, ježto obec, jak svrchu vyloženo, v těchto směrech nemůže důvodně tvrditi zkrácení svých subj. práv ve smyslu § 2 zák. o ss.
Tím jsou vyřízeny námitky, týkající se snížení položek: »německé feriální osady«, »české feriální osady«, »psací potřeby«, »sešity a knihy«, »materiál pro ženské ruční práce«, »materiál pro výchovné ruční práce a konečně úhradové položky »nedoplatky na přirážkách« a »výnos přirážek.
Pokud jde o položky »odměna starostovi za úřadování« a »starostovi za ušlý výdělek, nemocenské pojištění atd.«, vytýká stížnost, že žal. úřad, snižuje prvou položku, resp. vylučuje druhou, překročil svou pravomoc ve smyslu cit. ustanovení zákona, ježto tyto položky byly ve stejné výši již v rozpočtu na rok 1927 a byly ve smyslu § 8 zák. č. 329/21 za dobu od 1. ledna do 31. října 1928 k výplatě poukázány; na stejnou námitku, obsaženou ve vyjádřeni obce, žal. úřad neodpověděl. Na odškodnění má starosta podle § 10 zák. č. 76/19 nárok a nemohla proto ani také z tohoto důvodu býti zmíněná položka z rozpočtu vyloučena.
K těmto námitkám jest obec podle toho, co bylo dříve uvedeno, zásadně legitimována. Leč námitku, že by šlo o právní závazek obce, založený na § 10 zák. č. 76/19, neuplatňovala obec ve svém vyjádření, ačkoliv jí bylo sděleno, že úřad položku tu zamýšlí z rozpočtu vyloučili, a proto jest tato námitka stížnosti nepřípustnou ve smyslu § 5 zák. o ss.
Jinak musil dáti nss stížnosti za pravdu.
Podle odstavce 7 § 3 zák. č. 77/27 může úřad k tomu povolaný zkoumati jednotlivé položky rozpočtu také po stránce účelnosti a prováděti v úhradě změny jak co do zařádění, tak co do výše. Toto právo nemůže však jíti tak daleko, aby znemožněno bylo řádné hospodaření podle odst. 4 § 8 zák. č. 329/21. Podle tohoto zákonného ustanoveni může býti v případě, když rozpočet nebyl na ten který rok pravoplatně stanoven, hospodařeno v rámci rozpočtu na rok právě prošlý, pokud nejsou výdajové položky předchozího rozpočtu nižší než rozpočtu, o který jde. Od hospodařeni podle rozpočtu předešlého roku musí ovšem obec upustiti, pokud a když úřad vykonávající právo podle odst. 7 § 3 zák. č. 77/27 ji uvědomil o tom, že míní určitou položku pozastaviti, stejně jako starosta nemůže prováděti rozpočet ohledně položek, jež byly odvoláním poplatníka vzaty v odpor, třeba že byly již ve stejné výši obsaženy v rozpočtu roku předešlého (vyjma položky, ke kterým obec podle zákona je povinna, což zde nepadá na váhu). Byl-li tedy určitý výdaj rozpočtový, který aspoň v téže výši byl v rozpočtu roku předešlého, v době, kdy obci byla výzva k vyjádření o zamýšleném vyloučení, resp. snížení této položky doručena, již proveden, pak musí úřad, upravující rozpočet ve smyslu odst. 7 § 3 a § 10 odst. 5 zák. č. 77/27 respektovati provedení rozpočtu a nemůže již v tomto ohledu své právo na úpravu rozpočtu vykonávati.
Stěžující si obec tvrdila ve svém vyjádření, že zmíněné položky, jež ve stejné výši byly již v rozpočtu na rok 1927, byly, pokud jde o dobu od 1. ledna do 31. října 1928, provedeny. Žal. úřad sice zmírnil proti své původně zamýšlené úpravě snížení při položce »odměna za úřadování starostovi« a snížil ji místo o 9500 Kč pouze o 3000 Kč, ponechal však druhou položku škrtnutou. Důvod, proč tak učinil, žal. úřad neuvedl. Z nař. rozhodnutí není tudíž patrno, zda žal. úřad k uvedeným relevantním okolnostem, na něž bylo ve vyjádření obce upozorněno, vůbec přihlížel, resp. z kterých důvodů k nim nevzal zřetele. Tímto nedostatkem byla stěžující si obci ztížena účinná obrana před nss-em.
Stížnost obrací se dále proti zvýšení obecní dávky z piva na 10 h a vytýká nař. rozhodnutí nedostatek odůvodnění, resp. neúčelnost, ježto tato dávka tíží nejvíce skláře, kteří nemohou býti jejím zvýšením ještě více zatíženi. Leč právní postavení obce v této věci neliší se nijak od jejího postavení, pokud jde o výrok o úpravě rozpočtu podle § 3 odst. 7 zák. č. 77/27.
Ve shora cit. nálezu dovodil nss, že proti opatření úřadu ve smyslu odst. 7 §3, týkajícímu se úpravy rozpočtu, přísluší obci omezené právo obrany, jak bylo shora vylíčeno, proto, poněvadž podle § 3 odst. 8 nahražuje takovéto opatření usnesení zastupitelských sborů, takže podle zákona vstupuje na místo svobodného opatření obce a volní projev její tedy samo nahražuje, čímž padá i právo obce brániti se proti takovému aktu úřadu dohlédacího.
Ježto pak podle § 3 odst. 8 i opatření úřadu ve smyslu odst. 6 věty 1. ve příčině obecních dávek nahražuje usnesení zastupitelských sborů, jest právní situace obce ohledně opatření úřadu, kterým ve smyslu § 3 odst. 6 věty 1. se zvyšuje obecní dávka, stejná jako při opatření úřadu, kterým se ve smyslu § 3 odst. 7 upravuje rozpočet. Může tedy obec proti takovémuto výroku úřadu brániti se jen tak, jak prve vytčeno.
Námitku, jež by byla podle shora vylíčeného právního názoru přípustnou, však stížnost nečiní, zejména netvrdí, že by zde byla zákonná překážka, která by obci zabraňovala ve vybírání zvýšené dávky, nýbrž uplatňuje pouze, že nař. rozhodnutí neodpovídá zásadě účelnosti, resp. že není řádně odůvodněno. Takovouto výtkou netvrdí obec zkrácení svého subj. práva ve smyslu § 2 zák. o ss, pročež je námitka ta bezpodstatná.

Citace:

Č. 9501. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 344-347.