Čís. 4611.

Poznámka zákazu zcizení a zavazení není na závadu napotomní exekucí.
§ 10 konkursního řádu nevztahuje se na práva, nabytá v době, kdy věc byla ještě vlastnictvím třetích osob.
Byla-li povolena poznámka zavedení prodejového řízení sice po té, kdy byl vyhlášen úpadek na jmění nynějšího vlastníka nemovitosti, ale dříve ještě, nežli mu věc vlastnicky náležela, nelze se domáhati zastavení (odložení) dražebního řízení.
(Rozh. ze dne 28. ledna 1925, R I 55/25.) Návrh správce úpadkové podstaty, by bylo zastaveno (odloženo) dražební řízení ohledně úpadcovy nemovitosti, soud prvé stolice zamítl, rekursní soud návrhu vyhověl.
Nejvyšší soud obnovil k dovolacímu rekursu vymáhajícího věřitele usnesení prvého soudu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze upříti oprávněnosti. V době, kdy vymáhající věřitelce byla povolena poznámka zavedení prodejového řízení, to jest 22. srpna 1924, nemovitost čís. 778 v N. nepatřila ještě úpadci a nebyla proto ještě součástí úpadkové podstaty ve smyslu §u 1 konk. řádu. Tak se stalo teprve 6. října 1924, kdy na základě rozsudku bylo vtěleno vlastnické právo k uvedené nemovitosti ve prospěch úpadce, který, pokud se týče jeho úpadková podstata převzala tuto nemovitost s uhražovacím právem vymáhající věřitelky. Vůči ní není směrodatným odpůrčí nárok úpadkové podstaty proti úpadcově manželce, nýbrž pouze knihovní stav, který také pro rozhodnutí exekučního soudu o zrušení prodejového řízení jest jedině rozhodným. V době, kdy vymáhající věřitelka nabyla uhražovacího práva, byl ovšem poznamenán zákaz zcizení a zatížení nemovitosti, než tyto poznámky nemohly býti na újmu exekuci, kterou vedla vymáhající věřitelka na základě právoplatného, směnečného platebního rozkazu ze dne 22. listopadu 1923 (§ 364 c) obč. zák. а 3. odstavec §u 384 ex. ř.). Je-li tomu tak, nelze zrušiti prodejové, exekuční řízení ani dle §u 10, ani dle §u 12 konkursního řádu. Onen paragraf omezuje zákaz tam uvedený výslovně na soudcovská zástavní a uhražovací práva k věcem, jež patří k úpadkové podstatě, což neplatí tedy o právech, nabytých v době, kdy tyto věci byly ještě vlastnictvím třetích osob. Jelikož úpadek byl vyhlášen dne 14. února 1924 a vymáhající věřitelka nabyla sporného uhražovacího práva 22. srpna 1924, tedy již za úpadkového řízení, ustanovení §u 12 konk. řádu zde vůbec nepřichází v úvahu, ani poznámka ze dne 6. září 1924, že byla podána odpůrčí žaloba. Vyrovnávací řízení, zavedené před vyhlášením úpadku, nemá významu pro posouzení otázky, je-li dle exekučních spisů a dle knihovního stavu sporné nemovitosti přípustným zrušení prodejového řízení čili nic, jelikož úpadce tenkráte nebyl ještě jejím vlastníkem.

Citace:

č. 4611. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 194-195.