Čís. 4731.

Pohledávku z vkladních knížek lze zabaviti jen dle §u 296 ex. ř. tím, že výkonný orgán vezme vkladní knížku k sobě, sepíše o tom protokol a uloží vkladní knížku na soudě. Lhostejno, že knížka jest v držbě třetí osoby. Není-li třetí osoba ochotna k vydání, jest na vymáhajícím věřiteli, by si dal přikázati dlužníkův nárok na vybrání.
(Rozh. ze dne 25. února 1925, R I 143/25.)
Soud prvé stolice povolil exekuci zabavením pohledávky dlužníka z vkladního listu spořitelny v Č. doručením platební zápovědi poddlužníku. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Dle §u 296 ex. ř. vykoná se zabavení pohledávek z vkladních knížek bank, spořitelen a záložen tím, že výkonný orgán tyto papíry podle příkazu exekučního soudu vezme k sobě a sepíše o tom zájemní protokol, který uloží u soudu, nikoli tedy dle §u 294 ex. ř. doručením platební zápovědi poddlužníku. Neprávem proto soud prvé stolice povolil navrhovanou exekuci zabavením pohledávky z vkladního listu spořitelny v Č. doručením platební zápovědi poddlužníku.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Právní názor rekursního soudu, že pohledávky z vkladních knížek a tedy i vkladních listů bank, spořitelen a záložen lze zabaviti jenom podle §u 296 ex. ř. tím, že výkonný orgán vezme vkladní knížku k sobě, sepíše o tom protokol a uloží vkladní knížku na soudě, a že není přípustným jejich zabavení prostou zápovědí výplaty dle §u 294 ex. ř., jak vymáhající strana navrhla a první soud povolil, odpovídá přesným ustanovením exekučního řádu i ustálené judikatuře. S míněním, hájeným ve stížnosti, že exekuce dle §u 296 ex. ř. jest možnou jen v případech obyčejných, když dlužník má vkladní knížku u sebe a může mu býti odebrána, nelze souhlasiti. Zákon nerozeznává v té příčině. Je-li knížka v držení třetí osoby, jež proti odebrání knížky ničeho nenamítá, není podle zásady §§ 262 a 347 ex. ř. vůbec příčiny k nějaké změně ve vedení exekuce. Není-li třetí držitel knížky ochoten ji vydati, nezbývá, než by vymáhající věřitel vydání knížky vynutil tím, že si předem neb současně dá přikázati nárok dlužníkův na vydání knížky ku vybrání, neboť bez tohoto vydání nelze ani nabýti na pohledávce práva zástavního (§ 296 ex. ř.), ani mu nemůže býti přikázána ku vybrání (§ 305 ex. ř.). Prostá zápověď spořitelně, aby nevyplácela vkladu, není v tomto případě způsobilým prostředkem uhražovací exekuce, neboť spořitelna nemusí platiti bez předložení vkladního listu, a mimo to by právo takovou zápovědí nabyté musilo ustoupit jiným, třebas i pozdějším právům nabytým k pohledávce odevzdáním neb zabavením vkladního listu (§ 300 ex. ř.). Ostatně jest mylným i další názor stěžovatelův, že by vkladní list uložený u soudu pro pozůstalost nesměl býti vydán, dokud se projednává pozůstalost. Podle §u 811 obč. zák. a §u 34 ex. ř. není projednávání pozůstalosti překážkou vedení exekuce.

Citace:

č. 4731. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 402-403.