Čís. 4838.

Třebas manželství nebylo rozvedeno (rozloučeno), avšak nastaly okolnosti, znemožňující manželské společenství, nelze se domáhati na manželce, by přijala manžela do společné domácnosti.
(Rozh. ze dne 24. března 1925, Rv I 295/25.)
Žalobě, jíž domáhal se manžel na manželce, by ho přijala do společné domácnosti, bylo oběma nižšími soudy vyhověno. Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Dovolací soud nesdílí názoru odvolacího soudu, který byl též názorem prvního soudu a důvodem, z něhož vyhověno žalobě, že žalovaná není oprávněna, odpírati žalujícímu svému muži přijetí do bytu a společné domácnosti proto, že manželství nebylo rozvedeno (rozloučeno) a že nebylo žalované povoleno oddělené bydliště (§§ 107, 117 obč. zák. a § 382 čís. 8 ex, ř.). Jest pravda, že podle §u 93 obč. zák. není dovoleno manželům svémocně manželské společenství zrušiti, ale nutno připustiti, že mohou v manželství nastati takové okolnosti, které manželské spolužití znemožňují, opodstatňují jeho zrušení, manželé však z té neb oné příčiny, ač by ony okolnosti důvod k rozvodu nebo rozluce zakládaly, neuznávají za vhodné zažádati za rozvod nebo rozluku. Jsou-li tu takové okolnosti, nelze nutiti manžele, by v manželském soužití setrvávali, pokud se týče je vrácením se do společné domácnosti nebo přijetím odešedšího manžela do ní obnovili. V případě, o který jde, žalovaná tvrdila okolnosti, najmě příkoří žalobcem na ní a její rodině páchaná, pro která prý jest oprávněna spolužití se žalobcem neobnovovati a jej proto do bytu a společné domácnosti nepřijati. Podle stanoviska tuto vysloveného bylo tudíž okolnosti ty zjistiti, o nich důkazy provésti a podle toho, co by prokázáno bylo, uvážiti, zdali důvod k odepření přijetí žalobce do bytu a společné domácnosti se strany žalované jest splněn.

Citace:

č. 4838. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 591-592.