Čís. 5083.

Doba splatnosti válečné daně.
(Rozh. ze dne 27. května 1925, R I 460/25.) Soud prvé stolice povolil exekuci ku vydobytí nedoplatku válečné dané za léta 1917 až 1920, rekursní soud exekuční návrh zamítl, ježto válečná daň se stala splatnou dříve než 3 roky (§ 23 čís. 1 vyr. ř.) před zahájením vyrovnacího řízení o jmění dlužnice, k němuž došlo dne 20. února 1924.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Finanční prokuratura stěžuje si do usnesení rekursního soudu jen potud, pokud jím byl zamítnut exekuční návrh i ohledně nedoplatku na válečné dani za leta 1917 až 1920 částkou 85812 Kč 04 h. Dovolací rekurs jest odůvodněn, neboť podle výslovného ustanovení §u 1 A č. 5 zákona o splatnosti přímých daní ze dne 16. března 1921, čís. 116 sb. z. a n. neplatí pro válečnou daň pravidlo, že přímé daně jsou splatné ve čtyřech rovných částkách na počátku každého kalendářního čtvrtletí. Táž jest nyní splatná dle čl. V. zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 79 sb. z. a n. ve dvou lhůtách, první polovinou do 30 dnů po doručení platebního rozkazu, druhou polovinou do dalších tří měsíců. Tím padá jediný důvod, ze kterého dlužnice odporovala povolení exekuce pro válečnou daň, a rekursní soud zamítl exekuční návrh, pročež musilo býti dovolacímu rekursu vyhověno a obnoveno usnesení prvního soudu.

Citace:

č. 5083. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 1010-1011.