Čís. 4614.

Ustanovení §u 1104 obč. zák. vztahuje se nejen na případ, když nelze věci následkem neobyčejné náhody (nehody) vůbec upotřebiti neb užívati, nýbrž i na případ §u 1105 obč. zák., když pachtýř přes takovou náhodu podrží obmezené užívání věci.
(Rozh. ze dne 28. ledna 1925, Rv I 1926/24.) Žalující majitel mlýna měl od žalované obce najat mlýnský příkop. Sesutím haldy důlní společnosti byl příkop zasypán. Žaloba proti obci, by uvedla zasypaný příkop v takový stav, by ho bylo lze používati, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Mínění dovolatelovo, že § 1105 obč. zák. nevylučuje nároku pachtýře na znovuzřízení věci, odporuje zákonu. Důvodová zpráva k §u 1096 obč. zák. а k §§ 1104 a násl. obč. zák. v doslovu třetí dílčí novely vysvětluje poměr mezi § 1096 a §§ 1104 a násl. tak, že § 1096 upravuje nárok nájemce (pachtýře) ze správy a to v ten způsob, že nájemce (pachtýř, pokud tu není výjimky § 1096 druhý odstavec) jest osvobozen od placení činže, dokud a nakolik nelze najatého předmětu užívati, a že má nárok na opravu věci, ale jen pro vady, vzniklé řádným užíváním neb »obyčejnou« náhodou (deštěm, větrem, prachem a pod.), která není sice bezprostředním následkem užívání, přece však zjevem průměrným, s nímž nutno hospodářsky počítati jakožto s pasivní položkou výtěžku, kdežto při »mimořádných« náhodách, o nichž jednají §§ 1104 a násl., stihá nebezpečí ovšem též pronajímatele (propachtovatele), ale jen potud, že ztrácí nárok na činži, není však povinen, by pronajatý (propachtovaný) předmět znovu zřídil. Aby systematická souvislost § 1105 s § 1104 byla objasněna, byla §em 209 novely do §u 1105 vsunuta slova »takovou náhodou«, t. j. náhodou druhu v §u 1104 uvedeného, tak že nyní, jak praví důvodová zpráva, jest i souběh (střetnutí se) §u 1105 s ustanovením §u 1096 vyloučen. Nelze tudíž pochybovati o tom, že ustanovení §u 1104 obč. zák., dle něhož propachtovatel není povinen, by propachtovaný předmět znovu zřídil, vztahuje se nejen na případ, když nelze věci následkem neobyčejné náhody vůbec upotřebiti neb užívati, nýbrž i na případ §u 1105 obč. zák., když pachtýř přes takovou náhodu podrží obmezené užívání věci. Že sesutí haldy není obyčejnou náhodou, průměrným zjevem, s nímž hospodářsky nutno vždy počítati, netřeba doličovati. Pokud žalobce opírá svůj nárok o zavinění žalované obce, vyložil odvolací soud zcela správně, že žalovaná učinila vše, co ji bylo lze učiniti, obrátivši se o ochranu na příslušný bezpečnostní úřad. Žalovaná neměla po ruce zákonného prostředku, by donutila těžařstvo přímo k odstranění nebezpečí. Dle §u 343 obč. zák. byla by žalovaná bývala oprávněna žádati jistotu jen za svou škodu, nikoliv za škodu pachtýři hrozící, nehledě k tomu, že žalobce nemůže žalované klásti za vinu, že se zajištění nedomáhala, když ani sám netvrdí, že ji o to žádal.

Citace:

č. 4614. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 197-198.