Čís. 4593.

Sudiště dle §u 104 j. n.
Jest »jmenovitým« uvedením soudu, obsahují-li všeobecné podmínky žalobce, podepsané žalovaným, ustanoveni, že příslušným jest soud, »kde jest sídlo ústředny, pokud se týče oné filiálky žalobcovy, jež zaslala účetní uzávěrku«, pak-li v záhlaví kontokorentních stvrzenek byla uvedena příslušná filiálka.
(Rozh. ze dne 27. ledna 1925, R I 59/25.)
Žalobě, zadané na krajském soudě v Litoměřicích, jehož místní příslušnost odůvodňoval žalobce dohodou podle §u 104 j. n., procesní soud prvé stolice vyhověl, zamítnuv námitku místní nepříslušnosti, odvolací soud vyhověl námitce místní nepříslušnosti, zrušil napadený rozsudek a uložil prvému soudu, by vyčkaje pravomoci postoupil spisy obchodnímu soudu v Praze jako soudu příslušnému. Důvody: K tomu, by platně byla založena příslušnost krajského soudu v Litoměřicích к projednání tohoto sporu, nestačilo, že se žalovaný na listinách příl. A a B, obsahujících súčtovanky žalující filiálky, podepsal pod doložkou, že souhlasí s všeobecnými bankovními podmínkami. Z listin těch není příl. В datována a obsahuje saldo válečných půjček ke dni 31. ledna 1921, což odpovídá též v kontextu zmíněným výtahům z účtů znějícím na uzávěrku ze dne 31. prosince 1920. Na listině příl. A) nalézá se datum Prag, 29. Mai 1923 (psané žalovaným) a jest účet žalovaného vykázán dle uzávěrky dne 31. prosince 1922. Text prorogačni doložky jest u obou stejný a jest obsažen v posledním odstavci na rubu listin těch otištěných všeobecných podmínek. Soud odvolací jest toho názoru, že odstavec tento nevyhovuje formálním a tudíž nutkavým předpisům o náležitostech smlouvy, jak obsaženy jsou v novelisovaném znění prvého odstavce §u 104 j. n., třebas jde o doklad listinou vykázaný. Kdežto původní text tohoto odstavce nepožadoval zvláštního označení soudu, jemuž strany se podrobují, a proto jeho pojmenování bylo postradatelno, jen když nebylo pochybnosti, který soud mínčn jest, nařizuje nynější doslov onoho odstavce, by místo, kde prorogovaný soud leží, bylo jménem (namentlich) uvedeno. Dotyčný odstavec všeobecných podmínek žalující banky neoznačuje však místo, v němž prorogovaný soud leží, jménem, nýbrž toto výslovné pojmenování nahražuje, pokud se týče opisuje obratem: »sídlo, kde naše ústředna, pokud se týče ona filiálka, jež zaslala účetní uzávěrku, se nalézá«, což však, jak vyloženo, nestačí k založení sudiště §u 104 j. n., třebas listiny příl. А а В filiálkou Teplice-Šanov žalovanému byly zaslány. Ježto však prvý soud za tohoto stavu věci přece jen za místně příslušná se uznal a, spor projednav, rozsudek vydal, bylo napadený rozsudek ve smyslu §u 475 odstavec druhý c. ř. s. zrušiti. Co se týče dalšího opatření uváženo toto: Správně bylo podati žalobu u všeobecného sudiště žalovaného, jímž jest jeho bydliště (§ 65 j. n.), když dle žaloby jiného sudiště kromě sudiště §u 104 j. n. dovoláváno se nebylo (§ 41 odstavec druhý j. n.). Dle tvrzení žaloby bydlí žalovaný v Praze, kdež mu také žaloba doručena byla. Dle výtahu z obchodního rejstříku jest žalovaný majitelem firmy »Bankovní a komisionářský obchod« i má obchod ten po zrušení filiálky (v Teplicích-Šanově) svůj hlavní závod v Praze. Jest tedy k projednání sporu příslušným obchodní soud v Praze (§ 51 čís. 1 j. n.), jemuž k návrhu žalovaného postoupili má posavadní soud prvé stolice spisy tohoto sporu k příslušnému jednání, nabude-li toto usnesení moci práva (§519 čís. 3 c. ř. s.).
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Podle §u 104 odstavec prvý j. n. mohou se strany podrobiti výslovnou úmluvou jednomu, nebo několika soudům prvé stolice míst jmenovitě uvedených, a musí úmluva tato býti prokázána soudu listinou již v žalobě. Odvolací soud míní, že listiny, k tomuto cíli žalující stranou již v žalobě předložené, pokud se tato strana dovolávala příslušnosti soudu prvé stolice z důvodu §u 104 j. n., proto nepostačují, poněvadž dotyčné odstavce všeobecných podmínek žalující banky neoznačují jmenovitě místa, v němž leží prorogovaný soud, nýbrž nahražují to výslovné pojmenování opsáním »sídlo, kde naše ústředna, pokud se týče ona filiálka, jež zaslala účetní závěrku, se nalézá.« Odvolací soud přehlédl, že pro posouzení uplatňovaného sudiště s hlediska §u 104 j. n. musí přicházeti v úvahu nejen jím citovaný výňatek ze všeobecných podmínek, nýbrž obsah celé listiny, tedy, že je také podstatno, že v záhlaví kontokorentních stvrzenek je filiálka žalující banky, jež zaslala účetní závěrku, výslovně uvedena, což za jmenovité uvedení místa sluší považovati, pročež nelze sdíleti právní názor odvolacího soudu, že nepostačují listiny k tomuto cíli žalující stranou jíž v žalobě předložené. Poněvadž dále nelze pochybovati, že listinný doklad může býti podán listinou, pocházející od žalobkyně a podepsanou žalovaným, jak tomu je podle zjištění i v tomto případě, byl soud prvé stolice ku projednání této rozepře podle §u 104 j. n. příslušným, proto bylo důvodnému rekursu vyhověti.

Citace:

č. 4593. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 165-167.