Čís. 4591.

Nemanželskému otci nepřísluší stížnost do usnesení poručenského soudu, jímž stanoveny byly podmínky pro smír mezi otcem a poručníkem.
(Rozh. ze dne 27. ledna 1925, R I 56/25).
Do usnesení poručenského soudu, jímž byl podmínečně schválen smír mezi poručníkem a otcem nemanželského dítěte, vznesl nemanželský otec stížnost, již rekursní soud odmítl. Důvody: Jde o věc, kterou posuzuje poručenský soud výlučně podle prospěchu dítěte, a jest tedy jenom poručník oprávněn, by činil patřičné návrhy, jichž účelnost a prospěšnost zkoumá soud z povinnosti úřední (§ 2 nesp. říz.). Učinil-li poručník návrh, že do smíru pojati jest doložku, že splátky konati jest pod pohrůžkou exekuce a ztrátou lhůt, nemohl soud od tohoto účelného opatření upustiti (§ 187 nesp. říz. a § 233 obč. zák.). Zůstává věcí stěžovatele, zda se míní dle schváleného smíru zachovati; avšak právo na stížnost, jako osobě třetí, k hájení zájmu dítěte nepovolané, mu přiznati nelze a bylo proto jeho stížnost odmítnouti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Poněvadž jde o smír, podléhající, jak rekursní soud správně uvedl, schválení poručenského soudu, poněvadž i smír je smlouva uskutečňující se srovnalou vůlí stran, záleží na stěžovateli, by buď přijal poručenským soudem mu nabízený smír, anebo jej odmítl. Nemůže však opravnými prostředky vynutiti lepší a pro sebe příznivější podmínky, když poručenským soudem tyto učiněné podmínky plně vyhovují požadavkům zvláštní ochrany dítěte, které toto požívá podle §u 21 obč. zák. Když stěžovatel odmítá, nabízený smír uzavříti, smír se neuskuteční, a je věcí poručenského soudu, by opatřil další, čeho je potřebí učiniti v zájmu dítěte vůči jeho otci.

Citace:

č. 4591. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 163-164.