Čís. 4646.

Rozsudky o určovacích žalobách jsou účastny právní moci i potud, pokud se jimi žaloby z věcných důvodů zamítají. Rozsudek, zamítající určovací žalobu, obsahuje popření důvodnosti sporného nároku. Byla-li po zamítnutí určovací žaloby podána žaloba o plnění, jeví se právní moc rozsudku o určovací žalobě účinnou v tom směru, že onen právní poměr, který jest předurčujícím pro nový spor, jest při rozhodnuti sporu o plnění již nezvratitelně na jisto postaven. Právní moc původního rozsudku vztahuje se nejen na původní strany rozepře, nýbrž i na jich právní nástupce.
(Rozh. ze dne 6. února 1925, Rv I 1774/24.)
Vlastnické právo ke knihovnímu tělesu zapsanému ve vložce čís. 107 k. obce Z. bylo dle protokolu ze dne 16. června 1884, sepsaného při zřizování nové knihy pozemkové, vloženo dočasným vlastníkům 29 usedlostí Z-ských a to každému na jednu devětadvacetinu. Žalobci jako vlastníci chalupy č. p. 9, jedné to z těchto 29 usedlostí podali u okresního soudu pod č. j. С 10/21 proti ostatním 28 podílníkům žalobu, domáhajíce se rozsudku, že žalovaní spoluvlastníci jsou rukou společnou a nerozdílnou pod exekucí povinni, by nebránili žalobcům ve vykonávání členských práv, příslušejících jim jako dočasným vlastníkům chalupy č. 9 v Z. a tím jako spoluvlastníkům pozemků zapsaných ve vložce čís. 107 pozemkové knihy obce Z. a že jsou proto žalovaní povinni, by do 14 dnů pod exekucí rukou společnou a nedílnou: a) dali vládnouti žalobcům podílem jich na pozemcích vložky čís. 107, b) jim kladli účty, c) jim dali hlasovati dle zákonných předpisů, po případě dali jim příležitost, aby žádali zabezpečení od budoucí škody, d) užitky rozvrhli též na žalující, kteří jsou hotovi přispěti k společným nákladům dle podílu svého, e) při rozdělení společných pozemků jednu devětadvacetinu jich odevzdali dočasným vlastníkům domku čís. 9 v Z. do vlastnictví jako podíl náležející a připsaný jako příslušenství chalupy č. p. 9 v Z. Tato žaloba byla právoplatně zamítnuta. Žalobou Cg I a 72/23 o niž právě jde, titíž dočasní vlastníci chalupy čís. 9 domáhali se rozsudku, že společenství stran, založené na knihovním spoluvlastnictví nemovitostí vložka čís. 107, se zrušuje a že žalovaní jsou povinni, aby svolili ku skutečnému soudnímu rozdělení společných těchto nemovitostí. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
jest otázka, jaký vliv má rozhodnutí sporu С 10/21 na tento spor. Pro tento spor přichází v úvahu bod e) žalobního nároku С 10/21. Bod tento sice stylisován jest, jakoby šlo o žalobu na plnění (důkaz slova »aby do 14 dnů«), ale z dalších slov »při rozdělení společných pozemků« a »dočasným vlastníkům atd.« jest patrno, že jde o určení, zda žalobcům jako účastníkům reálního společenství přísluší právo na příděl jedné devětadvacetiny společných pozemků při eventuelním dělení. Jde tedy o žalobu určovací dle §u 228 c. ř. s. 1 rozsudky o žalobách určovacích jsou účastny právní moci po rozumu §u 411 c. ř. s., a to i rozsudky, jimiž se tyto žaloby zamítají. Jak Krainz-Ehrenzweig ve svém »Systému rak. občanského práva«, pojednávaje v §u 160 bod А I. o druzích rozsudků, výstižně praví, obsahuje rozsudek určovací žalobu zamítající, popření důvodnosti sporného nároku. Tudíž i takovýmto rozsudkem stává se zs ostatních zákonných předpokladů dosud sporný právní poměr nebo právo pro všechny budoucí časy nezvratitelným podkladem při rozhodování budoucích sporů, týkajících se téhož právního poměru nebo práva. Když tedy po zamítnutí určovací žaloby bude podána žaloba o plnění, bude se jeviti právní moc rozsudku o určovací žalobě účinnou v tom směru, že onen právní poměr, který jest pro nový spor předurčujícím, jest při rozhodnutí sporu o plnění již nezvratitelně na jisto postaven. A o takový případ jde v tomto sporu. Byla-li žaloba С 10/21 i ohledně bodu a) zamítnuta z toho důvodu, že žalobci při zakládání knih pozemkových neprávem byli zapsáni za knihovní vlastníky jednoho podílu společenských nemovitostí, tudíž zamítnuta z důvodu práva hmotného a ne formálního, jest i pro tento spor, v němž nárok na podíl opřen jest zase jen o onen nesprávný knihovní zápis, rozhodnutím sporu С 10/21 dán nezvratitelný podklad pro žalobce nepříznivě rozřešený. To úplně stačí pro zamítnutí nynější žaloby o plnění. Dovolatelé namítají, že sporem С 10/21 uplatňovali jen obligační nárok a to vůči žalovaným, z nichž značná prý část se změnila od této doby do nynějšího sporu, který prý má za předmět nárok věcný. Avšak toto rozeznávání právní stránky žalobního nároku jest naprosto nezávažno, nýbrž stačí, že v obou sporech šlo o týž právní poměr, totiž o právo žádati zrušení společenství rozdělením věcí (§ 830 a 841 obč. zák.). Pokud jde o otázku totožnosti stran, uvésti dlužno, že právní moc rozsudku vztahuje se nejenom na původní strany rozepře, nýbrž i na osoby, které po rozsudku vstoupí do tohoto právního poměru (srov. Neumann Kom. k с. ř. s. III. vyd. str. 1275); že by pak fysické osoby ve sporu Cg I a 72/23 nově vystupující nebyly spoluvlastníky nebo vlastníky oprávněných usedlostí a tudíž právními nástupci oněch podílníků, kteří ve sporu С 10/21 na straně žalovaných vystupovali, nebylo dovolateli ani vytýkáno. V tomto směru tedy částečná různost osob v obou sporech na straně žalovaných nevadí.

Citace:

č. 4646. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 250-252.