č. 9776.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí. — Řízení správní: Bylo-li stranou v odvolání proti plat. rozkazu o dávce namítáno, že převod dávce vůbec nepodléhá, je odvolací stolice povinna zabývati se především touto otázkou jakožto primérní; ke zkoumání správnosti vyměřovacích základů může odvolací stolice v takovém případě přikročiti teprve, když shledala, že předvod dávce podléhá.
(Nález ze dne 24. března 1932 č. 4573.) — č. 9777 —
447
Věc: Zemplínské lesní hospodářství, úč. spol. v R. (za zúč. obec S. adv. Dr. Zdeněk Stibic z Prahy) proti zemskému úřadu v Bratislavě o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Platebním rozkazem starosty ve S. z 10. listopadu 1927 byla vyměřena dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí z převodu nemovitosti smlouvou z 22. srpna 1923. Odvolání, namítající mimo jiné osvobození od dávky podle § 3 odst. 3 dávk. prav., obecní zastupitelstvo zamítlo.
Okresní úřad další odvolání rovněž zamítl, poněvadž převod není osvobozen od dávky podle § 3 č. 3 dáv. pravidel, a také není tu podmínek § 10 dáv. prav., zároveň však z moci úřední platební rozkaz zrušil pro vady ukládacího řízení, ježto a pokud nebyly zachovány předpisy § 17 dáv. prav. St-1 ve svém dalším odvolání namítal proti tomu opět, že je tu dáno osvobození podle § 3 č. 3 dáv. prav. Žal. úřad k tomuto odvolání změnil nař. výměr okr. úřadu potud, že platební rozkaz obecního starosty a rozhodnutí obecního zastupitelstva zrušil v celém rozsahu a nařídil zavedení nového ukládacího řízení a vydání nového platebního rozkazu, vycházeje podle nál. Boh. A 4390/25 z názoru, že okr. úřad nemohl rozhodovali o zásadní otázce dávkové povinnosti, když uznal nutným platební rozkaz pro vady ukládacího řízení v tomto směru zrušiti; důsledkem tohoto svého názoru pak žal. úřad nezaujal věcného stanoviska k námitce odvolání, uplatňující osvobození od dávky z důvodu § 3 č. 3 dáv. prav., nýbrž prohlásil naopak onu část odvolání, týkající se zásadní otázky povinnosti dávkové, — vzhledem k tomu, že platební rozkaz byl zrušen in toto, — za bezpředmětnou. Uvažuje o stížnosti na rozhodnutí to podané, neshledal nss postup žal. úřadu správným.
Byla-li stranou uplatněna námitka, že převod dávce vůbec nepodléhá, byl žal. úřad jakožto odvolací stolice povinen zabývati se především touto otázkou jakožto primérní, a ke zkoumání správnosti vyměřovacích základů mohl přikročiti teprve tehdy, kdvž by byl dospěl ke kladnému zodpovědění otázky dávkové povinnosti, kdežto v případě opačném otázka správnosti vyměřovacích základů stala by se vůbec bezpředmětnou a eventuelní nové ukládací řízení zbytečným.
Nál. Boh. A 4390/25 se žal. úřad dovolává neprávem, neboť v případě řešeném tímto nálezem se jednalo o to, je-li možno zrušiti platební rozkaz jen ohledně jednotlivých vyměřovacích základů a ohledně ostatních vyměřovacích základů ponechati jej v platnosti, kdežto v dnešním případě jde jednak o zásadní povinnost dávkovou, jednak o správnost ukládacího řízení resp. vyměřovacích základů. Pro uvedenou podstatnou vadu bylo zrušiti nař. rozhodnutí podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 9776. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 642-643.