č. 9738.

Trestní právo policejní. — Živnostenské právo (Slovensko): * Městský notářský úřad v Bratislavě není oprávněn na podkladě čl. 3 zák. o organisaci politické správy č. 125/27 upravovati uzavírací hodinu obchodní.
(Nález ze dne 7. března 1932 č. 5633/31.)
Věc: Hermína W. v Bratislavě proti zemskému úřadu v Bratislavě o přestupky předpisu o uzavírací hodině.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Rozsudkem policejního ředitelství v Bratislavě jako policejně-trestního soudu ze 13. prosince 1929 byla st-lka uznána vinnou přestupku § 3 zák. č. 125/27, spáchaného tím, že dne 27. listopadu 1929 nedodržela uzavírací hodinu stanovenou vyhláškou městského notářského úřadu v Bratislavě, a odsouzena k pokutě 50 Kč, v případě nedobytnosti k vězení v trvání 1 dne. Ohlášené odvolání bylo nař. rozhodnutím zemského úřadu v Bratislavě z 8. ledna 1930 zamítnuto a napadený rozsudek potvrzen s tou změnou, že se peněžitý trest v případě nedobytnosti přeměňuje na vězení v trvání 3 dnů podle § 22 zák. čl. 40:1879,ježto ustanovení zák. č. 31/29 se vztahuje výlučně na soudní trestní činy. č. 9738 —
353
Dalším rozsudkem policejního ředitelství v Bratislavě z 31. července 1930 byla st-lka pro týž přestupek, spáchaný tím, že dne 26. června 1930 nedodržela ve svém obchodě uzavírací hodinu, odsouzena k vězení v trvání 8 dnů. Nař. rozhodnutím zemského úřadu v Bratislavě z 12. srpna 1930 bylo ohlášené odvolání zamítnuto a napadený rozsudek potvrzen.
O stížnostech do těchto rozhodnutí podaných uvážil nss toto: Stížnosti vytýkají, že úprava uzavírací hodiny při obchodních živnostech na Slov. přísluší ve smyslu zák. čl. 36:1913 min. obch., resp. může býti provedena v Bratislavě toliko městským statutem, podléhajícím schválení min. obch.; čl. 2 a 3 zák. č. 125/27 nedává proto politickým úřadům, v daném případě městskému notářskému úřadu v Bratislavě pravomoc závazným způsobem upravovati vyhláškou uzavírací hodinu a jest tudíž tato vyhláška neplatná a nemůže st-lka pro její porušení býti trestána. Této námitce bylo dáti za pravdu.
Vyhláška městského notářského úřadu v Bratislavě z 9. listopadu 1929 (resp. ze 4. prosince 1929), stanoví, v které době obchodní místnosti smí býti otevřeny, a jest vydána na podkladě čl. 2 a 3 zák. o organisaci politické správy. Podle čl. 2 odst. 1 toho zák. jsou min. vnitra a politické úřady jemu podřízené povinny — pokud to není nebo nebude uloženo jiným úřadům nebo orgánům — bdíti nad veřejným pořádkem, klidem, bezpečností a veřejnou mravností a odvraceti v tomto směru všeliké nebezpečenství i odstraňovati nastalé poruchy. Odst. 2 pak praví, že zvláštní předpisy k ochraně veřejných zájmů označených v odstavci 1. zůstávají nedotčeny. Čl. 3. opravňuje politické úřady za účely uvedenými v čl. 2 vydávati ve svých úředních obvodech příkazy a zákazy v zájmu veřejném nutné, jak ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro jednotlivé případy s tím, že lze na nedbání takových příkazů a zákazů stanoviti tresty od 10 Kč do 5000 Kč.
Přihlédne-li se dále k ustanovení čl. 1., v němž jest vymezena působnost min. vnitra a politických úřadů jemu podřízených [» ... vykonávají ve svém obvodě v mezích platných zákonů, nařízení a předpisů vnitřní správu, pokud není nebo nebude zvláštními ustanoveními svěřena úřadům jiným,« (srov. také odst. 3. toho čl.)], plyne z právě cit. předpisů, že politické úřady podřízené min. vnitra, k nimž náleží vzhledem k ustanovení § 1 odst. 1 bodu 1 vl. nař. č. 8/28 i městský notářský úřad v Bratislavě, jsou oprávněny vydávati příkazy a zákazy ve způsobu všeobecného nařízení podle čl. 3 za účelem uvedeným v čl. 2, nikoliv zcela neomezeně, nýbrž toliko v záležitostech, jichž správa spadá do kompetence min. vnitra; to se podává nepochybně z úvahy, že bdíti nad veřejným pořádkem atd. jsou min. vnitra a politické úřady jemu podřízené povinny jen v těch záležitostech, kde tato povinnost není uložena úřadům jiným, tedy i jiným min. a že oprávnění stanovené v čl. 3 jest dáno výlučně k zajištění účelů v čl. 2 uvedených. Jde tudíž toliko o kompetenci subsidiární, která musí ustoupiti, je-li positivním předpisem nebo povahou věci založena kompetence úřadu jiného než politického úřadu podřízeného min. vnitra. (Srov. důvodovou zprávu ústavně-právního výboru tisk čís. 1101 k čl. 1—3.)
Bohuslav, Nálezy správní 14
23 — č. 9739
Avšak jest tu i positivní předpis, který věc, jež byla předmětem cit. vyhlášky, totiž stanovení uzavírací hodiny pro obchodní živnosti, výslovně přikazuje úřadům jiným než politickým ve smyslu čl. 1. zák. č. 125/27, a nastává tudíž případ, který podle ustanovení čl. 2 vylučuje vydání příkazu a zákazu ve způsobu všeobecného nařízení na podkladě čl. 2 a 3 cit. zák. Jest jím zákonný čl. 36:1913 o uzavírací hodině obchodů. Zákon tento, jenž nebyl zrušen živn. zákonem č. 259/24, ježto tento neobsahuje ustanovení o této otázce a jehož se také netýká derogační klausule § 253 odst. 3 živn. zák., upravuje v § 1 uzavírací hodinu v Budapešti a některých okolních obcích, jakož i v obcích, které min. obch. nařízením označí. Podle § 2 může v těchto obcích povoliti min. obch. po slyšení obch. komory určité úlevy. § 8 pak praví, že dokud nějaký zákon nic jiného nestanoví, mohou municipální města a města se zřízeným magistrátem uzavírací hodinu pro otevřené obchody v rámci předpisů § 1—7 tohoto zákona po slyšení obch. komory statutem upraviti; tento statut jest v případě schválení min. obch. účinný. Toto právo vydati statut vykonává město s regulovaným magistrátem svým měst. zastupitelstvem (§ 32 odst. 1. zák. čl. 22:1886 a § 9 zák. č. 243/22).
Z těchto předpisů je nade vši pochybnost patrno, že úprava uzavírací hodiny obchodních živností jest v městě se zřízeným magistrátem, jakým jest podle § 1 zák. č. 243/22 i Bratislava, vyhražena statutu, který musí býti schválen ministrem obch. a že tudíž dbíti nad veřejným pořádkem atd. v právě uvedeném směru jest uloženo jiným úřadům neb orgánům než min. vnitra a jemu podřízeným politickým úřadům. Ale pak schází podklad, na němž mohla býti politickým úřadem vydána všeobecná úprava uzavírací hodiny při živnostech obchodních podle čl. 2 a 3 zákona čís. 125/27 a nebyl proto městský notářský úřad v Bratislavě příslušným k vydání vyhlášky z 9. listopadu 1929. Vyhláška tato jako emanace úřadu nekompetentního jest tudíž neplatná a jeví se nař. rozhodnutí, potvrzující trestní nález pro přestupek této neplatné normy, nezákonnými.

Citace:

č. 7938. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 548-550.