č. 9749.

Známky: 1 Jaký význam má ve sporu o známku okolnost, že předchůdce majitele známky užíval k označení svého zboží značky shodné se spornou známkou? — 2 Řeše otázku, mohou-li rozdíly střetnuvších se známek býti postřehnuty průměrným konzumentem při obyčejné či zvláštní pozornosti (§ 3 známk. novely z r. 1895), nemusí úřad hledati oporu ve vyjádření znaleckém, je-li zboží, pro které jsou sporné známky zapsány, předmětem konsumu širokých vrstev a slouží-li potřebě všedního života. — 3 Různé nápisy obsažené ve střetnuvších se známkách — byť i sebe nápadnější — nevylučují ještě samy o sobě úsudek o podobnosti známek. — 4 Shoda nebo zaměnitelná podobnost kteréhokoliv známkového prvku, ať slovního či obrazového, jest způsobilá uvésti průměrného konzumenta v omysl o původu zboží, je-li toho způsobu, že může v mysli konsumenta vzbuditi dojem značky zboží určitého původu. — 5 Různost vyobrazení obsažených ve sporných známkách nemá za všech okolnosti sama o sobě té výraznosti, aby rušila podobnost známek, založenou ostatním obsahem jejich.
(Nález ze dne 14. března 1932 č. 17.312/29.)
Prejudikatura: Boh. A 1053/21, 3242/24, 4377/25, 6318/27, 6439/27, 6471/27.
Věc: Firma »Karl Sch. Nachf.« v Liberci proti ministerstvu obchodu o ochrannou známku a útraty známkového sporu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. —
Důvody: Podle správních spisů byla pro firmu Leopold B., dnes stranu zúčastněnou, 12. dubna 1926 zapsána u obch. komory v Praze pro baterie a veškeré elektrotechnické zboží pod č. 29.631 kombinovaná známka, která je složena ze čtyř polí, z nichž prvé a třetí tvoří úzké obdélníky, druhé a čtvrté jsou pak čtvercového tvaru. Úzké obdélníky obsahují na modrém podkladě po jednom zlatém nápisu »Orfeon«. Prvé čtvercové pole vykazuje především dosti široký červený kruhový pás, který se svým vnějším obvodem dotýká všech čtyř stran čtverce. V kruhovém pásu jest trojí výrazný zlatý nápis »Orfeon«, dvě zlaté hvězdy — č. 9749 —
379
a bílé vyobrazení svítící kapesní baterie s drobným nápisem »Orfeon«. V části, uzavřené popsaným červeným kruhovým pásem, jest na černém pozadí globus v barevném provedení modrobílém a pod ním zlatý orel, který drží ve svých pařátech dvě československé vlajky. V rozích čtverce jest umístěn v zlatých kruzích černý nápis »10«. Pozadí kolem těchto malých kruhů jest modročerné. Druhé čtvercové pole (pole čtvrté) má na černém pozadí uprostřed výrazný zlatý kruh s černou číslicí »10«, po jeho stranách dvě zlaté šesticípé hvězdy, dále pak nahoře i dole po jednom červeném štítku, z nichž horní obsahuje zlatý nápis »Orfeon«, kdežto druhý jest prázdný.
Pro firmu »Karl Sch. Nachf.«, dnešní st-lku, byla zapsána dne 22. února 1928 u obch. komory v Liberci pro baterie pod č. 17.791 kombinovaná známka, rozdělená stejně jako známka výše popsaná ve čtyři pole. Prvé a třetí pole tvoří úzké modrošedé obdélníky, z nichž jeden vykazuje nápis »Méfiez vous des contrefagons«, druhý pak nápis »Seule batterie garantie«. Druhé pole (čtvercové) obsahuje stejný červený kruhový pás jako známka čís. 29.631/Praha, s tím rozdílem však, že místo tří nápisů »Orfeon« jsou zde zlaté nápisy »Battery Gulchen best englisch electric battery«. Rovněž jsou v tomto pásu také dvě zlaté hvězdy. Část kruhovým pásem uzavřená vykazuje na černém pozadí barevné vyobra- zení kohouta, který stojí na polovině řdobu, jenž je proveden v modré a bílé barvě, a malý zlatý nápis »Trade mark«. V rozích čtverce jest na šedomodrém pozadí po jedné svítící elektrické žárovce, jejíž bílé světelné paprsky zasahují za červeným prstenem až do černého kruhového pole, o němž výše byla řeč. Poslední pole, rovněž čtvercové, obsahuje na černém pozadí uprostřed zlaté elipsovité pole, jež je vyplněno různými nepravidelnými čarami na způsob orientálního písma, dále nahoře a dole po jednom červeném štítku. Horní obsahuje rovněž napodobení orientálního písma, dolní pak černý, bílý a zlatý nápis »Guarantee The 8 hours Battery Gulehen«. Černé pozadí jest pak vyplněno řadou drobných bílých nápisů, z nichž vyniká jedině slovo »Gulchen«. Nápisy ty jsou výlučně popisného rázu.
Rozhodnutím z 13. dubna 1929 vvhověřo min. obch. žalobě zúčastněné strany na výmaz známkv čís. 17791/Liberec, opřené o zaměnitelnou podobnost této známky ve smyslu § 3. známk. novely z r. 1895 se známkou č. 29.631 /Praha a uznalo st-lku povinnou k náhradě útrat sporu. Dalším rozhodnutím ze 7. května 1929 určilo pak tyto útraty částkou 513 Kč 55 h.
Vydávajíc své rozhodnutí z 13. dubna 1929, vycházelo min. z nesporného zjištění, že obě střetnuvší se známkv jsou zapsánv pro stejný druh zboží. V otázce priority známkv zúčastněné strany, st-lkou v řízení popřené, uvedlo nař. rozhodnutí toto: »St-lka tvrdí, že napadená známka jest totožná se značkou, dříve užívanou její předchůdkyní, firmou Robert R. v L.iberci. Ze známkového archu jest patrné, že známka č. 17.791/Liberec byla zapsána přímo pro st-lku, a tato ani netvrdí, že stejná známka byla pro firmu Robert R. v Liberci zapsána před registrací známky č. 29.631/Praha a potom na žalovanou přepsána podle § 9 a § 20 zák. o ochraně známek, nýbrž tvrdí — č. 9749 —
380
pouhé starší užívání značky. I kdyby však byla značka bývala zapsána pro firmu Rudolf R. v Liberci, což však není tvrzeno, mohla by se st-lka známky té dovolávati jedině tehdy, kdyby byla podle § 9 a § 20 zák. o ochraně známek zažádala o přepis známky. Případ ten však zde není. St-lka nemůže tudíž dovozovati svého práva známkového ze žádného staršího zápisu. Jde tu zřejmě jen o námitku předužívání nezapsané značky právní předchůdkyně. Námitku tu nemohlo však min. shledati důvodnou z těchto důvodů:
»Námitka ta jest opřena jedině o právo, zaručené předuživateli §em 4 známkové novely. Ježto známkové právo přiznává ochranu zásadně jen známkám zapsaným, dlužno chápati ustanovení § 4 známk. novely v rámci známk. práva jako ustanovení výjimečné, jež nepřipouští extensivního výkladu. I může se nároku vyplývajícího z § 4 známk. novely, t. j. nároku na výmaz známky, zapsané pro cizí firmu, jestliže jest známka ta zaměnitelně podobna se značkou, dříve užívanou pro podnik strany pro stejný druh zboží, dovolávati jedině uživatel značky sám, nikoliv též jeho právní nástupce, který z užívání značky právním předchůdcem nemůže pro sebe žádného nároku dovozovati. Při tom dlužno uvážiti, že ani § 9 zák. o ochraně známek neprovádí do všech důsledků zásady, že známka lpí na podniku, nýbrž že podle svého původního znění zachovával novému držiteli podniku jen možnost, dáti si známku do tří měsíců na sebe přepsati. Podle novely ze 17. března 1913 č. 65 ř. z. jest pak účinek převodu podniku pro obor známkového práva aspoň v případě, když nastala změna firmy, závislým na přepisu známky pro novou firmu. I bylo by pak v neshodě s duchem známkového práva, kdyby pro značky nezapsané byly s pouhým převodem podniku spojovány právní důsledky dalekosáhlejší než jaké nastávají, jde-li o známky zapsané, pokud zákon v tom směru takového úmyslu výslovně nevyjádřil. Při tom nelze ani přehlédnouti, že § 4 odst. 2 známk. novely přiznává právo žaloby i proti nástupci držitele zapsané známky, pro nástupce majitele nezapsané značky však podobné výhrady nestanoví (Srov. Boh. A 4695/25, Boh. A 6410/27).« »
V pozdějším zápisu původní značky nelze pak spatřovati jejího přepisu, ježto zápis takový zakládá originární nabytí nového známkového práva a nikoliv derivativní nabytí staršího již existujícího práva podle § 9 zák. o ochraně známek. Kromě toho lze uplatniti žalobní nárok podle § 4 známk. novely pouze do dvou let po zápisu napadené známky. Ježto, jak již bylo výše řečeno a odůvodněno, nepřipouští ustanovení § 4 známk. novely extensivního výkladu, dlužno uznatL že po uplynutí této dvouleté lhůty nemá předuživatel nezapsané značky možnosti ani excipiendo se dovolávati předužívání značky. Řečená dvouletá lhůta po zápisu známky č. 29.631/Praha, proti níž jest nárok podle § 4 známk. novely uplatňován, uplynula v daném případě dne 12. dubna 1928, tedy před zahájením tohoto sporu žalobou z 13. září 1928.«
»Shledalo proto min., že st-lka nemůže ze svého tvrzení, že firma Rudolf R. v Liberci užívala své nezapsané značky již deset let, pro tento spor nic vyvozovati, a dospělo k závěru, že známce č. 29.631 /Praha přísluší priorita před známkou č. 17.791/Liberec. Se zřetelem k úvahám výše vyloženým nepokládalo min. za nutné vyšetřiti, zda a jak intensivně — č. 9749 —
381
skutečně užívala firma Rudolf R. v Liberci sporné značky a zda st-lka převzala podnik této firmy, a upustila od provedení důkazů nabídnutých v tomto směru.«
V otázce zaměnitelné podobnosti známek uvážilo min. toto: »Obě známky jsou známky kombinované. Kdežto slovní text obou známek jest zcela různý, jest celkový obrazový dojem známek totožný. Nehledě k stejnému rozdělení známek na čtyři pole, jež pozbývá tu z části svého charakterisačního významu z toho důvodu, že rozdělení to jest dáno tvarem baterií, na nichž jest známka umísťována jako obal, jest grafické provedení také všech čtyř polí zvláště u obou známek v pod- statných rysech stejné. Tak se shodují známky červeným kruhem v druhém poli a černým pozadím části sevřené tímto kruhem, shodují se grafickým rozdělením čtvrtého pole a až na zcela podružné odstíny též volbou barev. Také nápisy — třebas jejich obsah jest různý — doplňují shodnost celkového obrazového dojmu známek, ježto valnou většinou jsou stejně umístěny. V obou známkách jsou také nápisy nejpodstatnější provedeny zlatou barvou. Dále se vyskytuje v obou známkách vyobrazení globu v modrobílém barevném provedení. Okolnost, že globus jest zobrazen ve známce č. 29.631/Praha celý, kdežto ve známce č. 17.791/Liberec pouze částí, jest tu bez významu. V témže poli jsou hned vedle globu provedena vyobrazení jednak orla, jednak kohouta. Třebas jde tu o mo- tivy různé, jest mezi nimi jakási spojitost tím, že jde v obou případech o ptáka, tedy o motivy alespoň příbuzné. V rozích téhož čtvercového pole jsou provedeny jednak číslice »10« v zlatém kruhovém poli, jednak sví- tící elektrická žárovka. Třebas jde tu o vyobrazení o sobe nezaměnitelná, ustupuje jejich rozdílnost do pozadí tím, že jsou vyobrazení ta umístěna úplně stejně, takže v rámci celkového grafického provedení známek nikterak nezmenšují shodnosti celkového obrazového dojmu známek.«
»Stěžující si strana opírá své tvrzení, že známky nejsou zaměnitelně podobny, v podstatě o různost charakteristických známkových slov »Orfeon«, a »Gulchen«. Tento názor nemohlo min. uznati správným z těchto důvodů:
»Slova »Orfeon« a »Gulchen« jsou ve sporných známkách specifickým označením zboží. Podobnost slovního textu známek, jde-li o taková specifická označení zboží, činí známky zaměnitelně podobnými, ať jest jejich grafické provedení jakkoliv různým. Z této úvahy patrně vyvozuje st-lka nesprávný závěr, že naopak různost specifických slovních označení vylučuje za všech okolností zaměnitelnost známek. Podle názoru min. sluší naopak dospěti k závěru o podobnosti známek také tehdy, když grafické provedení kombinovaných známek jest shodné aneb alespoň klamavě podobné, kde však jejich slovní text, mající povahu individuelního jména, jest odlišný, předpokládajíc ovšem, že ona grafická součást známek jest tak výrazná, že konsument ji může pokládati za onen prvek ve známce, který právě jest určen vyznačovati původ z určitého podniku. Neboť v takovém případě jest na snadě, že konsument, spatřiv zboží označené graficky podobně, bude jej považovati za výrobek téhož podniku, různost slovního textu známek si pak vvloží tím, že týž závod užívá k označení různých kvalit nebo druhů svého zboží známek, jejichž obrazová část jako značka podniku jest stejná, jejichž slovní text jest však pro různé — č. 9749 —
kategorie zboží různý. Jinými slovy, shoda nebo zaměnitelná podobnost kterékoliv součáisti známek jest způsobilá uvésti konsumenta v omyl o původu zboží, jakmile součást ta — ať obrazová, ať slovní — jest toho způsobu, že muže vzbuditi v mysli konsumenta dojem značky určitého podniku (srov. Boh. A 6439/27). Grafické a barevné provedení známek jest tu pak tak výrazné, že min. nemělo důvodu pochybovati o tom, že právě ono může býti chápáno konsumentstvem jako podstatný znak známek. St-lka neprávem tvrdí, že ve známkách nebylo použito stejných barev. Jest sice správné, že některé barevné odstíny v obou známkách jsou z části odlišné, avšak rozdíly ty jsou tak nepatrné, že zůstávají bez vlivu na celkový barevný dojem známek a naprosto nemohou býti po- střehnuty při obyčejné pozornosti průměrného konsumenta, který nevidí známek současně vedle sebe.
Neprávem se také snaží st-lka dokázati, že shodnost barev nemůže býti důvodem podobnosti známek. I když lze míti za to, že jedině použití stejných neb podobných barev ve známkách samo o sobě nemusí ještě zakládati podobnost známek podle § 3 známk. novely, nelze přece uznati za všeobecné pravidlo, že barva ve známce má význam podřadný. Zvláště však jest úsudek takový vyloučen, když jde o známky, jež jsou v grafickém základu shodné anebo podobné. V takovém případě nutno právě naopak usouditi na to, že použití stejných nebo podobných barev k vytvoření grafických obrazů v podstatě shodných nebude míti pro otázku podobnosti význam podřadný, nýbrž že takové použití shodných barev na stejném grafickém podkladě podobnost grafického základu známky ještě zvyšuje.
»Z vyložených důvodů shledalo min., že sporné známky jsou zaměnitelně podobny. Ostatně jest patrné z námitek, že sama st-lka, třeba se snaží dokázati, že známky nemohou býti zaměněny, jest si dobře vědoma jejich podobnosti, když v závěru svých námitek (dovolávajíc se neprávem starší priority své známky) soudí, že si zúčastněná strana při volbě své známky vzala za vzor známku st-lky, užívanou dříve firmou Rudolf R. v Liberci, čímž prý porušila dobré mravy soutěže. I dospělo min. k přesvědčení, že jsou splněny všechny předpoklady žaloby podle § 3 známk. novely a bylo proto žalobě vyhověti a naříditi výmaz známky č. 17.791/Liberec. Výrok o útratách jest odůvodněn ustanovením § 6 známk. novely.
« O stížnosti, pokud naříká rozhodnutí z 13. dubna 1929, uvážil nss: Proti prvé části nař. rozhodnutí, v níž zjišťuje žal. úřad prioritu známky č. 29.63l/Praha před známkou č. 17.791/Liberec, uvádí stěžující si firma, že jest toho mínění, že skutečnost dlouholetého užívání je; známky Robertem R. a vžití se této známky v zúčastněných kruzích obchodních brání získání priority známce zúčastněné strany i tehdy, jestliže známka (správně značka) Roberta R. nebyla registrována. V té příčině sluší odkázati na obšírné důvody nař. rozhodnutí, shora podané, v nichž jest jednak z příslušných ustanovení zákonných, jednak z výkladu, jak byl podán v četných nálezech tohoto soudu, podrobně dovoženo, že z udánlivé okolnosti, že předchůdce stěžující si strany, Robert R., užíval značky shodné se známkou č. 17.791/Liberec, dnes spornou, — č. 9749 —
333
k označení zboží pocházejícího z jeho podniku, nemůže stěžující si firma nic v daném sporu dovozovati. Tyto vývody nelze považovat: za vyvrácené v žádném směru obsahem stížnosti, jež se, jak řečeno, omezuje jen na projev mínění, že předužívání značky shodné se znám- kou č. 17.791/Liberec předchůdcem st-lky Robertem R. samo o sobě brání získání priority známce zúčastněné strany. Není proto stížnost v tomto bodě důvodná.
Výtky vznesené proti nař. rozhodnutí v otázce podobnosti střetnuvších se známek lze rozděliti ve tři skupiny: Jednak se namítá, že provedené řízení jest neúplné, ježto o podobnosti známek nebyli slyšeni znalci; dále se vytýká, že premisy, na nichž žal. úřad založil svůj závěr o podobnosti, byly vadné, ježto nař. rozhodnutí vychází z předpokladu, že grafické a barevné provedení známek, o něž jde, dostačí, přes různý slovní obsah, k výroku o podobnosti, při čemž řeší i podobnost s hlediska prv uvedeného nesprávně; konečně tvrdí stížnost, že při řešení otázky podobnosti nevycházelo nař. rozhodnutí z hledisek průměrného konsumenta, nýbrž že porovnávalo střetnuvší se známky okem školeného odborníka.
K výtce prvé, že v řízení správním nebyli slyšeni v otázce podobnosti znalci, sluší odkázati na nález Boh. A 4377/25, v němž jest vysloven právní názor nss-u, že při řešení otázky, zdali rozdíly střetnuvších se známek mohou býti postřehnuty průměrným konsumentem při obyčejné či při zvláštní pozornosti (§ 3 známk. novely z r. 1895), nemusí úřad hledati oporu ve vyjádření znaleckém, je-li zboží, pro které jsou známky ty zapsány, předmětem konsumu širokých vrstev obyvatelstva a slouží-li potřebě všedního života. Že baterie do kapesních elektrických svítilen jsou zbožím druhu posléze zmíněného, jest nad pochybnost jasno a jest tudíž výtka shora uvedená bezdůvodnou.
V dalším svém obsahu vytýká stížnost, že žal. úřad, řeše otázku podobnosti, nepřiznal charakterisační rozlišovací význam slovu »Orfeon« a číslici »10« vez námce č. 29.631/Praha a slovu »Gulchen«, jakož i nápisům v jazyce francouzském, anglickém a v orientálním písmu ve známce č. 17.791/Liberec. Po té stránce jest ukázati k tomu, že st-lka v řízení správním neopírala své námitky proti tvrzení podobnosti o nápisy francouzské a anglické obsažené v její známce a že tudíž jde v té příčině o nepřípustnou novotu. V dalším jest poukázati na nál. Boh. A 6439 a 6471/27, jež jsou vybudovány na právním názoru, že různé nápisy obsažené ve střetnuvších se známkách ve smyslu § 3 známk. novely z r. 1895, byť i sebe nápadnější, nevylučují ještě samy o sobě úsudek o podobnosti známek a dále, že shoda neb zaměnitelná podobnost kteréhokoliv známkového prvku ať slovního či obrazového jest způsobilá uvésti průměrného konsumenta v omyl o původu zboží, je-li toho způsobu, že může v mysli konsumenta vzbuďiti dojem značky zboží určitého původu. Na tomto výkladu zákona založil také žal. úřad svůj úsudek o nerozhodnosti slovní výplně, na kterou stížnost ukazuje, dospěv k závěru, že již grafické a barevné provedení obou známek jest tak výrazné, že může býti průměrnými konsumenty samo o sobě vnímáno jako známka zboží určitého podniku. Řešení konkrétního sporu závisí tudíž na otázce, je-li správná premisa, kterou si tu žal. úřad položil, že totiž grafické a barevné provedení
384
č. 9749 —
střetnuvších se známek zaměnitelně podobné jest tak výrazné, že může býti považováno samo o sobě za označení původu zboží, o něž tu jde.
V té příčině vycházel žal. úřad z těchto zjištění: Grafické provedení všech čtyř polí střetnuvších se známek jest v podstatných rysech stejné, jmenovitě shodují se v druhém poli červeným kruhem, černým pozadím sevřeným tímto kruhem, vyobrazením globu v modrobílém barevném provedení. Obě známky shodují se i grafickým provedením čtyř polí. Také nápisy v obou známkách doplňují shodnost celkového obrazového dojmu, ježto jsou valnou většinou stejně umístněny a provedeny zlatou barvou. Tuto grafickou a barevnou shodu uznal pak žal. úřad za tak výraznou, že jí přiznal převalující způsobilost působiti na mysl průměrného konsumenta jako označení zboží určitého původu.
Stížnost nenamítá v podstatě nic proti úsudku úřadu, že střetnuvší se známky se shodují v těchto prvcích, avšak vytýká, že jest jiným známkovým prvkům tato způsobilost úřadem bezdůvodně upírána. Ve směru tom vytýká stížnost, že v druhém poli obsažená vyobrazení kohouta ve známce č. 17.791/Liberec a orla ve známce č. 21.631/Praha, jsou tak výrazná, že jim nutno přiznati charakterisační způsobilost ve smyslu známkového práva, která nemůže býti průměrným konsumentem přehlédnuta. To žal. úřad neprávem nejen popřel, nýbrž vyslovil dokonce, že tu jde o motivy příbuzné, z čehož jest zřejmo, že dospěl k závěru, že tímto vyobrazením se zmíněná podobnost střetnuvších se známek nejen neruší, nýbrž že se naopak zvyšuje.
Opíraje se o názor, vyslovený již v nál. Boh. A 6318/27, že různost vyobrazení obsažených ve střetnuvších se známkách podle § 3 známk. novely, nemá sama o sobě té výraznosti, aby rušila podobnost založenou jejich obsahem, jmenovitě je-li mezi tímto vyobrazením nějaká, byť i jen ideová souvislost, dospěl k závěru, že jde-li o souvislost takových vyobrazení sahajících přes meze pouhé ideové shody, ba dosahující dokonce hranic příbuznosti motivů — jak jest tomu nepochybně v případě daném — jest odůvodněn skutkový úsudek, že vyobrazení taková nejen že nemají způsobilosti rušiti podobnost známek založenou prvky jinými, nýbrž jsou i způsobilé tuto podobnost zvýšiti. Právem proto usoudil žal. úřad, že vyobrazení orla a kohouta, obsažené ve střetnuvších se známkách, nemá za daných okolností té výraznosti, kterou jim stížnost podkládá, a právem dospěl proto k úsudku o charakterisační způsobilosti shodného grafického a barevného provedení střetnuvších se známek. Ale pak musí obstáti se zřetelem k názorům položeným za základ již cit. nál. Boh. A 6439 a 6471/27 shora uvedený závěr úřadu, že slovní náplň střetnuvších se známek, byť i odchylná, nemůže .býti úsudku o jejich podobnosti s hlediska § 3 známk. novely z r. 1895 na závadu. Jest tudíž stížnost i po této stránce bezdůvodná.
Tím však padá i poslední výtka stížnosti, namítající, že žal. úřad čerpal svůj závěr nikoliv s hlediska průměrného konsumenta, nýbrž s hlediska školeného odborníka, neboť, uznal-li nss, že tyto závěry jsou ve shodě s § 3 známk. novely z r. 1895, podle níž jest kriteriem podobnosti právě možnost omylu průměrného konsumenta o původu zboží (Boh. A 1053/21, 3242 a j.), jest tím opačný názor stížnosti dostatečně vyvrácen. — č. 9750 —
385
Jest tudíž stížnost, pokud naříká rozhodnutí min. obch. ze 13. dubna 1929, ve všech bodech bezdůvodná. Obstojí-li však toto rozhodnutí, musí obstáti i rozhodnutí o útratách sporu ze 7. května 1929, když st-lka opírá svoji stížnost, pokud brojí proti němu, jen o předpoklad, že shora uvedené rozhodnutí ve věci samé jest nezákonné.

Citace:

č. 9749. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 574-581.