č. 9787.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí. — Řízení správní (Podk. Rus): * Až do účinnosti vl. nař. č. 186/29 nebyl na Podk. Rusi okresní úřad příslušný rozhodovati jako stolice odvolací ve věcech dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí podle dávk. prav. vl. nař. č. 143/22. (Pro dobu od účinnosti vl. nař. č. 186/29 otázka neřešena.)
(Nález ze dne 31. března 1932 č. 19.608/31.)
Věc: Irving B. v D. proti okresnímu úřadu v Chustu o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Platebním rozkazem obce D. z 24. května 1928 byla st-li z převodu nemovitosti, nabyté jím od Marie F. na základě právního úkonu z 24. srpna 1924, předepsána jako ručiteli dávka z přírůstku hodnoty v částce 11500 Kč. Odvolání z tohoto platebního rozkazu bylo zamítnuto usnesením obecního zastupitelstva v D. z 28. srpna 1928, a další odvolání nař. rozhodnutím okresního úřadu v Chustu, jež se označilo za rozhodnutí konečné. — č. 9787 —
Maje rozhodovati o stížnosti do tohoto rozhodnutí musil se nss z povinnosti úřední zabývati předem otázkou, zda žal. úřad byl příslušný, aby v této věci jako stolice odvolací rozhodoval.
Zákon z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. zavedl v odst. 1 § 27 dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí jako obligatorní dávku obecní a zmocnil v 2. odst. § 27 a 4. odst. § 35 vládu, aby pro tuto dávku zavedla jednotný řád. Vláda použila tohoto zmocnění a vydala nařízením z 27. dubna 1922 č. 143 Sb. »Pravidla o obecní dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí v obcích republiky Československé jež jsou připojena jako dodatek 3 k tomuto nařízení. Podle ustanovení 1. odst. § 59 zák. č. 329/21 nevztahoval se tento zákon na území Podk. Rusi, avšak podle odst. 3. cit. § mohla býti působnost tohoto zákona zcela nebo z části, po případě s vhodnými změnami rozšířena i na toto území vl. nařízením. To se také skutečně stalo vl. nař. ze 7. srpna 1922 č. 216 Sb. s platností od 1. července 1922, a jsou proto od tohoto dne převody nemovitostí na Podk. Rusi podrobeny dávce z přírůstku hodnoty podle Pravidel, vydaných v 3 dodatku vl. nař. č. 143/22.
Předmětem předepsané dávky byl v přítomném sporu převod nemovitosti, ležící v malé obci. Instanční postup ve věci dávky z takových převodů jest upraven v § 19 zmíněných Pravidel v ten smysl, že o odvolání z platebního rozkazu, vydaného starostou, rozhoduje obecní zastupitelstvo, do jehož rozhodnutí lze si stěžovati k bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, v dalším postupu instancí pak k vyššímu úřadu dohlédacímu.
Přikazujíce rozhodování o odvoláních bezprostřednímu a v dalším postupu vyššímu úřadu dohlédacímu, odkazují zmíněná Pravidla k § 48 zák., to jest zák. č. 329/21. Podle tohoto § 48 ve znění, jehož se mu pro Podk. Rus na základě zmocnění daného vládě ustanovením 3. odst. § 59 dostalo uvedeným již vl. nař. č. 216/22, sluší na Podk. Rusi bezprostředním dohlédacím úřadem podle tohoto zákona rozuměti župní úřad, vyšším dohlédacím úřadem pak civilní správu Podk. Rusi.
Vzhledem k tomu jevil se podle právního řádu, založeného rozšířením působnosti zák. č. 329/21 i na Podk. Rus, na tomto území tento právní stav: O odvolání z platebního rozkazu, vydaného starostou ve věci dávky z přírůstku hodnoty rozhodovalo obecní zastupitelstvo, z jeho rozhodnutí bylo lze si stěžovati k župnímu úřadu, v dalším postupu instancí pak k civilní správě Podk. Rusi.
Změna tohoto právního stavu nastala dnem 1. července 1928 tím, že tohoto dne nabyl na území Podk. Rusi účinnosti zákon o organisaci politické správy ze 14. července 1927 č. 125 Sb., jímž bylo na Podk. Rusi zavedeno nové zřízení zemské s úřady zemskými a okresními. Působnost těchto úřadů vymezena byla v §§ 4 a 5 cit. zák. tak, že podle § 4 úřady okresní na Podk. Rusi vykonávají vnitřní správu a práva, jež podle předpisů dosud platných příslušela služnovským úřadům a jejich přednostům, jakož i působnost, která byla zvláštními předpisy přikázána okresním úřadům, kdežto úřad zemský na Podk. Rusi vykonává podle § 5 vnitřní správu a práva, jež podle předpisů dosud platných příslušela civilní správě, župnímu úřadu a jejich přednostům, jakož i působnost, která byla zvláštními předpisy přikázána župním úřadům nebo županům. — č. 9788 —
469
Podle právního stavu takto vytvořeného, měl tedy na Podk. Rusi ode dne 1. července 1928 o odvolání podle § 19 cit. Pravidel z rozhodnutí obecního zastupitelstva ve věci dávky z přírůstku hodnoty rozhodovati úřad zemský, kdežto úřadu okresnímu ve věci té žalná pravomoc nepříslušela. Na tomto stavu nebylo změněno nic ani vl. nař. z 28. června 1928 č. 96 Sb. o některých přesunech působnosti zemských úřadů na úřady okresní, ježto tím nařízením byla s úřadu zemského na úřady okresní přenesena působnost ve věcech obecních jen potud, pokud jim příslušela na základě zák. článku 22:86, dávka z přírůstku hodnoty však není materií spadající v rámec tohoto zák. článku.
Ježto pak až do vydání nař. rozhodnutí nebyla vydána ani jiná norma, z níž by bylo možno dovoditi, že působnost zem. úřadu v Užhorodě ve věcech dávky z přírůstku hodnoty přešla na úřady okresní (vl. nař. č. 186/29 nabylo účinnosti teprve dne 15. ledna 1930 a nemůže tedy již proto přicházeti v úvahu), nebyl okresní úřad v Chustu příslušný, aby o st-lově odvolání z rozhodnutí obecního zastupitelstva v D. rozhodoval. Učinil-li tak, osobil si kompetenci, která mu podle právního řádu nepříslušela, pročež bylo jeho rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 9787. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 663-665.