č. 9779.

Pojištění nemocenské. — Policejní právo trestní: Přednosta plavebního úřadu, který dává soukromými podnikateli prováděti práce přístavní, není trestně zodpověděn za to, že podnikatel neohlásil své dělníky u nemocenské pojišťovny.
(Nález ze dne 30. března 1932 č. 4567.)
Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v K. proti zemskému úřadu v Bratislavě o přestupek zákona č. 221/24.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Na oznámení okr. nemoc, pojišťovny v K. uložil policejní komisariát v Komárně trestními příkazy z 28. listopadu 1928 Dru Ing. Františku L., přednostovi expositury poříčního plavebního úřadu v K., podle § 262 zák. č. 221/24, pokuty po 30 Kč, pro případ nedobytnosti uzavření po dvou dnech, pro přestupek § 260 lit. a) cit. zák., spáchaný tím, že neohlásil zavčas jmenované pojišťovně tři dělníky zaměstnané v přístavu K.-ském. Proti těmto trestním příkazům podal Dr. L. námitky a byl pak výměrem policejního komisariátu z 15. ledna 1929 ve smyslu bodu 2. § 155 policejního trestního pořádku od obžaloby a jejích následků osvobozen s tímto odůvodněním: Úřad nevzal za prokázáno, že by se obviněný dopustil tretsního skutku, když on sám není zaměstnavatelem a podle zákona má tuto povinnost zaměstnavatel. Úřad připustil totiž obhajobu obviněného, že on jako zprostředkovatel může u nemoc, pojišťovny přihlásiti jen ty zaměstnance, které mu jejich zaměstnavatelé jako zprostředkovateli ohlásí a je tedy nezodpověděn za trestný čin, kterého se vlastně dopustili faktičtí zaměstnavatelé, kteří podle zák. ručí za přesné pojištění svých zaměstnanců.
Proti tomuto výměru podala jmenovaná pojišťovna odvolání. Odvolání to zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím z těchto důvodů: Podle vyhlášky — č. 9779 —
453
čs. plav. úřadu v Praze jest sice překladní správa zprostředkovatelem práce pro celý obvod přístavu a podle odst. 2. § 8 zák. č. 221/24 zodpovědná za splnění povinností uložených zaměstnavatelům. Jest však samozřejmé, že pracují-li v přístavě dělníci bez jejího vědomí pro určitého zaměstnavatele (v daném případě jí zaměstnavatelé dělníky neohlásili), odpadla funkce zprostředkovatele práce a zaměstnavatelé jsou za nepři- hlášení dělníků zodpovědní sami.
O stížnosti uvážil nss toto:
Žal. úřad vychází ze zjištění, že v případech, o které tu jde, Ing. František L. jako přednosta expositury poříčního plavebního úřadu v Komárně nebyl zprostředkovatelem, poněvadž práce dotyčných dělníků nezprostředkoval, neboť o jejich zaměstnání nevěděl, poněvadž zaměstnavatelé, kteří dělníky ty přijali do práce, to jmenované správě vůbec neohlásili. Proti zjištění, že o takové dělníky šlo, stížnost nic nenamítá, má jen za to, že poněvadž překladní správa v Komárně jest podle vyhlášky čs. plavebního úřadu v Praze zprostředkovatelem prací na cizí účet v přístavě konaných, jest podle § 8 odst. 2. zák. č. 221/24 spolu odpovědna, resp. Ing. L. jako její přednosta spoluodpověden za plnění povinností, uložených podle tohoto zák. zaměstnavateli, tedy i za ne- splnění ohlašovací povinnosti. Tato odpovědnost uložena je zprostředkovatelům po názoru stížnosti všeobecně a není omezena na případy, kde zprostředkovatel ví o tom, že někdo nastoupil do služeb pojištěním povinných. Má proto stížnost za to, že skutečnost, že Ing. L. nevěděl, že oni dělníci byli svými zaměstnavateli do práce přijati, nemůže ho zbaviti odpovědnosti, jestliže nebyli k pojištění přihlášeni.
Názoru stížnosti nelze přisvědčiti. Zprostředkování práce je činnost směřující k tomu, aby mezi stranami (zaměstnavatelem a zaměstnaným) navázán byl poměr pracovní. Zprostředkovatelem je tedy osoba, činnost takovou vyvíjející. Za zprostředkovatele určitého poměru pracovního může pak býti považován jen ten, kdo při uzavírání smlouvy, tento pracovní poměr založivší, onu zprostředkovatelskou činnost vyvíjel. Jestliže o založení poměru onoho nevěděl a vůbec žádnou činnost po té stránce nevyvíjel, pak již pojmově zprostředkovatelem není. To leží již v pojmu »zprostředkovatele« a je tedy mylný názor stížnosti, že vzhledem k všeobecnému znění odst. 2. § 8 zák. č. 221/24 třeba činiti Ing. L., jako přednostu expositury poříčního plavebního úřadu v Komárně spoluodpovědným za splnění povinností uložených podle tohoto zákona zaměstnavateli, třeba by vůbec při uzavření pracovní smlouvy nijak správa ta nebyla spoluúčinna, ba o ní ani nevěděla. Vyslovil tedy úřad zcela právem, že pracují-li dělníci bez vědomí správy té pro určitého zaměstnavatele, odpadla funkce zprostředkovatele a Ing. L. není za neohlášení těchto dělníků zodpověděn. Potvrdil-li žal. úřad z toho důvodu osvobozující nález 1 stolice, nejednal nezákonně a je námitka stížnosti, jak svrchu je formulována, bezdůvodná, při čemž nebylo třeba zabývati se otázkou, zda expositura pořičného plavebního úřadu, pokud by snad v jiných případech činnost nějakou při. uzavírání smluv pracovních vyvíjela, byla zprostředkovatelem ve smyslu § 8 odst. 2 cit. zák., ani zda v takovém případě mohla by býti ona či její přednosta trestána proto, že nebylo vyhověno ohlašovací povinnosti.

Citace:

č. 9779. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 648-649.