č. 9761.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti. — Řízení správní: Nabyvatel, který smlouvou převzal povinnost platiti dávku, je legitimován, aby před příslušným úřadem uplatňoval nárok na odepsání předepsané dávky z důvodu, že jsou splněny podmínky pro věcné osvobození od dávky podle § 52 zák. č. 44/27.
(Nález ze dne 17. března 1932 č. 4313.)
Prejudikatura : Boh. A 3802/24.
Věc: Heřman L. v Nitře proti zemskému úřadu v Bratislavě o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-1 koupil smlouvou trhovou z 15. května 1927 nemovitosti ve vložce č. ... města Nitry. Platebním rozkazem z 29. září 1927 vyměřena byla dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí zcizitelům. Podáním z 9. listopadu 1927 žádal st-1 vzhledem k tomu, že podle trhové smlouvy placení dávky převzal, aby dávka byla odepsána, ježto dům zboural a provádí tam novostavbu (§ 52 č. 2 zák. č. 44/27). Žádost tato byla obecním zastupitelstvem a v cestě instanční okresním úřadem a posléze nař. rozhodnutím zamítnuta. — č. 9762 —
409
O stížnosti podané na nss bylo uváženo:
Nař. rozhodnutím žal. úřad odepřel rozhodnouti meritorně o žádání st-le vzneseném podáním z 9. listopadu 1927 za odpis dávky předepsané platebním rozkazem z 29. září 1927, poněvadž st-1 je nabyvatelem nemovitosti, z jejíhož převodu dávka byla předepsána, a nabyvatel v řízení ukládacím, jež podle § 13 dávk. pravidel (vl. nař. č. 143/22) provádí se výhradně se zcizitelem, nemá postavení strany a není proto legitimován podati odvolání z platebního rozkazu.
Žal. úřad však přehlíží, že st-1 podáním z 9. listopadu 1927 nevznesl rekurs proti platebnímu rozkazu z 29. září 1927, nýbrž jako nabyvatel převzavší smlouvou povinnost platiti dávku, uplatnil samostatný nárok, aby dávka platebním rozkazem z 29. září 1927 — jak nesporno — pravoplatně předepsaná byla odepsána, poněvadž platební povinnosti převodem vzniklé a tímto platebním rozkazem formalisované byl dodatečně odňat právní základ tím, že splněny byly podmínky pro věcné osvobození převodu od dávky podle § 52 zák. č. 44/27. Právní důvod nároku tuto vzneseného dlužno tedy spatřovati v podstatě v bezdůvodném obohacení, které nastalo obci vznikem dávkové pohledávky z pravoplatného platebního příkazu z 29. září 1927, kdyžtě pohledávce té podle tvrzení st-lova dodatečně splněním podmínek věcného osvobození od dávky podle § 52 zák. č. 44/27 odňat byl právní titul. Poněvadž — jak nesporno — st-1 smlouvou převzal placení dávky, stalo se toto tvrzené obohacení materielně na vrub st-le.
Jak nss vyslovil již v nál. Boh. A 3802/24, nelze tomu, na jehož úkor obohacení takové nastalo, upříti legitimaci, aby před příslušným úřadem uplatňoval, že obohacení to nastalo bez právního důvodu, a domáhal se odčinění tohoto bezdůvodného obohacení. Z toho plyne však, že žal. úřad nebyl oprávněn odvolání st-lovo pro nedostatek legitimace odmítnouti, nýbrž byl povinen k rekursu jeho zkoumati meritorně předpoklady nároku uplatňovaného podáním ze dne 9. listopadu 1927. Poněvadž tak neučinil, bylo nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 9761. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 604-605.