č. 9746.

Pozemková reforma: * Stpú nemůže odepříti svolení ke zcizení půdy podle § 7 záb. zák. jen z toho důvodu, že zcizovanou půdu chce kupujícím přiděliti.
(Nález ze dne 11. března 1932 č. 3638.)
Prejudikatura : Boh. A 557/20.
Věc: Andor B. a spol. v F. (adv. Dr. Ignác Lang z Bratislavy) proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze o svolení podle § 7 záb. zák.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem ze dne 31. července 1930 zamítl stpú žádosti z 22. května 1930 a 3. července 1930, jimiž st-lé, jako vlastníci velkostatku E., žádali za svolení podle § 7 záb. zák. k prodeji pozemků Josefu G., Alžbětě I. a manželům I., J. a N. z těchto důvodů: »Stpú potřebuje tuto půdu pro příděl v řádném přídělovém řízení uchazečům podle zákona kvalifikovaným. Schválením kupnoprodejných smluv vyšla by půda ze záboru a tím znemožněno by bylo přídělové řízení a provedení pozemkové reformy.«
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto: — č. 9746 —
371
Důvodnou shledal nss námitku stížnosti, že žal. úřad odepřel udělit! žádané svolení podle § 7 záb. zák. ke kupním smlouvám, ač by jimi nebyly cíle pozemkové reformy zmařeny, když kupujícími jsou právě ony osoby, jimž chce stpú prodávané pozemky přiděliti, čímž sám uznává, že jsou osobami k nabytí pozemků zabraných přídělem kvalifikovanými.
Podle stálé judikatury nss-u lze odepříti souhlas, jestliže by jeho udělením zmařeny nebo ztíženy byly cíle pozemkové reformy. Jedním z těchto cílů je ovšem i příděl půdy drobným uchazečům, na něž pamatuje zákon přídělový. Potřebuje-li stpú půdu k tomuto účelu, a účet ten by byl prodejem jejím z volné ruky znemožněn, to jest bylo by znemožněno, aby se půdy takovým uchazečům dostalo, právem mohl by žal. úřad odepříti souhlas. Tohoto cíle pozemkové reformy lze dosáhnouti nejen tím, že stpú půdu převezme a přidělí, nýbrž i tím, že drobný uchazeč půdu se souhlasem stpú koupí. Proto připustil zákon záborový v § 7 zcizení půdy zabrané za souhlasu stpú-u, znemožniv tak jen zcizení takové, jež by provedení pozemkové reformy stálo v cestě. Z toho po názoru nss-u plyne, že sou- hlas ke zcizení podle § 7 záb. zák. nelze odepříti tam, kde kupujícím je osoba, jíž stpú chtěl a chce přiděliti právě ten pozemek, který z volné ruky koupila, neboť pak zcizením z volné ruky dosahuje se stejného cíle, který stpú, prováděje pozemkovou reformu, sledoval.
Stpú může ovšem v zásadě podle své úvahy rozhodnouti, chce-li provésti pozemkovou reformu přídělem či v rámci § 7 záb. zák. a strana nemá nárok na to, aby stpú provedl pozemkovou reformu způsobem, jakým ona by si přála; než z této zásady podává se výjimka tkvící v tom, že souhlas podle § 7 záb. zák. lze odepříti jen tehdy, kdyby zcizení mařilo provedení pozemkové reformy. Shodne-li se osoba, jíž stpú chce určitou půdu přiděliti, s vlastníkem zabraného statku a od něho půdu tu koupí, nemůže stpú souhlas odepříti, ježto záborem nebyla vyslovena konfiskace velkého majetku pozemkového, nýbrž volná disposice s ním byla podrobena kuratele stpú-u potud, aby jí zájmy pozemkové reformy nebyly dotčeny (Srv. Boh. A 557/20).
Kryje-li se cíl zcizení s tím, co zamýšlel stpú, tedy má-li se zcizením tím dostati půdy, kterou stpú hodlal přiděliti té osobě, jíž měla býti přidělena, nelze mluviti o maření cílů pozemkové reformy. Klade-li tedy nař. rozhodnutí důraz na to, že prodejem bude zmařeno řízení přídělové, a proto žádost zamítá, je tento důvod nezákonný. Při tom netřeba přihlížeti ani k otázce ceny a podmínek přídělu, když cena. se kterou se sám kupující spokojí, nemůže býti důvodem maření pozemkové reformy a podmínky přídělu mohou býti též stanoveny jako podmínky svolení k prodeji podle § 7 záb. zák.
Žal. úřad, vycházeje ze svrchu uvedeného mylného názoru, nezaujal žádného stanoviska k tvrzení st-lů, že v daném případě skutečně běží o prodej půdy osobám, jimž stpú chce kupovanou půdu přiděliti, ze spisů správních pak také nic po této stránce není patrno. V tom spočívá podstatná vada řízení. Ježto pak vada ta byla zaviněna nesprávným názorem žal. úřadu, bylo nař. rozhodnutí zrusiti podle § 7 zák. o s. s.
24*

Citace:

č. 9746. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 566-567.