č. 9747.

Vzorky: * Průmyslový výrobek jest podle § 10 lit. a) vzorkového patentu č. 237/1858 ř. z. v obchodu, byl-li vyroben a zhotoven v ten způsob, že mohl býti zájemníkům jako takový individuelně nabídnut a byl-li skutečně také zájemníkům nabízen; nerozhodno jest, kdy začala jeho hromadná výroba, stejně jako ta okolnost, zda k jeho objednání zájemníky došlo.
(Nález ze dne 11. března 1932 č. 3664.)
Věc: Aloisie N. a Ing. Jaroslav K. v Praze (adv. Dr. Em. Kellner z Prahy) proti zemskému úřadu v Praze (za spolužalovanou firmu »Eta«, společnost s r. o. v Praze, adv. Dr. Bedřich Novák z Prahy) o ochranný vzorek.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Spolužalovaná strana firma »Eta« spol. s r. o. domá- hala se žalobou de pres. 28. března 1928, podanou u magistrátu hl. m. Prahy — mimo jiné — toho, aby firmě N. a spol., pokud se týče jejím veřejným společníkům — dnešním st-lům — byla podle § 12 vzork. patentu zakázána výroba a prodej jednoložiskového kondensátoru tvrdíc, že tím tato firma porušila právo získané firmou »Eta« zápisem vzorku — výkresu — č. 17.004/Praha. — V podání de pres. 23. května 1928 popřeli st-lé jednak jakýkoliv zásah do vzorkového práva strany spolužalované, jednak vznesli protižalobu s konečným návrhem, aby zápis vzorku č. 17004/Praha byl prohlášen neplatným a neúčinným z důvodu § 10 vzor. patentu. V této příčině uvedli pak mimo jiné, že průmyslové výrobky zhotovené podle pozastaveného vzorku byly v tuzemsku i v cizině již před zápisem tohoto vzorku, t. j. před 9. dubnem 1927 v obchodě (§ 10 lit. a) vzor. pat.), ježto byly v březnu 1927 nabízeny na pražském vzorkovém veletrhu a dále že vzorek ten byl již dříve vylíčen ve veřejných tiskopisech (§ 10 lit. b) vzor. patentu). V řízení, konaném o návrzích obou stran, byli slyšeni v otázce zásahu do práva vzorkového podle § 12 vzor. pat. a v otázce § 10 lit. b) cit. zák. znalci a svědci. Ve směru prvém nenalezli znalci podstatných úchylek výrobku st-lů od registrovaného vzorku č. 17004/Praha, ve směru druhém nenalezli na podkladě průvodního materiálu předloženého st-li, že vzorek č. 17004/Praha byl před svojí registrací vylíčen ve veřejných tiskopisech.
Ze slyšených svědků vypověděl Josef H., že výrobek zhotovený podle vzorku č. 17004/Praha nebyl v březnu 1927 prodáván, nýbrž že byl prodán asi v květnu 1927 firmě O. v Praze a v prvé polovici dubna někam do Dánska. Svědek Ivan Ch. vypověděl, že dva výrobky zhotovené podle pozastaveného vzorku byly nabízeny na pražském jarním veletrhu v březnu 1927 výhradně cizincům a sice Švédům, Polákům a Jugoslávcům, že však objednávky učiněny nebyly. Svědek Karel M. vypověděl, že vytvořil počátkem února 1927 vzorek kondensátoru. Jeho sériová výroba začala v březnu resp. červnu 1927 Na pražském jarním veletrhu — c. 9747 —
373
roku 1927 byl podle vědomí svědka zabalen a uschován jeden mosazný a jeden hliníkový kondensátor toho druhu; zda byly prodávány, svědek neví.
Výměrem z 18. června 1928 vyhověla I. stolice návrhu spolužalované strany opřenému o § 12 vzork. patentu potud, že zakázala st-lům další výrobu a prodej pozastavených kondensátorů, opírajíc se o výpověď znalců, kterou shledala za dostatečnou k zjištění porušení práva ke vzorku podle § 12 vzor. patentu. V dalším obsahu tohoto výměru zamítla pak protižalobu st-lů na prohlášení registrace vzorku č. 17004/Praha za neúčinnou podle § 10, neshledavši žádný z důvodů, st-li uplatňovaných podle této normy za zjištěný. Reaguje pak na tvrzení, že výrobky podle tohoto vzorku byly na jarním veletrhu v březnu 1927 uvedeny do obchodu, vyslovil úřad I. stolice, že nemá za zjištěno, že výrobky toho druhu byly firmou »Eta« v té době uvedeny do obchodu, t. j. že byly v použití v tuzemsku neb v cizině, ježto na jarním veletrhu r. 1927 nebyly tuzemcům vůbec nabízeny; z cizích interesentů pak že žádný neučinil objednávku. Ostatně — po názoru I. stolice — nelze mluviti ani o průmyslových výrobcích, jak jsou zákonem předpokládány, ježto se v daném případě jednalo o vyhotovení dvou exemplářů, vzorů. K první výrobě průmyslových výrobků, jak dokazuje svědek M., došlo až po registraci.
V odvolání podaném žal. úřadu brojili st-lé proti výměru 1 stolice v obou směrech, vytýkajíce jednak vadnost, nedostatečnost a nejasnost výroku znaleckého, jednak potírajíce výměr ten po věcné stránce v těchto směrech: Jest nezákonná reprodukce dikce oficielního textu zákona »im Verkehr« slovy »v obchodu, t. j. v použití«; jest nesprávné také, že dva kondensátory vystavené a nabízené spolužalovanou firmou na jarním veletrhu v březnu 1927 nebyly průmyslové výrobky uvedené do obchodu; jest konečně i nesprávné, že tyto výrobky nebyly tehdy uvedeny do obchodu jen proto, že — ač byly na veletrhu vystaveny a nabízeny — nedošlo k objednávce. Odvolání tomu žal. úřad nař. rozhodnutím nevyhověl ze správných důvodů v odpor vzatého rozhodnutí, při čemž poznamenal, že toto jest úplně v souhlasu s dobrozdáním znalců, a pokud se týče výpovědi Ivana Ch., obsažené v protokole ze 14. června 1928, bylo tomuto pánovi řečeno v měsíci březnu 1928, že pro firmu »Eta« zapsán jest kromě jiných vzorků též vzorek jednoložiskového kondensátoru a to dne 9. dubna 1927 pod č. 17.004. Stížnost podaná k nss obrací se proti tomuto rozhodnutí jak pokud jím byla kladně vyřízena otázka zasažení do vzorkového práva firmy »Eta«, získaného zápisem vzorku č. 17.004/Praha, tak i pokud jím bylo zamítnuto prohlásiti zápis tohoto vzorku neplatným a neúčinným z důvodu § 10 lit. a) a lit. b) vzork. patentu.
Nss o této stížnosti uvážil:
Z podaného skutkového základu jest patrno, že v daném případě byly vzneseny na spor dvě otázky: jednak stranou spolužalovanou otázka zásahu st-lů do práva získaného zápisem vzorku č. 17.004/Praha, jednak — časově později — st-li otázka účinnosti a platnosti tohoto vzorkového — č. 9747 —
zápisu. Obě tyto otázky řešil úřad I. stolice i žal. úřad současně v neprospěch st-lů.
Předpokladem pro zodpovědění otázky zásahu do práva vzorkového podle § 12 vzork. patentu je skutečnost, že jest zápis vzorku, na jehož podkladě se takový zásah tvrdí, právně platný a účinný. Je-li tudíž proti návrhu na uznání zásahu podle § 12 vzork. patentu namítáno — jak tomu bylo v případě daném — že jest zápis vzorku, o nějž se tento návrh opírá, neplatný a neúčinný, jest vyřešení této námitky otázkou primerní, ježto na jejím zodpovědění závisí osud návrhu na zjištění zásahu podle cit. § 12. Z toho důvodu považoval nss za vhodné a nutné, zabývati se předem námitkami stížnosti brojícími proti nař. rozhodnutí, pokud zamítlo návrh st-lů na prohlášení zápisu vzorku č. 17.004/Praha za neplatný a neúčinný a teprve tehdy, jest-li nař. rozhodnutí po té stránce obstojí, přikročiti eventuelně ke zkoumání otázky zásahu podle § 12 vzork. patentu.
Postupuje tímto způsobem shledal nss toto: Stížnost obrací se proti rozhodnutí žal. úřadu, pokud odepřelo uznati zápis vzorku č. 17.004/Praha neplatným a neúčinným, tvrdíc, že jest v odporu s předpisy § 10 lit. a) a b) vzork. patentu. Podle § 10 lit. a) jest zápis vzorku-neplatný a neúčinný, dokáže-li se, že průmyslové výrobky zhotovené podle přihlášeného vzorku byly v tuzemsku neb cizině již před zápisem v obchodu. Podle ustanovení, uvedeného pod lit. b) cit. normy jest zápis vzorku neplatný a neúčinný také tehdy, dokáže-li se, že byl vylíčen již dříve ve veř. tiskopisech. Z této dikce zákona jest patrno, že kterákoliv z těchto skutečnost* — je-li prokázána — stačí sama o sobě k prohlášení vzorku za neplatný a neúčinný. St-lé uplatňovali — jak bylo již řečeno — v řízení správním mimo jiné oba tyto momenty pro neplatnost a neúčinnost zápisu vzorku č. 17.004/Praha a k vyhovění jejich návrhu stačilo tedy, obstojí-li jeden z těchto momentů. Žal. úřad popřel stejně jako stolice I. existenci obou těchto skutečností a v důsledku toho návrh st-lů zamítl. Nař. rozhodnutí neobstojí tudíž, zjistí-li se, že žal. úřad, řeše některou z nich, postupoval formelně vadně nebo že porušil zákon.
Zkoumaje nař. rozhodnutí touto cestou uvážil nss:
St-lé namítali v řízení správním mimo jiné, že průmyslové výrobky, t. j. jednoložiskové kondensátory, vyrobené podle vzorku jimi pozastaveného č. 17.004/Praha, byly již před zápisem tohoto vzorku, t. j. před 9. dubnem 1927, v obchodu, tvrdíce po té stránce, že byly již v březnu 1927 nabízeny spolužalovanou stranou na pražském veletrhu cizím zájemníkům ze Švédská, Polska a Jugoslávie. Z této skutečnosti pak dovozovali, že předpoklad pro prohlášení zápisu tohoto vzorku za neplatný a neúčinný ve smyslu § 10 lit. a) vzork. patentu jest dán. K dotvrzení svých přednesení dovolávali se st-lé výpovědi svědka Ivana Ch., slyšeného před 1 stolicí. Žal. úřad, potvrdiv rozhodnutí I. stolice s odvoláním na jeho odůvodnění, nevzal pravdivost této výpovědi v pochybnost, zaujal však k tvrzení strany o ni opřené předem stanovisko, že nelze mluviti vůbec o tom. že kondensátory byly jako průmyslové výrobky v obchodu v březnu 1927, když jest zjištěno, že hromadná výroba jich začala podle výpovědi Karla M. teprve v červnu 1927, tudíž po registraci — č. 9747 —
375
vzorku č. 17.004/Praha, jež se stala nepopřené dne 9. dubna 1927. Tento právní názor nemá však opory v zákoně.
Zákon sám nevykládá blíže, co rozumí slovy »byly v obchodě« a nutno proto slova ta vykládati podle § 6 o. z. o. v běžném smyslu. S tohoto hlediska nelze však přisvědčiti názoru, že možnost uvedení průmyslového výrobku do obchodu jest závislou na skutečnosti, že ten který výrobek jest již zhotoven v určitém množství vůbec, nebo v počtu způsobilém vyhověti konkrétní poptávce. Možnost uvedení průmyslového výrobku do obchodu je dána již tím, že tento výrobek jest skutečně zhotoven v ten způsob, že může býti zákazníkům jako takový individuelně nabídnut. Kdyžtě tedy v daném případě jest zjištěno, že v březnu 1927 byl jednoložiskový kondensátor odpovídající registrovanému vzorku č. 17004/ Praha spolužalovanou stranou skutečně zhotoven ve dvou exemplářích, v mosazném a v hliníkovém, pak nelze důvodně tvrditi, že tím nebyla dána možnost uvésti tento výrobek do obchodu. Opačný názor žal. úřadu odporuje tudíž zákonu. Ovšem, vzorkový patent v § 10 lit. a) nepožaduje jen možnost dání průmyslového výrobku do obchodu, nýbrž předpokládá, že byl výrobek ten skutečně před registrací vzorku v obchodu, t. j. že byl do obchodu dán. Stěžující si strana tvrdila také, že se tak u kondensátoru firmy »Eta« stalo a sice na jarním veletrhu v březnu 1927. I to popřel žal. úřad stejně jako úřad 1 stolice, jenž vyslovil, že dání do obchodu průmyslového výrobku jest jeho použití. Co slovem »použití« rozuměl, úřad přímo nevyložil, leč z toho, že ihned na to uvedl, že z toho, že dva exempláře sporného kondensátoru byly sice na jarním veletrhu cizincům nabízeny, nelze ještě usuzovati na to, že byly v obchodu, t. j. v použití, když nebyly objednávky sjednány, jest patrno, že má za to, že použití resp. uvedení průmyslového výrobku do obchodu ve smyslu § 10 lit. a) vzork. patentu jest tu jen tehdy, jestliže se průmyslové výrobky, odpovídající vzorku, staly již předmětem perfektního trhu, t. j. jestliže byly nejen nabízeny, nýbrž byly-li i pevně objednány. Nss má za to, že i toto stanovisko žal. úřadu jest věcně nesprávné. Slovy zákona »byly v obchodu« nelze rozuměti jen dohodnutí se prodatele s kupcem o předmětu trhu a o ceně, nýbrž již dostatečně jasný projev vůle strany nabízející, že průmyslový výrobek co do druhu i vlastnosti individualisovaný jest ochotna zájemníkům dodati. Takový projev vůle tu dojista je, jestliže na př. — jako v případě daném — výrobce na veletrhu nabízí určitý průmyslový výrobek zájemníkům ke koupi. Zdali při tom dojde k pevné, perfektní objednávce, jest tudíž zcela lhostejno. Kdyžtě tedy žal. úřad setrval, přes opačné tvrzení odvolání, na právním názoru, že průmyslový výrobek jest ve smyslu § 10 lit. a) v obchodu jedině tehdy, když na podkladě jeho nabídky výrobcem došlo i k jeho objednávce zájemníkem, pak vyložil i tu mylně zákon. Žal. úřad, resp. úřad 1 stolice uvedl též, že nepokládá ony dva exempláře kondensátoru, jež byly nabízeny na veletrhu zájemníkům za průmyslový výrobek, nýbrž že to byly jen »vzory«. Mínil-li tím naznačiti — což ovšem z nař. rozhodnutí bezpečně patrno není — že tyto dva exempláře považuje za vzorek, chráněný ve smyslu vzorkového patentu pro spolužalovanou stranu, pak nelze ani tomuto názoru přisvědčiti, když — č. 9748 —
ze skutkového základu, shora podaného plyne, že vzorkem v daném pří- padu chráněným, byl výkres uložený u obch. komory v Praze pod č. 17.004, což i spolužalovaná strana sama připustila. Mimo to i doznala, a bylo také výpovědí svědka Ch. prokázáno, že ony dva exempláře byly podle tohoto vzorku vyrobeny, tedy, že právě na ně byla tato předloha přenesena, takže může tu jít jen o výrobky průmyslové (§ 1 vzork. patentu).
Nař. rozhodnutí, pokud — vycházejíc z mylných pojetí zákona shora uvedených — odepřelo vyhověti návrhu stěžující si strany na prohlášení registrace vzorku č. 17.004/Praha z důvodu § 10 lit. a) vzork. patentu neúčinnou a neplatnou, nemůže tudíž již proto obstáti, a bylo se zřetelem na vývody výše podané zrušeno podle § 7 zákona o ss. Ale pak nemusil nsis ještě zkoumati, zda žal. úřad vyřešil bezvadně také další spornou otázku, totiž zdali účinnosti a platnosti sporného vzorku stojí nad to ještě v cestě i skutkové okolnosti uvedené v § 10 lit. b). Jelikož pak nař. rozhodnutí, řešíc v dalším svém obsahu nepříznivě pro st-le i otázku jejich zásahu do vzorkového práva, opřeného o zápis výše uvedeného vzorku, jest založeno na předpokladu, že tento zápis jest platný a účinný, získaném u porušení zákona, nezbylo než zrušiti je i v této příčině podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 9747. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 568-572.