č. 9731.

Policejní věci: Není právního nároku na to, aby úřad schválil osoby, které mají sbírati předplatitele a upisovatele periodických časopisů podle § 23 odst. 1 tisk. zák.
(Nález ze dne 5. března 1932 č. 3132.) — č. 9731 —
Prejudikatura: srov. Boh. A 8036/29.
Věc: Karel H. a Alfred H. v P. (adv. Dr. Ant. Zvěřina z Prahy) proti zemskému úřadu v Praze a proti min. vnitra o schválení sběratelů předplatitelů a subskribentů.
Výrok: Stížnosti se zamítají pro bezdůvodnost.
Důvody: St-lé žádali, aby bylo vydáno určitým, v žádostech jmé- nem uvedeným osobám písemné povolení podle § 23 1. odst. zák. tisk., aby prostřednictvím těchto osob mohli sbírati předplatitele a upisovatele pro časopisy jimi prodávané. Žádosti, pokud měly osoby ty sbírati předplatitele a upisovatele jen v jednotlivých okresích, podány byly u příslušných okresních úřadů, pokud měly osoby sbírati je v několika okresích, u zem. úřadu v Praze. Všechny žádosti byly okr. úřady, resp. zem. úřadem zamítnuty v podstatě z důvodů, že pro licence takové není vzhledem k počtu knihkupectví, případně prodejen novin potřeby. Na odvolání st-lů byly všechny tyto zamítavé výměry nař. rozhodnutími zem. úřadu, resp. min. vnitra potvrzeny z důvodů výměrů naříkaných. Proti těmto rozhodnutím podávají st-lé stížnosti na nss, o nichž uváženo takto:
Podle § 2 zák. o ss jest nss povolán rozhodovati o stížnostech směřujících proti rozhodnutím neb opatřením' správních úřadů, tvrdí-li kdo, že jimi bylo zasaženo do jeho suibj. práv. Se zřetelem k tomuto ustanovení zákona o ss jest předpokladem úspěšné stížnosti, aby konkrétním rozhodnutím správního úřadu bylo porušeno právo určitého subjektu, založené platným právním předpisem. Jest tudíž zkoumati, zdali a pokud jest stát ve věci, o kterou jde, vůči státním občanům vázán tak, že jest možno mluviti o subj. právu strany na určité rozhodnutí neb určitý postup úřadu.
Zákon o tisku ze 17. prosince 1862 č. 6 ř. z. z r. 1863 v § 23 stanoví mezi jiným, že jest zapovězeno sbírati předplatitele neb upisovatele prostřednictvím osob, jež nemají k tomu povolení písemného, vydaného k tomu zvláště úřadem bezpečnosti. Porušení tohoto zákazu se trestá podle posledního odstavce cit. § 23 tisk. zák. Lze tedy sbírati předplatitele a upisovatele jen tehdy, bylo-li k tomu dáno zvláštní povolení bezpečnostního úřadu. Zákon nemá nijakého ustanovení o tom, za kterých podmínek bezpečnostní úřad takové povolení uděliti musí, nýbrž ponechává rozhodnutí o tom volné úvaze zmíněného orgánu státní správy. Instrukce k tiskovému zákonu pak v § 12 stanoví pouze, že při udělování povolovacího listu má bezpečnostní úřad hleděti nejen na osobní poměry a vlastnosti uchazečů, nýbrž i na povahu tiskopisů, pro jichž odbyt mají býti sbíráni předplatitelé a upisovatelé.
V ustanovení tom dány jsou úřadům direktivy, kdy v zájmu veřejném ono písemné povolení dáti nesmějí, ale nestanoví instrukce ta ani zde ani jinde, že by úřad povolení to dáti musel, není-li ani v osobě, pro kterou povolení ono žádáno, ani v povaze tiskopisu závad. Z toho plyne, že platné normy nestanovily hmotného právního nároku na schválení třetích osob k provádění sbírání předplatitelů a upisovatelů — č. 9732 —
337
tiskopisů podle § 23 odst. 1 tisk. zák., a nemá tedy nikdo subj. práva, aby se o takové žádosti rozhodlo kladně.
Za tohoto právního stavu nemohou st-lé důvodně tvrditi, že je nař. rozhodnutí zkrátila v jejich subj. právech a nemohl proto nss shledati důvodnými stížnosti, vycházející zřejmě z předpokladu, že st-lé měli nárok na to, aby žádosti jejich byly kladně vyřízeny, a spatřující nezákonnost nař. rozhodnutí v tom, že byly zamítnuty.
Budiž ještě poukázáno k tomu, že nss v nál. Boh. A 8036/29 vyslovil, že nikdo nemá právního nároku na to, aby mu bylo povoleno vyvěšování plakátů podle § 23 odst. 2 tisk. zák. Tento 2. odst. zakazuje vyvěšování plakátů (s výjimkou stanovenou v odst. 3.) na ulicích neb veř. místech bez zvláštního povolení bezpečnostních úřadů a má tedy obdobné ustanovení jako odst. 1., zakazující sbírání předplatitelů a upisovatelů prostřednictvím osob, jež nemají k tomu povolení písemného, vydaného úřadem bezpečnosti.

Citace:

č. 9731. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 531-533.