č. 9720.

Církevní věci. — Řízení správní (Podk. Rus): * Vzhledem k nařízení uherského ministerstva kultu a vyučování z 27. — č. 9720 —
října 1905 č. 4249 R. T. č. 127/1905 nejsou správní úřady povolány, aby rozhodovaly o stížnosti na volby, provedené do výboru autonomní židovské obce ortodoxní na Podk. Rusi. K rozhodnutí takovému je povolán příslušný autonomní rozhodčí soud církevní.
(Nález ze dne 1. března 1932 č. 2377.)
Věc: Herš M. jako předseda a Jakub K. jako okresní předseda židovské autonomní obce v Ť. proti zemskému úřadu v Užhorodě (za zúč. Ludvíka R. a Evžena F. v Ť. adv. Dr. Frt. Eckstein z Prahy) o volbu funkcionářů autonomní orthodoxní židovské obce v Ť.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem z 9. října 1928 zrušil okresní úřad v Ťačově volby konané dne 13. května 1928 do židovské náboženské obce v Ť. a pověřil současně členy starého prozatímního výboru, aby v nejkratší době provedli nové volby a to nejdéle do 26. prosince 1928. Členy tohoto výboru jsou: R. Lajoš, předseda, H. Šalamon, G. Henrik, M. Aron, F. Herman, I. Izák a S. Benjamin (výnos civ. správy Podk. Rusi v Užhorodě č. j. 34202/27). Ve výměru se předem konstatuje, že strany se nedohodly a nechtějí se podrobiti zvolení rozhodčího soudu a že okresní úřad rozhoduje na základě provedeného šetření a výslechu stran podle nař. býv. uher. min. škol. č. 97.929/1914 z těchto důvodů: Výslechem stran a svědků a samých členů volební komise bylo zjištěno, že tajnost voleb (§ 27 stanov) byla porušena (volební lístky různé, nápadné barvy, ukazování hlasovacích lístků veřejně, aby se vědělo, za koho volič odevzdal hlas, hlasování cizích státních občanů) a stala se nesprávnost v tom, že volební komise trpěla agitaci ve volební místnosti a když na to byla upozorněna, neučinila pořádek. Dále byly volby neúplné, ježto vznikly spory ohledně totožnosti zvolených kurátorů a pokladníka (§ 28) židovské náboženské obce, který vzdal se své funkce, a nebyl jiný zvolen, ačkoli dle stávajících stanov musí jej voliti valná hromada. Že volby nebyly správně provedeny, svědčí také, že zvolené představenstvo nesešlo se alespoň nejméně v potřebném počtu 13 přítomných členů (§ 41), tedy nikdy nemohlo pravoplatně se usnášeti, což sám předseda přiznal. Z těchto důvodů a z důvodu, že dobrovolnou dohodou nebylo lze odstraniti nesrovnalosti, třeba bylo postupovati dle cit. min. nař.
Výměr ten byl nař. rozhodnutím potvrzen z jeho důvodů, avšak se změnou, že prozatímní výbor s předsedou Ludvíkem R. v čele převezme správu náboženské obce v Ť. ihned a připraví a provede nové volby funkcionářů nejpozději do 30. prosince 1928.
Uvažuje o stížnost podané na toto rozhodnutí, zabýval se nss nejprve námitkou vytýkající, že správní úřady nebyly kompetentní, aby o sporné věci rozhodovaly, jelikož se podle nař. býv. uh. min. kultu z 27. října 1905 politickým úřadům zakazuje, aby rozhodovaly o podobných — č. 9721 —
303
sporech, a nařizuje se jim, aby je odkázaly na pořad rozhodčího soudu, resp. Din Tóra.
Nss uznal stížnost odůvodněnou.
Žal. úřad, potvrzuje výměr I. stolice z jeho důvodů, shledává základ příslušnosti správního úřadu pro rozhodování konkrétního sporu v autoanomní židovské ortodoxní obci v Ť. v předpisech nař. min. kultu z 23. listopadu 1904 č. 97929 R. T. č. 208/1904, jehož se I. stolice také výslovně dovolala. Podle tohoto předpisu mají ovšem spory, vyskytující se mezi židy v jejich náboženských obcích býti rozhodovány v řízení správním, když se strany nechtějí podrobiti volenému soudu předepsanému v kongresovém nebo v ortodoxním organisačním statutě. Avšak ustanovení tohoto nař. byla — pokud jde o sporné otázky vyskytující se v židovských náboženských obcích výlučně orthodoxních — změněna nařízením min. kultu z 27. října 1905 č. 4249 R. T. č. 127/1905,. jímž na žádost židovských orthodoxních náboženských obcí byl obnoven oběžník min. kultu č. 2098/1890 a bylo nařízeno, aby — ve smyslu orthodoxního židovského organisačního statutu sděleného oběžníkem min. kultu z 15. listopadu 1871 č. 26915 (R. T. 1871 str. 416), vydaného na základě nejvyšího rozhodnutí z 22. října 1871 — sporné věci vyskytující se výlučně v orthodoxních náboženských obcích byly vyřizovány autonomním voleným soudem., utvořeným za spolupůsobení zprostředkujícího výboru. Správní úřad je tudíž — tak praví se v cit. nař. dále — podle nař. min. kultu č. 1191/1888 pres. (R. T. 114/1888) jen tehdy oprávněn v takovýchto věcech postupovati, jestliže se vyskytují mezi náboženskými obcemi orthodoxními s jedné strany, a náboženskými obcemi kongresovými anebo obcemi organisovanými na základě status quo ante s druhé strany. V cit. nař. se konečně uvádí, že stížnosti orthodoxních náboženských obcí anebo jejich členů mají býti odkazovány před fórum příslušného církevního voleného soudu.
Z uvedených předpisů plyne zcela jasně, že k řešení sporů, jež vzniknou v jednotlivé autonomní židovské obci orthodoxní, správním úřadům se zákonné příslušnosti nedostává.
V konkrétním případě šlo o spor, který vznikl v lůně autonomní orthodoxní židovské obce v Ť., resp. mezi obcí a jejími členy. K řešení tohoto sporu nebyly správní úřady podle toho, co bylo uvedeno, podle zák. příslušný a slušelo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 9720. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 497-499.