— č. 9732 —
337
č. 9732.
Zdravotnictví(Slovensko): Může lékař veřejné zemské nemocnice na Slov. požadovati na nemocném ošetřovaném v nemocnici zvláštní honorář za operativní úkon provedený v nemocnici?
(Nález ze dne 5. března 1932 č. 3289.)
Věc: MUDr. Karel K. v T. proti ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o lékařský honorář za ošetřování ve veřejné nemocnici.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Podáním z 21. listopadu 1927 obrátil se Karel H. v N. na referát min. zdrav, v Bratislavě s oznámením, že dne 10. dubna 1927 byl operován v župní nemocnici v Trnavě a že ředitel této nemocnice, dnešní st-1, který Karla H. operoval, požaduje na něm zaplacení honoráře za tento operační výkon v částce 1350 Kč, v čemž jest započtena i asistence přítomných lékařů; na tuto částku zaplatil prý Karel H. již hotově 850 Kč vedle taxy za pobyt ve 2 tř. nemocnice v částce 440 Kč; Karel H., odvolávaje se na věstník léčebného fondu č. 3 str. 46 uváděl, že st-1 neměl právo výbrati od něho mimořádný honorář, ježto honorář ten jest již započítán do denní taxy. — V podání z 22. února 1928 žádal Karel H. znovu, aby záležitost tato byla vyřízena. —- Tato podání Karla H. byla spolu s vyjádřením st-le z 22. prosince 1927 předložena bratislavskou expositurou min. zdrav, tomuto ministerstvu.
Min. zdrav, vydalo pak nař. výměr tohoto znění: »Zemskému úřadu v Bratislavě. K podání Karla H., berního tajemníka v N., z 21. listopadu 1927 a 22. února 1928, a k připíšu ředitele veř. zem. nemocnice v Trnavě MUDra K. zaujímá min. zdrav, toto stanovisko: Otázka požadování a
Bohuslav, Nálezy správní 14 22 — č. 9732 —
338
vybírání zvláštních honorářů ústavními lékaři ve veř. léčebných ústavech jest zásadně vyřešena zdejším oběžníkem z 15. června 1928 č. 4151. Z důvodů v tomto oběžníku uvedených jest požadování a přijímání zvláštních honorářů na 3 tř. výslovně zakázáno, na lepších pak třídách jest připuštěno výjimečně jen tehdy, je-li tak dovoleno na základě ustanovení zvláštních předpisů, resp. opatření příslušných orgánů. V konkrétním případě není takového předpisu ani ve stanovách veř. zem. nemocnice v Trnavě, který by oprávněnost požadavku Dra K. odůvodňoval, ani tu není podle spisů nějakého zvláštního opatření příslušných orgánů, jimž náleží správa nemocnice, resp. dohled nad ní, z něhož by mohlo býti dovozováno oprávnění ředitele nemocnice, resp. jiných lékařů veř. zem. nemocnice v Trnavě vybírati na lepších třídách honoráře od ošetřovanců vedle předepsané sazby ošetřovací. Názor Dra K., že pacienti na lepších třídách v nemocnici ošetřovaní jsou soukromými pacienty ústavního lékaře, jest naprosto nesprávným. Naopak každá osoba, která byla přijata do nemocničního ošetřování — bez rozdílu třídy ošetřovací — stává se po celou dobu ústavního léčení ošetřovancem veř. nemocnice a přestává býti soukromým pacientem ústavního lékaře a to i tehdy, byla-li snad osoba ta dříve v soukromém ošetřování některého lékaře ústavního. Vzhledem k tomu budiž Dr. K. bezodkladně vyzván, aby Karlu H. neoprávněně vybraný honorář v částce Kč 850 vrátil a od vymáhání zbytku honoráře v částce Kč 500 upustil. O tom, že Dr. K. tomuto pokynu vyhověl, budiž sem podána zpráva. Podání Karla H. a Dra K. se vracejí s pokynem, aby Karel H. byl o tomto rozhodnutí vyrozuměn. Výše citovaný oběžník se k tamní informaci přikládá.
Maje rozhodovati o stížnosti podané na tento výměr musil nss především zkoumati, zda nař. výměr je rozhodnutím ve smyslu § 2 zák. o ss. V tomto směru dospěl pak nss k těmto závěrům:
V úvodu nař. výměru se uvádí, že žal. úřad k podáním Karla H. a k připíšu st-lovu zaujímá své stanovisko, které pak blíže formuluje. Z úvodu nař. výměru a dále z toho, že výměr tento je řízen na zemský úřad, bylo by lze souditi, že žal. min. tímto výměrem dalo pouze interní pokyn zemskému úřadu, jak má tento úřad postupovati ve věci, jíž se týkala podání Karla H., totiž ve věci zaplacení lékařského honoráře st-li. Tomu nasvědčuje i onen odstavec nař. výměru, kde se praví »Vzhledem k tomu budiž Dr. K. bezodkladně vyzván, aby Karlu H. neoprávněně vybraný honorář Kč 850.— vrátil a od vymáhání zbytku honoráře v částce Kč 500.— upustil« a další odstavec nař. výměru, v němž se zem. úřadu ukládá, aby o tom, že Dr. K. tomuto pokynu vyhověl, byla žal. min. podána zpráva. Tento obsah nař. výměru, o němž bylo až dosud jednáno, nenasvědčoval by tedy tomu, že by žal. min. bylo nař. výměrem samo rozhodovalo jako instance spor mezi Karlem H. a st-lem o zaplacení honoráře. — Naproti tomu uvádí se v předposlední větě nař. výměru, že se podání Karla H. a Dra K. vracejí s pokynem, aby Karel H. byl o tomto »rozhodnutí« vyrozuměn. Tento odstavec nař. výměru by zase nasvědčoval spíše tomu, že žal. min. přece jen rozhodovalo jako instance správní zmíněný spor, ač není vyloučen ani ten výklad, že žal. — č. 9733 —
339
úřad výrazem »rozhodnutí« měl tu na mysli »rozhodnutí« zemského úřadu, které tento úřad měl podle pokynů žal. min. teprve vydati.
Z toho, co bylo uvedeno, plyne tedy, že nař. výměr není stylizován způsobem do té míry jasným a určitým, aby z něho bylo lze zcela bezpečně seznati jeho právní povahu, totiž zda tu jde o pouhý interní pokyn daný žal. min. úřadu podřízenému, tedy o úřední akt stížností k nss nenaříkatelný, či o rozhodnutí ve smyslu § 2 zák. o ss. Tato nejasnost a neurčitost nař. výměru zakládá podstatnou vadu, pro kterou bylo nař. výměr zrušiti podle § 6 zák. o ss, aniž se nss mohl zabývati jednotlivými námitkami stížnosti, a aniž mohl již nyní řešiti otázku, zda v případě, že by nař. výměr měl vskutku povahu rozhodnutí ve smyslu § 2 zák. o ss, totiž rozhodnutí řešícího autoritativním způsobem spor mezi Karlem H. a st-lem o zaplacení lékařského honoráře, bylo by lze pokládati toto rozhodnutí za náležitě odůvodněné po stránce právní, když z nař. výměru nelze zcela bezpečně ani seznati, o který kompetenční předpis — řádně publikovaný — opírá vlastně žal. min. příslušnost úřadů správních k autoritativnímu řešení tohoto sporu, jakož i svoji vlastní příslušnost jako jediné stolice správní.