Čís. 8556.

Domáhá-li se spoluvlastník nemovitosti žalobou zrušení spoluvlastnictví, musí žádati, by proti všem ostatním společníkům (kteří odpírají svolení) bylo uznáno právem, že se společenství zrušuje a, žádá-li naturální rozdělení společné věci, že se nařizuje její rozdělení podle určitých dílů, žádá-li civilní rozdělení, že se povoluje, by společná věc byla soudní dražbou prodána a výtěžek určitými díly rozdělen nebo při nejmenším bez návrhu na zrušení společenství, že se povoluje buď toto naturální nebo toto civilní rozdělení společné věci.
(Rozh. ze dne 14. prosince 1928, Rv I 406/28.)
Žalobě o zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud žalobu pro tentokráte zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl žalobcovu dovolání.
Důvody:
Žalobkyně domáhá se žalobou zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem soudní dražbou. Její žalobní návrh zní, by bylo uznáno právem, že jí proti žalovaným přísluší právo žádati zrušení společného vlastnictví k určitě vyjmenovaným nemovitostem soudní dražbou. Tento návrh neodpovídá přednesenému skutkovému ději a uplatňovanému nároku. Domáhá-li se podílník společné nemovité věci žalobou zrušení společenství, musí žádati, by proti všem ostatním společníkům (kteří odepírají svolení ke zrušení), bylo uznáno právem, že se společenství zrušuje (§ 830 obč. zák.) a v případě, že žádá naturální rozdělení společné věci, že se nařizuje její rozdělení podle určitých dílů a žádá-li civilní rozdělení, že se — Čís. 8557 —
povoluje, by společná věc byla soudní dražbou prodána a výtěžek určitými díly rozdělen, nebo při nejmenšim, bez návrhu na zrušení společenství, že se povoluje buď toto naturální nebo toto civilní rozdělení společné věci (srovnej: Stubenrauch, Komentář, § 832, Neumann, Komentář k exekučnímu řádu, § 351, Ehrenzweig, Privatrecht, § 421 a poznámka 22 a) vydání z roku 1928, Mayr, Bürgerliches Recht, § 191, 2 b), Randa, Vlastnictví str. 88). Na základě takového rozsudku je pak možno vésti exekuci podle § 351 nebo § 352 ex. ř. Avšak rozsudek toho obsahu, jaký žádá žalobkyně, obsahující pouhé zjištění práva, které plyne ze zákona, by byl pro uskutečnění žalobního nároku bezcenným, neboť by neobsahoval závazek něco plniti nebo trpěti a nemohl by býti základem pro povolení exekuce (§ 7 ex. ř.). Již z tohoto důvodu nemohlo býti vyhověno žalobnímu nároku a nebylo potřeba zkoumati, zda ještě jiné okolnosti jsou na závadu tomu, by mu nebylo vyhověno. Byla-li žaloba zamítnuta z jiných důvodů pro tentokráte, nestala se žalobkyni křivda a nebylo ani potřeba zkoumati, zda jsou odůvodněny dovolací důvody žalobkyně (§ 503 čís. 3 a 4 c. ř. s.).

Citace:

č. 8556. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 627-628.