Čís. 8504.

Pokud jest nezabavitelným kulečník hostinského (§ 251 čís. 6 ex. ř.).
(Rozh. ze dne 29. listopadu 1928, R I 927/28.)
Návrh dlužníka, hostinského, by byl z exekuce vyloučen kulečník, soud prvé stolice zamítl, rekursní soud návrhu vyhověl. Důvody: Jak výnos min. sprav. ze dne 2. června 1914, čís. 43 Věstníku výslovně uznává, byla sociálně politická omezení exekuce rozšířena a úmysl zákonodárce směřuje tudíž k liberálnějšímu výkladu § 251 čís. 6 ex. ř., o nějž se zde beze vší pochyby jedná (maloživnostník, hostinský, sr. poznámky k § 251 ex. ř. vydání Kompas, též ohledně značky »osobní« výkon). Judikatura kladla důraz na to, že jen přístroje skutečně potřebné k osobnímu výkonu jsou vyňaty z exekuce a že na druhé straně nejsou vyňaty předměty, stěžuje-li se neb omezuje-li se na menší rozsah provozováni živnosti, není-li jich, ale nezamezuje-li se přímo, což by svědčilo názoru exekučního soudu. Judikatura ale zastávala pak názor, že jest přes to rozuměti předměty potřebnými k provozování povolání nejen nástroje, nýbrž vše, čeho jest třeba v jednotlivém případě k provozování určitého zaměstnání a že nejen nejnutnější, nýbrž i potřebné nástroje podle nynějšího stavu živnosti, by mohla býti výnosně provozována, jsou vyňaty z exekuce (sr. rozh. pod g. cit. vydání ex. ř.). Třebaže kulečník není nástrojem jako na př. pivní tlakostroj a pod. přece výnosnost malého hostince ve zdejším průmyslovém kraji jest značně dotčena tím, zda jest takovýto předmět v hostinci čili nic, zvláště ale tím, zmizí-li takový předmět pojednou (prodejem), čímž nastane očividně zhoršení výkonnosti hostinské živnosti a ztráta těch hostů, kteří třeba jich málo, na místě pouhého pití neb karbanění užívají kulečníku ke hře a to zase raději v hostinci malém než v kavárně se sazbami dražšími a to právě v obci v kraji zdejším, blízké sice městu, ale přece přístupnější pro hosty než město. Úbytek takový lze podřaditi pod zásady shora vyložené a býv. nejv. soudní dvůr též právě ohledně kulečníku učinil již dávno (r. z. 16. března 1892, čís. 3270 Gl. U. 14170 otištěné na str. 884 ex. ř. vyd. Kompas) tedy před novelisací ex. ř. vykazující nesporně tendenci omezení rozšiřující, nález kladný. Za to naprosto nesouhlasí rekursní soud s názorem zastávaným stranou povinnou v návrhu na zrušení o vlastnosti kulečníku jako příslušenství nemovitosti. Zde již se musí spokojiti strana povinná pouhým poukazem na § 252 ex. ř. a 294 až 297 obč. zák. a není třeba se o tom šířiti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze přiznati oprávněnost a stěžovatelka se poukazuje na správné odůvodnění napadeného usnesení, jež nebylo vyvráceno vývody dovolacího rekursu, které vrcholí v tom, že nebylo provedeno šetření o tom, zda by skutečně výnosnost hostinské živnosti povinného byla značně dotčena ztrátou zabaveného kulečníku. Jak vyplývá z odůvodnění napadeného usnesení, zakládá se rozhodnutí rekursního soudu na okolnostech u soudu známých a neměl proto rekursní soud zapotřebí konati další šetření ve směru naznačeném stěžovatelkou.

Citace:

Č. 8504. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 532-533.