Č. 9985.

Školství: Může se školní patron vzdáti patronátu podmínečně?
(Nález ze dne 30. června 1932 č. 18166/31.)
Věc: Gabriela F. v T. (adv. Dr. Hynek Bulín z Brna) proti ministerstvu školství a národní osvěty o školní patronát.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem ze 17. dubna 1916 vzala zšr mor. ve smyslu § 39 zák. č. 17/1870 z. z. na vědomí oznámení Hugona F., majitele panství — Č. 9985 —
v T., o vzdání se školního patronátu obecné školy ve V. s tou ostatně samozřejmou výhradou, že veškeré, nadační listinou Marie Cecilie ze S. z 30. prosince 1795 založené závazky majitelů panství v T. vůči obecné škole a učitelům ve V. zůstávají v platnosti. Na podání Hugona F. z 11. června 1917, že se vzdal práva patronátního jen s předpokladem, že budou majitelé panství t.-ského zbaveni závazků s patronátem spojených, vzala zšr výnosem ze 16. října 1920 jeho prohlášení o vzdání se patronátu podle § 39 zák. č. 17/1870 z. z. na vědomí s dodatkem, že podle jejího soudu po- vinnosti majitelů panství t.-ského, které se podle nadačního listu týkají škol a učitelů tam naznačených, nejsou v právním spojení se školním patronátem a proto podle § 38 cit. zák. ve znění zák. č. 77/1883 z. z. neodpadnou zrušením patronátu, tím méně, v případě dobrovolného se vzdání jeho.
Odvolání Hugona F. zamítlo min. škol. výnosem z 26. listopadu 1923 s odůvodněním, že nař. výnos opakuje jen výnos zšr-y ze 17. června 1916, který nabyl moci práva.
Nálezem z 25. června 1925 č. 12680 zrušil nss toto rozhodnutí pro nezákonnost, poněvadž výnos zšr-y ze 16. října 1920 nebyl pouhým opakováním výnosu téhož úřadu ze 17. dubna 1916, nýbrž samostatným rozhodnutím a bylo tedy ministerstvu rozhodnouti meritorně o odvolání podaném z rozhodnutí zšr-y ze 16. října 1920.
Když pak min. uvedené odvolání rozhodnutím ze 7. července 1925 znovu zamítlo a to z důvodů v odpor vzatého výnosu zšr-y, zrušil nss nálezem ze 3. června 1927 č. 11912 toto druhé rozhodnutí min. škol. opětně a to pro vady řízení s odůvodněním, že min. škol. buďto vůbec nevyřídilo námitku Hugona F., že se vzdal patronátu jen podmínečně, anebo že — chtělo-li snad říci, že námitka tato jest bezdůvodná — výrok takový vůbec neodůvodnilo.
Výnosem z 8. července 1927 rozhodlo tedy min. škol. znovu (po třetí) o odvolání Hugona F. a zamítlo je znovu z důvodů výnosu zšr-y, podotknuvši, že »nelze přihlížeti k námitce stran toho, zda i po vydání rozhodnutí zšr-y ze 16. října 1920 trvají povinnosti majitelů panství t.-ského, které podle nadačního listu z 30. prosince 1795 se týkají škol a učitelů tam označených a které nejsouce v právním spojení se školským patronátem a proto podle § 38 zák. z 24. ledna 1870 č. 17 z. z. mor. ve znění zák. z 12. prosince 1883 č. 77 z. z. mor. neodpadnou zrušením školního patronátu, tím méně v případě dobrovolného vzdání se patronátu, ježto otázku tu řešiti náleží řádným soudům, nikoliv úřadům školním. Žšr, vyslovivši výše zmíněné své stanovisko, jednala jen v zájmu školy a učitelů, pro něž citovanou nadační listinou založena byla jistá práva vůči majitelům panství . . . .«
Proti tomuto rozhodnutí čelí stížnost manželky a dědičky zatím zemřelého Hugona F., Gabriely F. O stížnosti uvážil nss toto:
Podle § 38 zák. z 24. ledna 1870 č. 17 z. z. mor. ve znění zák. z 12. prosince 1883 č. 77 z. z. mor. »jestliže byly nadačním listem, nebo na základě důvodů práva soukromého jednotlivé příjmy nebo požitky jistým školám věnovány, třeba toto věnování zachovávati a má-li zvláštní určení, šetřiti ho dle možnosti . . . .« Podle § 39 téhož zák. z r. 1870 »toliko těch — Č. 9985 —
povinností, které spojeny jsou s trvajícím snad ještě patronátem školním, může se majetník patronátu, jenž má právo v příčině jeho něco ustanoviti, prostým odřeknutím se patronátu školního, zprostiti . . . .«
Z ustanovení těchto jde jednak, že školní patron může se prostým vzdáním se patronátu zprostiti povinností spojených s patronátem, ovšem jen povinností s patronátem spojených, že však vzdání se patronátu patronem nezprošťuje patrona povinností, které s patronátem nejsou spojeny, nýbrž které bez kausálního nexu s patronátem spočívají výlučně na věnování nadačním listem nebo na důvodech práva soukromého.
V daném případě je mezi stranami rozpor v nazírání na právní povahu povinností, o nichž je řeč v nadačním listě z roku 1795; kdežto totiž st-lka má za to, že povinnosti ty jsou »spojeny s patronátem«, jsou tedy povinnostmi, spadajícími pod předpis § 39 shora cit. zák., kterých se může patron zprostiti tím, že se vzdá patronátu, kvalifikují úřady povinnosti ty za takové, které nejsouce spojeny s patronátem vzdáním se patronátu nezanikají, naopak které zakládajíce se na nadačním listě nebo na důvodech práva soukromého podle § 38 téhož zák., musí se zachovávati dále. Jádrem sporu jest tedy otázka, zda sporné závazky jsou povinnostmi spojenými s patronátem podle § 39 cit. zák. — jak tvrdí stížnost — anebo zda spadají pod předpis § 38 cit. zák.
Dříve však než by bylo nss-u možno přistoupiti k rozřešení této otázky, bylo přihlédnouti k námitce stížnosti, vytýkající nař. rozhodnutí nezákonnost proto, poněvadž Hugo F. podle svého prohlášení z 11. června 1917 se vzdal patronátu jen s předpokladem, že se tím zbaví také sporných závazků, takže školské úřady mohly buďto jeho prohlášení vzíti na vědomí jen tak, jak bylo učiněno, tedy s podmínkou, že zaniknou též ony závazky, že však nemohly prohlášení jeho vzíti na vědomí jen částečně, totiž pokud jde o vzdání se patronátu, zároveň však prohlásiti, že ony závazky trvají dále.
Námitku tu uznal nss důvodnou.
Podle správních spisů nutno prohlášení Hugona F. z 26. dubna 1915, z 11. června 1917 a z 27. září 1919 chápati tak, že Hugo F. jako patron školy v.-cké pokládal sporné závazky za závazky spojené s patronátem a že se vzdal patronátu proto, aby se zbavil oněch závazků, tedy jen v předpokladu a s podmínkou, že tím zaniknou též ony závazky.
Mohla tedy zšr buďto — kdyby se byla shodovala se žadatelem v nazírání na právní povahu oněch závazků, prostě jeho vzdání se patronátu in toto a bez omezení vzíti na vědomí, což ovšem neučinila, anebo neměla — neshodovala-li se s nazíráním Hugona F. na právní povahu oněch závazků, jeho prohlášení vůbec bráti na vědomí, po případě měla žadatele na rozpor v nazírání na právní povahu oněch závazků upozorniti a případně přivoditi autoritativní rozhodnutí úřadu k tomu příslušného o právní povaze oněch závazků, nemohla však prohlášení žadatelovo o vzdání se patronátu vzíti na vědomí, nedbajíc jeho podmínečné povahy, a vysloviti, že ony závazky trvají dále; neboť podmínku onu nelze kvalifikovati v zásadě za nemožnou nebo nesrozumitelnou nebo nedovolenou a tudíž za nedoloženou nebo neplatnou (srov. §§ 697 a 698, pak § 897 a násl. o. z. o.). — Č. 9985 —
Když pak st-l ve svém rekursu po této stránce nesprávný postup zšr-y vytýkal, porušil žal. úřad nař. rozhodnutím práva st-lova, když rekurs jeho zamítl jednak z důvodů rozhodnutí zšr-y, jednak z důvodů jím samým připojených.
Pokud jde především o recipované důvody zšr-y, bylo již shora uvedeno, že postup zšr-y nebyl po zákonu; ve svých vlastních důvodech pak vyslovilo min. v podstatě, že nemůže přihlížeti k námitce rekursu stran dalšího trvání sporných závazků, poněvadž otázku tu náleží řešiti řádným soudům, nikoliv úřadům školským. Leč i kdyby tento názor žal. úřadu stran příslušnosti řádných soudů byl správný — což nss za daného stavu neměl příčiny zkoumati — nebyl by tím odůvodněn postup úřadu, který — jak shora blíže rozvedeno — podmíněné prohlášení Hugona F. vzal na vědomí bez ohledu na onu podmínku.
Posuzoval tedy také žal. úřad shora uvedená prohlášení Hugona F. o vzdání se patronátu po stránce právní nesprávně a bylo tudíž nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž se bylo nss-u zabývati ostatními námitkami stížnosti.

Citace:

č. 9985. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 199-202.