Č. 9977.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí: Dávce podle dávk. pravidel č. 143/22 nepodléhají převody nemovitostí prováděné — Č. 9977 —
vlastníkem zabrané půdy se souhlasem stpů-u podle § 7 zák. záborového a podle direktiv stpú-u co do osob nabyvatelů, výměry a ceny půdy a modalit převodu.
(Nález ze dne 25. června 1932 č. 16814/31.)
Prejudikatura: Boh. A 2708/23, 6672/27.
Věc: Alexandr K. v Č. a obec T. proti zemskému úřadu v Bratislavě o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím vyslovil žal. úřad k odvolání st-le Alexandra K. z předpisu dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí: 1.) že zamítá jako bezdůvodnou onu část odvolání, v níž se st-l proto domáhal zrušení předpisu dávky z přírůstku hodnoty, že v daném případě jde o převod zabrané půdy se svolením stpú-u za účelem zkráceného přídělu zabrané půdy, 2.) že vyhovuje odvolání, pokud v něm st-l namítal, že obecní zastupitelstvo pozměnilo i ony části původního předpisu dávky z přírůstku hodnoty, jež nebyly odvoláním napadnuty, čímž pozměnil se i vyměřený obnos dávky na úkor dávkou povinného, a 3.) že ve smyslu § 12 dávk. pravidel snižuje dávku o 10%.
Do tohoto rozhodnutí, pokud obsahuje zamítavý výrok ad 1.) uvedený, stěžuje si Alexandr K., a pokud obsahuje zrušující výrok ad 2.) uvedený, stěžuje si obec T. O těchto stížnostech uvážil nss:
V nál. Boh. A 2708/23, jehož se žal. úřad na oporu svého výroku ad 1. dovolal, vyslovil nss, že podle § 3 č. 3 pravidel o obecní dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí (dodatek III. k vl. nař. č. 143/22) jsou osvobozena od této dávky ona právní jednání, jež vyplývají z provádění pozemkové reformy stpú-em podle zák. záborového, tedy právní jednání související s převzetím a přídělem zabrané půdy ve smyslu tohoto zákona, a že mezi jednání ta nelze řaditi smlouvy o dobrovolném prodeji zabraného majetku, třeba se staly se souhlasem stpú-u podle § 7 záb. zák.
Není ovšem vyloučeno, že stpú, aby dosáhl urychleného provedení přídělu zabrané půdy, svolí podle § 7 záb. zák. č. 215/19 k tomu, aby vlastník zabraného majetku za jeho autoritativní součinnosti prodal svůj majetek, řídě se danými direktivami co do osob nabyvatelů, výměry i ceny půdy i modalit převodu. Převody takové, které v podstatě nejsou ničím jiným, než zkráceným řízením přídělovým ve smyslu zákonů o pozemkové reformě, jsou — jak nss vyslovil v nál. Boh. A 6672/27, rovněž od dávky z přírůstku hodnoty podle § 3 č. 3 cit. dávk. pravidel osvobozenými převody nemovitostí, uskutečněnými na základě zák. č. 215/19 a zákonů tento zákon provádějících a doplňujících. Na tomto názoru trvá nss i v daném případě.
St-l Alexandr K. již ve svém instančním odvolání tvrdil, že převod, jenž byl podroben dávce, je v podstatě své dávce nepodléhajícím zkráceným řízením přídělovým cestou svolení podle § 7 záb. zák., ježto se stal za součinnosti stpú-u, který si vyhradil určiti osoby kupců, cenu trhovou i podmínky smlouvy a smlouvu trhovou podle těchto direktiv sjednanou schválil s výhradou omezení disposice kupců co do dalšího zcizení koupené půdy, — a nabídl st-l důkaz o tom spisy stpú-u. — Č. 9977 —
Žal. úřad výrokem ad 1.) odepřel přiznati převodu, o který tu jde, osvobození od dávky z přírůstku hodnoty, vycházeje z mylného právního názoru, že každý prodej zabrané půdy z volné ruky schválený stpú-em podle § 7 zák. záb. je dávce podroben, a že podle § 3 č. 3 cit. dávk. pravidel od dávky jsou osvobozeny jen převody těch nemovitostí, které stpú převzal a sám přidělil. Vycházeje z tohoto mylného právního názoru, nevyšetřil žal. úřad povahu a účel sporného převodu s hlediska zákonů o pozemkové reformě dotazem u stpú-u a nezjistil, jde-li tu skutečně o převod ve zkráceném řízení přídělovém. Nebyla tedy skutková podstata nař. rozhodnutí po stránce právně relevantní úplně zjištěna, a ježto tato podstatná vada byla zaviněna mylným právním názorem žal. úřadu, je tento jeho výrok v rozporu se zákonem.
Tím padá však nař. rozhodnutí ve svém celku, neboť, byl-li výrok žal. úřadu o zásadní povinnosti platiti dávku shledán nezákonným, odpadl tím i zákonný předpoklad žal. úřadu pro meritorní rozhodování o výši dávky.

Citace:

č. 9977. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 182-184.