Č. 10019.

Pojištění nemocenské: * Přihlásí-li zaměstnavatel svého zaměstnance k obligatornímu pojištění podle nemoc, zákona z r. 1888, ač tento ex lege pojištění nepodléhal, jest pro posouzení právních poměrů tohoto pojištění rozhodný den skutečného vstupu do zaměstnám, nikoliv den v přihlášce udaný nesprávně.
(Nález ze dne 21. září 1932 č. 14397.)
Prejudikatura: Boh. A 4757/25, 4977/27, 9540/31.
Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v P. proti zemskému úřadu v Brně o náhradu podpůrného nákladu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Osp v Prostějově výměrem z 13. července 1926 vyslovila, že Arnošt H. v P. není povinen nahraditi okr. nemoc, pokladně v P. výlohy léčebné v obnosu 455 Kč 50 h za Rosalii K. s odůvodněním, že H. Rosálii K. zaměstnával od polovice června 1923, přihlásil ji k nemocenskému pojištění dne 19. července 1923, K. hlásila se nemocnou u Dra Sch. v P. dne 23. července 1923, byla tedy přihlášena k nemoc, pojištění ještě před onemocněním. Důsledkem toho neuznala osp, že byly splněny předpoklady § 32 nem. zák. — Č. 10019 —
Zsp v Brně nař. rozhodnutím nevyhověla odvolání okr. nemoc, pojišťovny v P. a potvrdila výměr osp-é s tímto odůvodněním: »Rosalie K. byla zaměstnána u Arnošta H. jako pomocnice v domácnosti. Takové osoby ne- podléhaly až do 1 . ledna 1924 nemocenské pojistné povinnosti a mohly býti jen dobrovolnými členy pokladny. Přihlásil-li zaměstnavatel Rosalii K. k pojištění a býv. okr. nemoc, pokladna přihlášku tu přijala, jest pro závazek jeho vůči pokladně směrodatným jedině obsah přihlášky. V přihlášce oné uveden je však jako den vstupu do zaměstnání 18. červen 1923, takže na dobu před ním ležící, ježto jde o zaměstnání nepovinné pojištěním nemocenským, nemůže pokladna s hlediska § 32 nem. zák. poukazovati a dotyčnou přihlášku, jež 19. července 1923 pokladně došla, dlužno tedy považovati za včasně podanou. I okolnost, že Rosalie K. byla podle posudku zdravotního oddělení již 18. července 1923 potřebná lékařské pomoci a léků, jest bezvýznamná.
O stížnosti uvážil nss toto:
Není sporu o tom, že Rosalie K. ve sporném období v zaměstnání u Arnošta H. jako pomocnice v domácnosti nepodléhala pojistné povinnosti podle § 1 zák. č. 268/19, je dále mimo spor, že byla zaměstnavatelem přihlášena u okr. nemoc. pokladny v P. k povinnému nemocenskému pojištění. Na sporu jest otázka, zdali taková přihláška, stala-li se po uplynutí třídenní lhůty po vstupu do zaměstnání a po onemocnění zaměstnance zakládá pro zaměstnavatele povinnost náhradní podle § 32 nem. zák. Žal. úřad jest názoru, že takováto přihláška zakládá sice nucené pojištění podle cit. předpisu, ale nikoliv ode dne vstupu do zaměstnání, nýbrž ode dne, který zaměstnavatel — byť i nesprávně — označil v přihlášce za den vstupu do zaměstnání. Tento názor potírá stížnost právem jako nezákonný.
Členství u okr. nemoc, pokladny nastává podle § 13 bodu 1. nem. zák. ex lege vstupem pojištěncovým do zaměstnání, podrobeného pojistné povinnosti. Povinnost přihlašovací, stanovená v § 31 může podle úmyslu zákonodárce sledovati toliko účel, opatřiti pokladně bezpečnou evidencí o stavu členstva, aby mohla jednak požadovati příspěvky, jí podle zákona příslušející, jednak spolehlivě posouditi, komu podle zákona či stanov jest povinna poskytnouti nemocenskou podporu. Přihláška jest tudíž pro pokladnu směrodatným faktorem pro stanovení okruhu pojištěnců. Pokladna nemá zákonného závazku, ba často ani možnosti přezkoumávati došlé přihlášky po té stránce, zdali jest přihlášená osoba skutečně zaměstnána způsobem, zakládajícím pojistnou povinnost, a bude jí zpravidla spokojiti se přihláškou a podle této zaříditi další svůj postup. Ale pak jest v přihlášce spatřovati závazné prohlášení zaměstnavatele o tom, že jest tu zaměstnání, zakládající pro přihlášeného pojistnou povinnost. Pokud nejde o úpravu pojistného poměru pro futuro, nýbrž o posouzení právních účinků, plynoucích z přihlášky pro praeterito, neliší se přihláška taková svým právním významem nikterak od přihlášky zaměstnance, podléhajícího pojištění, zejména neurčuje snad na rozdíl od oné počátek pojištění sama datem, jež zaměstnavatel nesprávně v přihlášce udal jako počátek zaměstnání, nýbrž i tu jest počátek pojistného poměru připjat na okamžik skutečného vstupu — Č. 10019 —
do zaměstnání, které zaměstnavatel uznal svou přihláškou za podrobené pojistné povinnosti (srov. Boh. A 4757/25, 4977/27, 9540/31 a j.).
Není tedy správný názor žal. úřadu, že pro posouzení počátku pojistného poměru jest směrodatným jedině obsah přihlášky, tedy datum vstupu do zaměstnání, jež zaměstnavatel v přihlášce udal, a nikoli datum, kdy zaměstnankyně do zaměstnání skutečně vstoupila.
Veden tímto nesprávným právním názorem, opomenul žal. úřad zjistiti, kdy Rosalie K. k Arnoštu H. do zaměstnání vstoupila, a prohlásil okolnost, že byla podle posudku zdravotního oddělení již od 18. července 1923 potřebna lékařské pomoci a léků, neprávem za bezvýznamnou. Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.
Vývody stížnosti dovozují, že in concreto nešlo o pojištění dobrovolné podle § 13 odst. 4 nem. zák., nepostihují podstaty nař. rozhodnutí, jež případ posuzuje podle § 32 nem. zák., jenž předpokládá povinné pojištění. Okolnost, že služebné až do 1. ledna 1924 nemocenské pojistné povinnosti nepodléhaly a mohly býti jen dobrovolnými členy pokladny, uvádí žal. úřad jen, aby dovodil, že nucené pojištění má svůj základ nikoli v povaze zaměstnání, nýbrž jedině v učiněné přihlášce. O dotyčných úvahách nař. rozhodnutí bylo pojednáno vpředu.

Citace:

č. 10019. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 281-283.