Č. 10101.

Pošta. — Řízení před nss-em (Slovensko): * Nss není podle § 105 ústavní listiny a zák. č. 217/25 povolán rozhodovati o stížnosti do rozhodnutí min. pošt o nároku na náhradu škody způsobené opožděným doručením doporučeného dopisu.
(Nález ze dne 27. října 1932 č. 3078.)
Věc: Eugen Z. v K. proti ministerstvu pošt a telegrafů (pošt. kom. Dr. Kar. Procházka) o náhradu škody.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Eugen Sch. v U. učinil dne 12. června 1929 nabídku, závaznou do 16. června 1929, že od st-le odebere 260 m řezivového dříví po 340 Kč. St-1 přijal nabídku doporučeným dopisem z 12. června 1929, který podán dne 13. června 1929 na poště v B., došel do U. dne 14. června, avšak teprve 17. června byl doručen Sch., který však toto přijetí své nabídky odmítl jako opožděné. — St-1 tvrdil, že koupil metr toho dříví po 300 Kč, takže mu zmařením dodávky vznikla škoda 10400 Kč, jejíž náhradu žádal na poštovním eráru, neboť vznikla opožděným doručením st-lova přijetí oferty. St-lova žádost o náhradu škody byla výnosem ředitelství pošt v Košicích ze 6. srpna 1929 a v dalším pořadí stolic správních nař. rozhodnutím zamítnuta, poněvadž podle platných předpisů poštovní správa neručí za následky opoždění v dopravě nebo v doručení.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvažoval nss takto:
Poměr podatele poštovní zásilky k poštovní správě jest poměrem soukromoprávním, založeným na dopravní smlouvě, uzavřené mezi touto správou a podatelem. Veškeré spory z tohoto poměru vznikající, tedy zejména také spory o náhradu škody, jsou proto rovněž povahy soukromoprávní. Podle § 21 bodu 1 odst. 2 a bodu 8 úřední sbírky poštovních předpisů starších, ponechaných v platnosti prvým článkem zák. čl. XXX:1899, jakož i předpisů novějších, kterážto sbírka byla vyhlášena nař. býv. uh. min. obch. z 25. dubna 1901 č. 24744, rozhodují o stížnostech a odvoláních stran o nárocích na náhradu škody z důvodu chybné nebo opožděné manipulace (§ 21 bod 1 písm. c) ředitelství pošt a v dalším pořadí min. obch., a jest příslušnost řádných soudů pro tyto stížnosti vyloučena (§ 21 bod 8 cit. vyhlášky). Tím byla správnímu úřadu přiznána kompetence rozhodovati o otázkách soukromoprávních. Ve všech případech však, kde úřad správní podle zákonů o tom vydaných rozhoduje o nárocích soukromoprávních, jest podle § 105 ústavní listiny a podle zák. č. 217/25 straně tímto rozhodnutím dotčené volno po vyčerpání opravných prostředků dovolávati se nápravy pořadem práva.
Vzhledem k tomu jest v tomto případě podle § 3 a) zák. o ss příslušnost nss-u vyloučena.

Citace:

č. 10101. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 462-463.