Č. 10095.

Matriky: * Není nezákonným, odepřel-li úřad zapsati do matriky narozených jméno »Maria« jako druhé rodné jméno pro dítě mužského pohlaví.
(Nález ze dne 25. října 1932 č. 15895.)
Prejudikatura: Boh. A 10.005/32, 6610/27.
Věc: František Ch. v J. proti ministerstvu vnitra o zápis jména do matriky narozených. Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: St-1 ohlásil dne 29. února 1928 u obecního úřadu v J. za účelem zápisu do matriky, že se mu dne 22. února 1928 narodilo dítko mužského pohlaví, jemuž dal jméno Luděk Maria a jemuž neurčil žádného náboženského vyznání, jsa sám bez vyznání. Osp ve D. jako matriční úřad o osobách bez vyznání upozornila st-le, že podle § 4 zák. č. 51/1870 ř. z. se nedovoluje zápis více jak jednoho rodného jména do civilní matriky a žádala, aby oznámil, jaké jméno dítěti zůstane. Když však st-1 na zápisu dvou jmen setrval, odepřela jmenovaná osp výměrem ze 4. dubna 1928 zápis tohoto dítka do matriky narozených pod jménem Luděk Maria s odůvodněním, že zápis více jak jednoho rodného jména do civilní matriky se podle § 4 zák. č. 51/1870 ř. z. nepovoluje.
Proti tomuto výměru podal František Ch. odvolání, ve kterém uvedl, že § 4 zák. č. 51/1870 ř. z. nestanoví výhradně oznámení jednoho rodného jména, nýbrž nařizuje při oznámení narození jen připomenutí, jaké jméno dítěti narozenému bylo nebo bude dáno. — Výměrem z 18. května 1928 nevyhověla zsp v Praze tomuto odvoláni jednak z důvodů výměru v odpor vzatého, jednak proto, že není odůvodněno ani vhodno, aby do rodných matrik osob bez vyznání bylo dětem zapisováno několik jmen. Pro církevní matriky platí předpisy zvláštní.
Nař. rozhodnutím zamítlo min. vnitra další odvolání st-lovo a to proto, že se nesrovnává s účelem rodného jména ani s veřejným zájmem, aby osobě mužské bylo dáváno rodné jméno, které značí osobu rodu ženského.
Proti tomuto rozhodnutí čelí stížnost na nss, o níž uváženo toto:
Podle předpisů §§ 2, 5, 6 a 7 zák. o ss jest kompetence nss-u omezena na přezkoušení rozhodnutí správního úřadu, které stížností je vzato v odpor. Smí proto nss z námitek ve stížnosti přednesených jen ty učiniti předmětem své kognice, které se obírají otázkami v nař. rozhodnutí rozřešenými. Nař. rozhodnutí řeší jedinou otázku, zda právem odepřen byl st-li zápis druhého jména »Marie« do občanské rodné matriky pro syna st-lova »Luďka«. Jinou otázkou se žal. úřad, jak ze znění nař. rozhodnutí plyne, nezabýval a ovšem ani zabývati nemusel, poněvadž neřešil nějaký teoretický spor, lze-li zapsati dvě jména, nýbrž konkrétní otázku, vznesenou na spor žádostí st-le o zápis jmen Luděk - Maria. Proto také nemůže nss zabývati se otázkou stížností relevovanou, zda je vůbec zápis dvou jmen přípustný či nikoli, když žal. úřad zápis druhého jména neodepřel z důvodů, že zápis druhého jména považuje za zásadně nepřípustný, nýbrž proto, že se nesrovnává s účelem rodného jména ani s veřejným zájmem, aby osobě mužské dáváno bylo rodné jméno, které značí osobu rodu ženského. Nižší stolice odůvodňovaly ovšem svá rozhodnutí jinak, vyslovivše, že dvojí jméno je zásadně nepřípustné. Ale odůvodnění to žal. úřad nepřevzal, zamítnuv odvolání st-lovo z důvodu jiného. K přezkoumání výroků stolic nižších pak nss, který rozhoduje jen o stížnostech proti rozhodnutím poslední přípustné stolice, povolán není.
Nemohl pak nss shledati, že by zamítnutím žádosti st-lovy o zápis druhého jména Maria pro syna st-lova porušen byl zákon. Určení jména není aktem povahy ryze soukromoprávní, nýbrž dotýká se podstatně též zájmů veřejných, k jichž ochraně má především sloužiti zápis do matriky jakožto listiny vedené úřadem nebo pod autoritou úřadu a mající veřejnou víru. Právo rodičů, resp. otce dáti dítěti jméno, není tedy neomezené, nýbrž má meze právě ve veřejných zájmech, jimž dání jména má sloužiti. Účelem jména jest mimo jiné s hlediska zájmu veřejného, aby právě jménem individualita té které osoby snáze byla určena. Žal. úřad, jak z odůvodnění jeho výroku jde, má za to, že není v zájmu veřejném, aby osobě mužské dáváno bylo ženské rodné jméno a že se to nesrovnává s účelem rodného jména. S názorem tím je třeba souhlasiti, ježto při vžitém zvyku, dávati dětem pohlaví ženského ženská jména, dětem pohlaví mužského jména mužská, nesloužil by zřejmě opačný postup individualisaci té které osoby, naopak podporovalo by to zmatek a příčilo by se to účelu, jemuž dání jména má sloužiti. Že jméno »Maria« je jménem ženským, stížnost nepopírá. Má jen za to, že když dáno bylo jako jméno druhé, nemůže ve spojení s prvním jménem »Luděk« nikdy vésti k domněnce, že jde o osobu ženskou. Ale pouhým poukazem na tuto skutečnost není možnost takové záměny pojmově úplně vyloučena a proto právem žal. úřad zápis jména »Maria« pro dítě mužského pohlaví nepovolil.
Z důvodů těch neshledal nss, že by žal. úřad neprávem byl zápis onen jako příčící se veřejným zájmům odepřel.

Citace:

č. 10095. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 447-449.