Č. 10053.

Spořitelny. — Mimořádná opatření poválečná: K výkladu § 8 zák. č. 237/24 o příspěvku do fondu pro zmírnění ztrát.... věta jako 1. při Boh. A 8744/30.
(Nález ze dne 3. října 1932 č. 15592/30.) Věc: Městská spořitelna v B. proti kuratoriu Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát povstalých z válečných poměrů o příspěvek ke zvláštnímu fondu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Stěžující si spořitelna zaplatila dne 11. května 1928 Zvláštnímu fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů částku 9979,38 Kč jako 10% příspěvek za rok 1928 z bilančního čistého zisku z roku 1927, přikázaného všeobecnému reservnímu fondu. Zemská banka v Praze jako kancelář řečeného Zvláštního fondu předepsala stěžující si spořitelně výměrem z 18. května 1928 podle bilance za rok 1927 příspěvek tomuto fondu částkou 21979,38 Kč, započítavši do čistého zisku také částku 120000 Kč, přikázanou fondu pro ztráty na cenných papírech, a žádala, aby jí nedoplatek 12000 Kč dodatečně byl zaslán.
Rozkladu podanému stěžující si spořitelnou proti zvýšení příspěvku Komise dohlédající k vybírání příspěvků při kuratoriu tohoto fondu výměrem z 10. června 1929 nevyhověla, poněvadž příspěvek byl vyměřen přesně podle směrnic kuratoriem Zvláštního fondu vydaných na základě § 4 a § 8 zák. z 9. října 1924 č. 237 Sb. Podle těchto směrnic jsou příděly kursovému fondu vylučitelny ze zisku jen do výše účetních kursových ztrát. Poněvadž ztráty 24917,50 Kč, jež b-ská spořitelna v bilanci za rok 1927 vykazuje v položce »realisované kursové ztráty«, jsou uhraženy již z běžných zisků, podléhá příděl 120000 Kč fondu pro ztráty na kursu cenných papírů příspěvku, při čemž je výše tohoto fondu se stanoviska vyměřování příspěvků nerozhodnou.
Další rozklad stěžující si spořitelny zamítlo kuratorium Zvláštního fondu nař. rozhodnutím z důvodů uvedených v rozhodnutí Komise dohlédající k vybírání příspěvků.
Stěžující si spořitelna hájí ve stížnosti stanovisko, že podle § 8 zák. č. 237/24 nelze do čistého zisku spořitelny zahrnouti příděl fondu pro kursové ztráty na cenných papírech, poněvadž podle §§ 28 a 30 stanov stěžující si spořitelny i podle předpisů o bilancování za rok 1927, vydaných výn. min. vnitra ze 3. března 1928 bylo st-lce uloženo, zříditi fond pro ztráty na cenných papírech a jej dotovati, dokud nedosáhne 10% nákupní hodnoty všech cenných papírů spořitelny. Poněvadž fond spořitelny této výše nedosáhl, byla stěžující si spořitelna podle cit. bilančních předpisů povinna k řečenému přídělu, který tudíž nelze považovati za součást čistého bilančního výtěžku ve smyslu předpisu § 8 cit. zák., podrobeného příspěvku pro Zvláštní fond.
Je tedy předmětem sporu otázka, zdali bilančně vykázaný příděl fondu pro kursové ztráty na cenných papírech má či nemá býti započten do základny pro stanovení příspěvku Zvláštnímu fondu.
Stejnou právní otázku řešil nss již v nál. Boh. A 8744/30, kde vyslovil, že do čistého zisku spořitelny, který je základnou pro stanovení příspěvku podle § 8 zák. č. 237/24, nevpočítávají se, jde-li o bilanci sdělanou podle stanov, příspěvky fondu pro ztráty na cenných papírech, jež podle stanov musí býti přikázány tomuto fondu. Rozhoduje o dnešní stížnosti, setrval nss na právním názoru, vysloveném v uvedeném nálezu. V důvodech nálezu toho se nss zabýval také otázkou právní závaznosti čl. 13 jednacího řádu kuratoria Zvláštního fondu, v němž jsou obsaženy směrnice pro vyměření příspěvku Zvláštního fondu. Směrnic těch se také dovolávají ve svém výměru Komise dohlédající k vybírání příspěvku i žalované kuratorium Zvláštního fondu tvrzením, že příspěvek byl vyměřen přesně podle »směrnic kuratoria Zvláštního fondu na základě §§ 4 a 8 zák. č. 237/24 vydaných«.
Žal. úřadem nebylo relevováno, ani že bilanční předpisy stanov stěžující si spořitelny se liší od nějakých »zvláštních bilančních předpisů« pro stěžující si spořitelnu závazných, ani nebylo žal. úřadem vytýkáno, že snad bilance spořitelny za rok 1927 není sdělána v souhlase se zákonem nebo stanovami spořitelny, a zbývá tedy nss-u pouze zkoumati, zda podle schválených stanov stěžující si spořitelny jest do čistého zisku zásadně vpočítati příspěvky fondu pro ztráty na cenných papírech.
Po této stránce je pak ze stanov stěžující si spořitelny, schválených výnosem min. vnitra v Praze z 27. září 1923, jež jsou ve správních spisech obsaženy, patrno toto: V § 25, odst. 2 stanov se stanoví, že výnos správního jmění spořitelny po odečtení úroků a úroků z úroků, které patří vkladatelům, jakož i všech správních výloh, včetně platu úředníků a za jiné služby, pak i menších darů příležitostných, kterých vyžaduje provoz podniku, je čistým výnosem. Podle § 27 tvoří se všeobecný reservní fond z čistého správního výtěžku spořitelny. V §§ 28 a 30 se ukládá spořitelně povinnost, aby zřídila vlastní fond k úhradě ztrát na cenných papírech a to z čistého výtěžku správního po provedení všech přídělů podle předcházejících paragrafů. Dosáhne-li tento fond výše nejméně 10% nákupní ceny všech cenných papírů spořitelny, a dosáhne-li v případě, že se objeví v aktivech bilance spořitelny kursové rozdíly ve větší míře, nejméně výše jejich, plyne správní výtěžek, pokud nebyl přikázán jinému Zvláštnímu reservnímu fondu, reservnímu fondu všeobecnému.
Z těchto předpisů stanov je zřejmo jednak, že příděl fondu pro ztráty na cenných papírech je až do výše v § 30 stanov určené obligatorním, jednak, že příděl ten není součástí správního výtěžku čistého, neboť teprve ona část správního výtěžku, která tu zbude po přídělu fondu pro ztráty na cenných papírech, plyne zpravidla do všeobecného fondu reservního, v němž se shromažďuje čistý výtěžek správní.
Vycházel-li tedy žal. úřad v nař. rozhodnutí z právního názoru, že příděl fondu pro ztráty na cenných papírech jest v daném případě pojati jako součást čistého zisku stěžující si spořitelny do základu pro stanovení příspěvku Zvláštního fondu podle § 8 zák. č. 237/24, a předepsal-li v důsledku tohoto svého právního názoru stěžující si spořitelně 10% příspěvek také z přídělu určeného v bilanci fondu pro ztráty na cenných papírech, nesrovnává se nař. rozhodnutí se zákonem.

Citace:

č. 10053. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 354-356.