Č. 9953.

Školství (Slovensko): O podmínkách zřízení dětské opatrovny spolkem.
(Nález ze dne 11. června 1932 č. 4896.)
Věc: Spolek »Deutscher Kulturverband« v Praze proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě o zřízení dětského útulku spojeného s mateřskou školkou. — Č. 9953 —
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Podáním z 15. prosince 1928 oznámil spolek »Deutscher Kulturverband« v Praze ve smyslu § 3 odst. 2 zák. čl. XV:1891 školnímu inspektorátu v Popradě, se sídlem ve V., že zřídí dětskou útulnu spojenou s mateřskou školou tamtéž v budově Sch.-ské nadační opatrovny ve dvou místnostech této budovy, zároveň předložil prohlášení správní komise této nadace, že mu tyto místnosti k tomuto účelu k užívání ponechá, dále stanovy spolku, organisační statut útulny a mateřské školy, domovský list, vysvědčení způsobilosti a mravní zachovalosti pěstounky Berty H., služební řád pro pěstounku a prohlášení učitele Alberta A., že jest ochoten převzíti pedagogickou správu ústavu.
Výměrem ze 17. prosince 1928 sdělil okresní školní inspektorát v Popradě stěžujícímu si spolku, že nemůže vžiti na vědomí zřízení dětské útulny spojené s dětskou opatrovnou z těchto důvodů: a) Usnesení správní komise majetku nadace Sch.-ské ve V. z 12. listopadu 1928, kterým komise dala k disposici místnosti a byt spolku Kulturverband v Praze za účelem založení německé opatrovny ve V., bylo výnosem okr. úřadu v Popradě se sídlem ve Spišské Sobotě z 30. listopadu 1928 zrušeno; b) organisační statut není schválen; c) pedagogickou správou pověřený pensionovaný učitel Albert A. nepřipojil povolení referátu min. škol. v Bratislavě; d) nutno si vyžádati schválení referátu min. škol. v Bratislavě.
Odvolání dnešního st-le bylo nař. výnosem zamítnuto a rozhodnutí školního inspektorátu v Popradě potvrzeno z důvodů v něm uvedených.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Jak patrno z obsahu výměru okr. školního inspektorátu v Popradě, potvrzeného nař. rozhodnutím, došla v něm výrazu toliko otázka — vymezená ostatně i petitem st-lovým — béře-li příslušný úřad na vědomí ve smyslu § 3 odst. 2 zák. čl. XV:1891 oznámení o zřízení (otevření) dětské útulny spojené s mateřskou školkou ve V. Při tom obě strany vycházely shodně z toho, že jde tu o povinnost oznamovací ve smyslu § 3 odst. 2, věty 1. zák. čl. XV:1891, jak se ho ostatně i stížnost výslovně dovolává, poukazujíc mezi jiným na to, že této své povinnosti stěžující si spolek dostál a že jiných povinností, zejména pokud jde o předchozí schválení organisačního statutu, mu tento paragraf neukládá. Leč stížnost přehlíží, že zmíněnou povinností oznamovací nejsou ještě vyčerpány ostatní povinnosti, jež týž zákon ve příčině zřízení podobných ústavů na jiných místech ukládá a že tyto povinnosti musejí býti stejně splněny, zvláště pokud jsou vůbec předpokladem funkce ústavu, který se zřizuje.
Po této stránce pak stanoví § 24 zák. čl. XV:1891, že není-li již ve vlastních spolkových stanovách korporace, ústav zřizující, pamatováno na předpisy o vedení takového ústavu (organ. statut), nutno sdělati za tím účelem zvláštní organisační statut a tento předložiti ke schválení min. škol. Poněvadž pak i tento statut je předpokladem a základem funkce ústavu zřizovaného, plyne z toho, že při oznámení podle § 3 odst. 2 cit. zák. nutno předložiti orgánu, který oznámení to má vžiti na vědomí, statut již schválený, zvláště když tento orgán je — Č. 9953 —
v organisaci příslušných úřadů instančně níže postaven, nežli orgán statut schvalující. Tento, ze zákona samého se již podávající výklad došel ostatně i plného výrazu v § 22 a zejména v § 33—III. instrukce (odd. 4), vydané k provedení cit. zákona býv. uher. min. kultu pod č. 44000/1892, kde se také výslovně dokládá, že dokud není zvláštní statut podle § 24 odst. 3 cit. zák. schválen, nemůže dojíti k otevření ústavu, a školskému inspektoru se ukládá, aby v prvé řadě urgoval sestavení a předložení onoho statutu.
V daném případě pak je nesporno, že stěžující si spolek přiložil sice ke svému oznámení okr. školnímu inspektoru z 15. prosince 1928 organisační statut, ale statut ten nebyl dosud — jak ani stížnost nepopírá — schválen ve smyslu § 24 odst. 3 zák. ministerstvem. Jestliže tedy za tohoto skutkového stavu okr. škol. inspektor, zakročiv ve funkci dozorčí podle § 28 cit. zák., odepřel vzíti oznámení mu ve smyslu § 3 odst. 2 cit. zák. učiněné na vědomí z toho důvodu, že organisační statut nebyl min. škol. dosud schválen, a žal. úřad, potvrdiv toto rozhodnutí, akceptoval jeho důvody, pak nelze za vylíčeného již právního stavu — kdy nebylo a nemohlo býti mezi stranami vůbec pochyby, že podkladem nař. rozhodnutí je jen zák. čl. XV:1891 — shledati v postupu žal. úřadu ani nějakou podstatnou vadu řízení, aniž jakou nezákonnost. Je tudíž stížnost, vycházející v tomto stižním bodě z názoru, že stěžující si spolek ve smyslu § 3 odst. 2 cit. zák. nepotřeboval předložiti organisační statut, schválený jmenovaným min., bezdůvodnou.
Poněvadž však tento důvod, jako jeden z více důvodů, o něž žal. úřad opřel svůj zamítavý výrok, sám o sobě již stačí k tomu, aby příslušný úřad odepřel vžiti na vědomí oznámení o zřízení (otevření) takového ústavu (ve smyslu stížností dovolávaného § 3 odst. 2 zák.), neshledal nss příčiny zabývati se dalšími námitkami stížnosti, poněvadž i kdyby shledány byly opodstatněnými, neměnilo by to nic na tom, že nař. rozhodnutí zůstává stále ještě dostatečně opřeno o důvod shora uvedený.

Citace:

č. 9953. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 122-124.