Č. 9932.

Samospráva obecní: Vyžaduje usnesení obce o vybírání příspěvku majitelů pozemků v obci na udržování polních cest schválení dohlédacího úřadu?
(Nález ze dne 30. května 1932 č. 2451.)
Věc: Městská obec J. proti zemskému presidentu v Praze o příspěvek na udržování obecních cest polních.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Podáním z 24. října 1928, adresovaným osk-i v J., zažádala městská obec J., byvši k tomu vyzvána výnosem osk v J. z 24. září 1928, za povolení zsv-u k vybírání rozvržených nákladů na udržování polních cest ve smyslu tohoto usnesení obecního zastupitelstva z 8. června 1928: »Náklady na udržování obecních cest polních rozvrhují se bez výjimky na všechny majitele pozemků j-ckého katastru, jako — Č. 9932 —
na ty, kdož především na udržování polních cest mají zájem, takže za 1 ar zaplatí 20 hal. do fondu pro udržování obecních polních cest. Majitelé mají právo tuto částku odpracovati službami ručními nebo potahy a bude jim připsáno k dobru za jeden den ruční práce 20 Kč, za jeden den služby potahy Kč 60 —, při čemž oráče žen a mladistvých hodnotí se jen 12 Kč. S prací budiž ihned započato a sice na cestách přikázaných členy čestní komise.«
Osk v J. tlumočila pak vlastním přípisem ze 14. listopadu 1928 tuto žádost obce J. zsv-u v Praze. Na to zemský president v Praze vrátil výnosem z 15. ledna 1929 tuto žádost obce J. okresnímu úřadu v Podbořanech s upozorněním, že požadování služeb ručních a potahy podle usnesení obecního zastupitelstva v J. z 8. června 1928 nelze schváliti, ježto není ve shodě s §em 39 zák. č. 329/21. Podle ustanovení tohoto zákona jsou povinni k službám ručním všichni obyvatelé a poplatníci obce ve stáří od 18 do 60 let stejnoměrně a ke službám potahy všichni majitelé potahů v obci v poměru počtu potahů, které drží, kdežto podle cit. usnesení obecního zastupitelstva v J. určena jest povinnost pracovní podle hlášené výměry pozemky, takže z povinnosti jednak jsou vyňati obyvatelé, kteří pozemku nemají, jednak pracovní povinnost není stejnoměrná. — Opis tohoto výnosu byl podle současného příkazu zem. presindenta dán na vědomí měst. úřadu v J. výměrem okr. úřadu v Podbořanech z 25. ledna 1929, při čemž okr. úřad připojil k tomu doložku, že případně vydané již platební rozkazy musí býti odvolány.
Uvažuje o stížnosti proti tomuto výnosu zemského presidenta podané městskou obcí j-ckou, musel se nss především zabývati otázkou, zdali a pokud jím mohlo vůbec býti zasaženo do subj. práv stěžující si obce.
V usnesení obecního zastupitelstva v J. šlo v daném případě o úhradu vydání ve smyslu § 25 zák. č. 329/21, která se činí výhradně v zájmu jednotlivých vrstev občanstva . . . . nebo jednotlivých členů obce a která mají uhraditi zcela tito účastníci. Při rozvrhu úhradových kvót na tyto účastníky bylo jednotlivcům pouze ponecháno na vůli, zda se chtějí finančního závazku jim uloženého sprostiti tím, že příslušnou peněžní částku splatí in natura, t. j. ruční prací nebo dodáním vozidel. Z toho je patrno, že předmětem usnesení nebylo požadování služeb pro potřebu obce ve smyslu § 39 ob. fin. nov., nýbrž stanovení způsobu, jakým účastníci mají plniti svou povinnost, resultující z usnesení podle § 25 cit. zák., t. j. stanovení, že se tak státi může buď peněžním příspěvkem nebo bezprostředním výkonem potřebných prací.
Pak ovšem nebyl dán vůbec předpoklad pro to, aby usnesení to bylo posuzováno podle předpisu § 39 cit. zák. a podléhalo schválení stanovenému v této normě, o něž ostatně obec žádala teprve na základě příkazu daného jí osk-í, zdůrazňujíc v žádosti, že jí jde o »povolení k vybíráni těchto nákladů«, t. j. nákladů na udržování obecních cest polních ve smyslu § 25 ob. fin. nov.
Zemský president ovšem mylně vycházel z názoru, že jde o usnesení podle cit. § 39 a odepřel jeho schválení z důvodu, že takovéto usnesení neodpovídá požadavkům v tomto předpisu stanoveným. Leč tím nemohl se dotknouti subj. práv stěžující si obce, ježto tato — jak ve stížnosti správně se vytýká — žádné usnesení ve smyslu § 39 vůbec neučinila. Ježto pak nař. rozhodnutí mimo uvedený, pro obec bezpředmětný výrok, — Čís. 9932 —
neobsahuje žádného opatření, kterým by bylo obci bráněno, aby své usnesení z 8. června 1928 v mezích § 25 ob. fin. nov. ve znění doplněném §em 15 zák. č. 77/27 provedla, a to tím méně, ježto i výrok okr. úřadu o odvolání platebních rozkazů by za daných okolností bylo lze vztahovati jen na platební rozkazy, vydané podle § 39 odst. 4 ob. fin. nov. (peníz potřebný k sjednání schopného náhradníka), nikoli však na platební rozkazy, jimiž obec předepsala jednotlivým účastníkům náklad vypadající na ně z rozvrhu vydání podle § 25 cit. zák., bylo stížnost jako bezdůvodnou zamítnouti.

Citace:

č. 9932. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 78-80.