Č. 10049.

Policejní právo trestní. — školství. 1. Politický úřad je podle čl. 3. odst. 1 zák. č. 125/27 oprávněn zakázati vyhláškou jakoukoliv účast školních dětí na shromážděních, průvodech, schůzích, slavnostech a pod. rázu politického nebo demonstrativního, jakož i užívání školních dětí k rozšiřování politického tisku. — 2. Pod zákaz takový spadá též užívání školní mládeže k rozšiřování praporků s nápisy určenými k agitaci volební.
(Nález ze dne 1. října 1932 č. 19557/30.)
Věc: Luisa A. v Č. proti zemskému úřadu v Brně o policejní přestupek.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Trestním nálezem okresního úřadu v Č. z 12. listopadu 1929 byla st-lka potrestána podle čl. 3 odst. 1 zák. č. 125/27 pokutou 200 Kč, po případě vězením v trvání 48 hodin pro přestupek vyhlášky okresního úřadu v Č. ze 7. srpna 1929 spáchaný tím, že dne 26. října 1929 jako činitelka politického spolku použila školáka Viléma K. k rozšiřování politického tisku a sice praporků s politickým volebním obsahem mezi školní mládeží v Č.
Dovolaná vyhláška o zákazu účasti školní mládeže na politických projevech zní: »Podle čl. 3 odst. 1 zák. č. 125/27 zakazuje se se svolením zem. úřadu v Brně jakákoliv účast školních dětí na shromážděních, průvodech, schůzích, výletech, besídkách, slavnostech a pod. rázu politického neb demonstrativního, jakož i užívání školních dětí k rozšiřování politického tisku. Za přesné dodržování tohoto zákazu jsou zodpovědní pořadatelé shora zmíněných projevů a rodiče dětí, případně osoby, jimž jsou děti svěřeny, které dovolí a připustí tuto účast a užívání školních dětí, ať přestoupení tohoto zákazu se stalo zúmyslně neb zanedbáním povinné pozornosti a péče. Přestupky této vyhlášky trestají se podle cit. zákonného ustanovení bez újmy případného soudního trestání peněžitou pokutou od 10 Kč do 5000 Kč nebo vězením od dvanácti hodin do čtrnácti dnů.«
Praporky, o které zde jde, jsou zhotoveny z papíru, barvy černo-červené, ozdobené hákovitým křížem a mají na jedné straně nápis: »Wer fur die nationale Selbstverwaltung ist, wáhlt nationalsozialistisch!«, na druhé straně pak nápis: »Fůr Volkstum, Freiheit und soziale. Gerechtigkeit kámpft jeder, wenn er wahlt nationalsozialistisch!«
Nař. rozhodnutím nevyhověl zemský úřad v Brně podanému odvolání, protože skutková podstata přestupku st-lce za vinu kladeného jest prokázána svědeckou výpovědí Viléma K. a vlastním doznáním. Vývody v odvolání uvedené nic nemění na skutkové podstatě spáchaného deliktu, jelikož nejedná se v daném případě o to, zda praporky s tiskem na nich uvedeným byly povoleny, neb byl-li těmito tiskopisy porušen veřejný pořádek, nýbrž o to, že přestoupen byl zákaz okr. úřadu zákonem odůvodněný a řádně vyhlášený.
O stížnosti uvážil nss:
Předmětem sporu jest jediné otázka, je-li vyhláška okr. úřadu v Č. ze 7. srpna 1929 platnou normou, jejíž přestoupení má za následek trestnost osoby jednající proti předpisům této vyhlášky.
Stížnost jest na omylu, má-li za to, že žal. úřad tuto vyhlášku považuje proto za platnou, poněvadž byla řádně vyhlášena, neboť takovýto názor žal. úřad neprojevil, nýbrž vyslovil, že zákaz okresního úřadu jest zákonem odůvodněn a byl řádně vyhlášen. Hlavním a výlučným obsahem cit. vyhlášky jest již podle jejího nadpisu zákaz účasti školní mládeže na politických projevech a v kontextu jejím se pak praví, co jest rozuměti takovouto účastí a zakazuje se zejména též užívání školních dětí k rozšiřování politického tisku. Pro přestoupení tohoto zákazu byla pak st-lka potrestána.
Uvedená vyhláška nezakázala rozšiřování politického tisku vůbec, nýbrž toliko rozšiřování jeho určitým způsobem, totiž s použitím školních dětí a jen v této relaci pokládá je za způsobilé vyvolati účinky, které politické úřady vzhledem k direktivě dané jim článkem 2 odst. 1 ve spojení s čl. 3 odst. 1 zák. č. 125/27 mají zameziti. Nezáleží proto na tom, je-li dotyčný politický tisk sám o sobě nezávadný s hlediska veřejného pořádku a byl-li jinak i povolen. Stížnost se také mýlí, má-li za to, že touto vyhláškou bylo zakázáno rozšiřování politického tisku mezi mládeží, resp. mezi školními dětmi, nýbrž zákaz se týká toliko toho, že školní děti nesmějí býti používány k tomuto rozšiřování, tedy se ho zúčastniti, a vyslovuje trestní sankci vůči těm, kteří dají podnět k takovéto — nepřípustné — činnosti školní mládeže. Že by pak zákaz takovéto činnosti školní mládeže, resp. používání školních dětí k rozšiřování politického tisku vybočoval z rámce oprávnění daného politickým úřadům v cit. článku 3 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 1, nemohl nss shledati, uváživ, že zatahování školní mládeže do politických a stranických bojů jistě není na prospěch udržení veřejného klidu a pořádku, nýbrž naopak jest s to jej ohroziti. V důsledku toho nemohl nss také uznati, že by cit. vyhláška ve směru, o který se zde jedině jedná, nebyla kryta zákonem.
Stížnost vytýká pak dále, že praporky, o které zde jde, nelze subsumovati pod pojem »politického tisku«; avšak neprávem. Nápisy, které tyto praporky nesou a které jsou tištěny, vyzývají obecenstvo voliti určitou politickou stranu a obsahují určitá hesla, jimiž se obecenstvo při volbách má říditi. Shledal-li žal. úřad, že tyto praporky jsou výrobkem tisku, a to politického rázu, nelze shledati, že by jeho závěr byl nelogickým nebo neměl dostatečný podklad právě v obsahu výzvy na praporcích natištěné.

Citace:

č. 10049. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 348-349.