Čís. 7612.

Žalobu, by exekuce vnucenou dražbou byla prohlášena za nepřípustnou, dlužno zamítnoutí, byl-li udělen příklep vydražené nemovitosti sice po podání žaloby, ale před rozsudkem prvého soudu.
(Rozh. ze dne 10. prosince 1927, Rv II 704/27.)
Žalobu dlužnice, by byla exekuce vnucenou dražbou nemovitosti prohlášena za nepřípustnou, procesní soud prvé stolice rozsudkem ze dne. 23. dubna 1927 zamítl. Důvody: Žaloba podle § 35 ex. ř. předpokládá, že exekuce v den vydání rozsudku dosud trvala, neboť to jest podle § 35 ex. ř. nezbytným předpokladem této žaloby. V tomto případě však nebyl na základě žaloby odklad exekuce povolen, nemovitost byla již dne 30. listopadu 1926 nucené prodána a příklep nabyl pravomoci. Tímto příklepem došla exekuce vnucenou dražbou svého ukončení a je tedy žalobní žádost již bezpředmětnou a nepřípustnou a bylo ji zamítnouti. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Nemůže býti pochybnosti o tom, že se odvolatelce jedná jen o zrušení dražebního řízení ohledně nemovitosti. I když v žalobě není výslovného návrhu na zrušení exekuce, musí býti exekuce zrušena, bylo-li oposiční žalobě vyhověno. Je tedy zřejmo, že lze oposiční žalobě vyhověti jen, může-li v době vynesení rozsudku exekuce býti prohlášena za nepřípustnou a může-li býti zrušena. Tomu v souzeném případě tak není. Z důvodů v žalobě uvedených podala odvolatelka proti usnesení okresního soudu, jímž příklep byl udělen, rekurs, jemuž nebylo vyhověno, a stal se příklep pravoplatným dříve, než tento spor byl napadeným rozsudkem skončen. Pravoplatnost příklepu překážela, by mohlo býti vyhověno žalobní žádosti a z důvodů v žalobě uvedených uznáno právem, že se exekuce prohlašuje za nepřípustnou a se zrušuje. Vzhledem k tomu měla odvolatelka žalobu ve smyslu § 235, čtvrtý odstavec, c. ř. s. změniti, což se však nestalo.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Po právní stránce sdílí dovolací soud názor odvolacího soudu a poukazuje dovolatelku na důvody napadeného rozsudku s dodatkem, že udělením příklepu bylo vlastní exekuční řízení, v němž žalobkyně byla stranou, skončeno, změnilo tímto okamžikem svou povahu a rovnalo se — Čís. 7613 —
2006
nadále spíše řízení úpadkovému (viz rozhodnutí nejvyššího soudu čís. 3702, 3703 a 5367 sb. n. s.). Žalobnímu návrhu na prohlášení, že exekuční řízení, o něž jde, je nepřípustné a že se zrušuje, nebylo tedy lze po příklepu vyhověti. K okolnosti, že příklep byl udělen před vydáním rozsudku, musil soud prvé stolice přihlíželi podle zásady § 406 c. ř. s. a proto je lhostejno, zda příklep byl udělen teprve po podání žaloby, čili nic.

Citace:

č. 7612. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 705-706.