Čís. 13518.

Dokud trvá prozatímní opatřeni příkazem vydati ohrožené straně součásti zařízení podniku a příkazem zdržeti se jednání, které by ohrožovalo provoz podniku nebo kterým by se na zařízení něco měnilo, nelze povoliti odpůrci prozatímní opatření úschovou součástí zařízení onoho podniku.
(Rozh. ze dne 9. května 1934, R II 122/34.)
Navrhovatel Ludvík K. domáhal se prozatímního opatření uschováním zařízení lihovaru, které jest jeho vlastnictvím, a odůvodňoval návrh tím, že odpůrce používá tohoto zařízení bez titulu a úplně bezprávně, že dalším používáním tohoto zařízení mu hrozí statisícová škoda, neboť dalším používáním klesá jeho cena na nepatrný zbytek a že odpůrce není s to mu škodu nahraditi pro úplnou nemajetnost. Soud prvé stolice návrh zamítl. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc prvému soudu, by vyčkaje pravomoci po doplnění řízení znovu rozhodl. Důvody: Navrhovateli jde podle návrhu o zajištění jeho nároku na vydání zařízení v neporušeném a nepoškozeném stavu. První soudce uvádí v napadeném usnesení, že navrhovatel osvědčil předloženými účty vlastnictví k zařízení lihovaru a musí se tedy míti za to, že nárok na vydání zařízení pokládá za osvědčený. Navrhovatel tvrdí, že neoprávněným používáním zařízení hrozí mu statisícová škoda, jelikož používáním zařízení klesá cena zařízení, jehož nejcennější stroje nevydrží déle než deset let, čímž jest řečeno, že bez povolení prozatímního opatření nebudou moci býti jednotlivé předměty v nepoškozeném stavu vráceny, a dále, že škoda, kterou by utrpěl, je nenahraditelná, ježto odpůrce je docela nemajetný. V obou směrech nabízí navrhovatel za účelem osvědčení důkazy. Bylo-li by provedením těchto důkazů prokázáno, že tvrzení navrhovatelovo je správné, bylo by také osvědčeno ohrožení tvrzeného nároku.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc soudu druhé stolice, by ji znovu rozhodl.
Důvody:
Podle spisu Nc II 220/32, na nějž se v návrhu na prozatímní opatřeni poukazuje, bylo usnesením ze dne 30. prosince 1932 č. j. Nc II 220/32-2 proti nynějšímu navrhovateli prozatímního opatření povoleno na návrh dovolacího rekurenta prozatímní opatření příkazem vydati součástky zařízení lihovaru do volacímu rekurentu a příkazem zdržeti se jednání, které by ohrožovalo provoz lihovaru, nebo kterým by se na zařízení něco měnilo. Ono dovolacímu rekurentu povolené prozatímní opatření bylo povoleno na dobu do 30. května 1934 a byla také k provedení jeho vedena exekuce. Zmíněné prozatímní opatření nebylo dosud ani zrušeno ani omezeno (§ 399 ex. ř.). Protože ono prozatímní opatření dosud trvá, nebylo by prozatímní opatření úschovou strojů tvořících součást zařízení lihovaru nyní a to odpůrcem při zmíněném, dosud trvajícím prozatímním opatření navrhované možno vykonati, ježto by se tím vydobyté prozatímní opatření mařilo a navrhované prozatímní opatření nelze proto jako nehodící se povoliti. Následkem toho netřeba doplňovati řízení prováděním důkazů k osvědčení hrozící nenahraditelné škody (§§ 382 čís. 2, 389 ex. ř.) a zrušení usnesení prvního soudu, aby řízení bylo v uvedeném směru doplněno, není důvodné.

Citace:

Čís. 13518.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 542-543.