Čís. 13404.

Exekučním titulem ve smyslu § 1 čís. 13 ex. ř. a § 72 zákona ze dne 21. února 1929, čís. 26 sb. z. a n., jest i doložkou vykonatelnosti opatřený výkaz Pensijního ústavu soukromých drah, v němž jest pojistně matematicky vypočten nedoplatek na dlužníka připadající, kterým má přispěti na úhradu pojistného břemene. Lhostejno, že se nedoplatek žádá na dlužníku najednou, nikoliv po částech.
(Rozh. ze dne 28. března 1934, R I 193/34.)
K návrhu Pensijního ústavu soukromých drah v Brně povolil soud prvé stolice proti firmě exekuci na základě výkazu nedoplatků. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle předloženého výkazu nedoplatků, tvořícího exekuční titul, dluží povinná strana vymáhající straně na pojistně matematickém schodku 56.754.65 Kč. Jde o to, je-li takový výkaz nedoplatků vůbec platným exekučním titulem ve smyslu § 1 ex. ř. Podle § 4 odst. (1) vl. nař. ze dne 9. února 1933 čís. 33 Sb. z. a n. platí o obsahu pojištění s odchylkami, stanovenými tímto nařízením, ustanovení §§ 4—72 pensijního zákona. Podle § 72 zákona ze dne 21. února 1929 o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, může bytí pojistné i s úroky vymáháno soudní exekucí na základě vykonatelného výkazu nedoplatků, opatřeného doložkou o vykonatelnosti, připojenou příslušnou úřadovnou. Toto ustanovení jest jako výjimečné vykládati přesně a nelze tudíž výkazy nedoplatků, neznějící na pojistné a úroky, nýbrž na jiné dávky, uznati za platné exekuční tituly. Předložený výkaz nedoplatků nevykazuje dluh povinné strany na pojistném s úroky, nýbrž stanoví povinnost povinné strany, by ve smyslu § 56 čís. 3 stanov vymáhajícího ústavu a § 10 odst. 8 vlád. nařízení shora uvedeného doplnila podíl majetku připadajícího podle úmluvy s Pensijním ústavem Svazu místních a malých drah ve Vídni na československý podíl (vymáhající ústav) na plnou úhradu pojistného břemene, převzatého vymáhajícím ústavem. O takové povinnosti povinné strany, doplniti schodek určitou částkou, vymáhajícím ústavem vyhotovený výkaz nedoplatků není platným exekučním titulem podle § 72 pens. zák a neměl proto prvý soud na základě jeho povoliti soudní exekuci. Soud není ovšem oprávněn prozkoumati výkaz nedoplatků po věcné stránce, avšak jest povinen jej přezkoumati po stránce formální; k formálním náležitostem náleží, by výkaz nedoplatků byl vydán v mezích příslušnosti pojišťovacího ústavu a by exekuce byla přikázána zvláštním zákonem soudům. Tyto náležitosti v souzeném případě, jak shora jest uvedeno, nebyly dány. Vymáhající strana musila by proti povinné straně nastoupiti pořad práva a zjednati si takto exekuční titul, když povinná strana své povinnosti k doplnění podílu na úhradu pojistného břemene vymáhajícího ústavu nedostála.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
V dovolacím rekursu se vytýká neprávem, že soud nebyl oprávněn se zabývati otázkou, zda může exekuci povoliti čili nic, ježto prý jde o exekuční titul vzniklý u správního úřadu opatřený doložkou vykonatelnosti řádně vystavenou. Soudům sice nepřísluší zkoumati správnost výměru nebo výkazu nedoplatků správních úřadů po stránce věcné (srovnej v tom smyslu rozh. čís. 8389 sb. n. s.), než přísluší mu zabývati se formální stránkou exekučního titulu, tedy v projednávaném případě otázkou, zda byl výkaz nedoplatků vydán v mezích příslušnosti vymáhajícího věřitele Pensijního ústavu a zda tvoří exekuční titul podle čís. 13 § 1 ex. ř. § 72 zák. čís. 26/29 sb. z. a n. Podle § 72 zák. čís. 26/29 sb. z. a n. může se dlužné pojistné vymáhati soudní exekucí na základě vykonatelného výkazu nedoplatků a požívá v exekučním řízení přednostního práva daňových nedoplatků. Podle § 3 cit. zák. bude pensijní pojištění zaměstnanců drah státem neprovozovaných a sloužících veřejné dopravě a jich pomocných ústavů upraveno vládním nařízením. To se také stalo a bylo vládním nařízením ze dne 9. února 1933 čís. 33 sb. z. a n. zásadně stanoveno v § 4, že o obsahu pojištění platí s odchylkami stanovenými tímto nařízením ustanovení §§ 4 až 72 pensijního zákona. V § 62 pensijního zák. se pak stanoví, že prostředky k úhradě pojistných dávek, k úhradě správních nákladů a k tvoření fondů potřebných ku provádění tohoto zákona, opatřují se průměrným pojistným, vypočítaným pro celek pojištěnců a odstupňovaným pro jednotlivé třídy služného tak, aby hodnota všech budoucích příjmů spolu se jměním ústavu stačila podle zásad pojistné matematiky k úhradě budoucích výdajů na dávky podle tohoto zákona a na správní a jiné výdaje, přípustné podle tohoto zákona. Aby tedy Pensijní ústav (vymáhající věřitel) mohl dostáti povinnosti mu podle těchto zákonných ustanovení a podle ustanovení odst. 8 § 10 cit. vlád. nař. uložené, podle kterého převzal pojištění členů dříve pojištěných u Pensijního ústavu Svazu místních a malých drah ve Vídni za dobu, po kterou členové tam byli pojištěni před 1. lednem 1920, a zač dostal úhradou podíl od tohoto Pensijního ústavu ve Vídni podle úmluvy o tomto Pensijním ústavu uveřejněné pod čís. 145/29 sb. z. a n., jsou pojištěné podniky povinny podle poslední věty odst. 8 § 10 cit. vlád. nař. doplniti tento podíl na plnou úhradu pojistného břemene podle stanov Pensijního ústavu. Vymáhá-li tudíž Pensijní ústav podle výkazu nedoplatků, v němž se odvolává na § 56 čís. 3 stanov a § 10 odst. (8) cit. vlád. nař. pojistně matematicky vypočtený nedoplatek na dlužnici připadající, kterým má na úhradu pojistného břemene přispěti, vymáhá v pravdě jen dlužné pojistné podle § 72 zák. o pensijním pojištění čís. 26/29 sb. z. a n., ano se na věci nic nemění, zda to žádá na dlužníku najednou, či po částech. Ostatně vyplývá již z toho, že v § 72 cit. zák. se nemluví o měsíčním nebo běžném pojistném, nýbrž se mluví všeobecně o dlužném pojistném, že předmět exekučního titulu netvoří snad jen dlužné měsíční pojistné, nýbrž pojistné vůbec.

Citace:

č. 13404. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 390-392.