Čís. 13391.

Zákon ze dne 6. června 1924 čís. 128 sb. z. a n. se nevztahuje na úvěrovou pohledávku okresní hospodářské záložny, jež vznikla před účinností tohoto zákona a byla za jeho účinnosti jen uznána.
(Rozh. ze dne 22. února 1934, R I 1241/33.)
Při roku k rozvrhu nejvyššího podání za exekučně vydraženou nemovitost přikázal exekuční soud zbytek nejvyššího podání Okresní hospodářské záložně v Ř. Proti tomu vznesl odpor hypotekární věřitel: Hospodářské skladištní družstvo v B. a odůvodnil odpor tím, že právní jednání, které je základem pohledávky Okrasní hospodářské záložny v Ř., jest nicotné, protože odporuje předpisům §§ 7, 8, 13 zák. čís. 128/1924 sb. z. a n. Soud prvé stolice odpor zamítl. Důvody: Jest sice pravda, že podle § 13 zák. čís. 128/1924 sb. z. a n. není dovoleno zakládati průmyslové podniky a v nich se zúčastnili, provozovali bankovní obchody přes meze tohoto zákona, avšak zákon nikde neustanovuje, že jednání, příčící se těmto předpisům, jest neplatné. Jest míti za to, že i kdyby právní jednání, které jest základem pohledávky Okresní hospodářské záložny v Ř. bylo předsevzato za platnosti zákona a bylo učiněno proti předpisům zákona, může míti za následek odpovědnost příslušných funkcionářů záložny, nikoliv neplatnost pohledávky, pro kterou bylo zřízeno na nemovitosti dlužníka právo zástavní a z části vydobyt exekuční titul. Rekursní soud nevyhověl rekursu Hospodářského skladištního družstva.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů potud, pokud jimi bylo rozhodnuto o odporu proti přikázání zbytku nejvyššího podání Okresní hospodářské záložně v Ř. a odkázal odporovatele s jeho odporem na pořad práva (§ 231, druhý odstavec, ex. ř.).
Důvody:
Především je rozhodno, zda úvěrová pohledávka Okresní záložny hospodářské v R. za dlužníkem vznikla před účinností zákona ze dne 6. června 1924 čís. 128 sb. z. a n. Vznikla-li před tím a šlo-li podle úvěrního prohlášení ze dne 18. září 1924 jen o její uznání, nevztahují se na tuto pohledávku vůbec předpisy zákona čís. 128/1924 sb. z. a n. Teprve, kdyby bylo zjištěno, že pohledávka vznikla již za účinnosti tohoto zákona, bude lze řešiti otázku, zda šlo při poskytnutí úvěru dlužníku o jednání nicotné. Při tom bude vzhledem k ustanovení § 10 zákona čís. 128/1924 přihlédnouti především k jednacímu řádu Okresní záložny hospodářské v R. Není tu proto dostatečného skutkového podkladu, aby ihned o odporu mohlo býti rozhodnuto, nýbrž závisí rozhodnutí to na zjištění sporných skutečností (§ 231 ex. ř.), a bylo proto rozhodnuto, jak se stalo.

Citace:

č. 13301. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 236-237.