Čís. 13693.
Odklad exekuce proti zemědělcům (zákon ze dne 24. února 1934, čís. 33 Sb. z. a n.).
Nebyla-li exekuce v době do konce března 1934 odložena z úřadu a dlužník dosud neučinil návrh na její odklad, není závady, by nebylo v exekučním řízení pokračováno, a nelze mluviti o bezvýslednosti exekuce podle § 47 druhý odstavec ex. ř.
(Rozh ze dne 27. června 1934, R II 313/34.) Vymáhající věřitel odůvodnil návrh, by povinnému bylo uloženo, předložití seznam jmění a vykonati vyjevovací přísahu, tím, že sice bylo k vydobytí vymáhané pohledávky zabaveno 10 koňů, že však vzhledem k ustanovení zák. ze dne 5. května 1933 čís. 74 sb. z. a n. nemůže toho času docíliti uspokojení své pohledávky, že jen vykonáním vyjevovací přísahy lze zjistiti předměty, jichž prodejem by mohla býti uspokojena vymáhaná pohledávka. Soud prvé stolice návrhu vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Podle § 47 druhý odstavec ex. ř. může býti dlužníku uloženo, by předložil seznam jmění a vykonal vyjevovací přísahu, jen zůstane-li výkon exekuce pro peněžité pohledávky bez výsledku, poněvadž u dlužníka nebyly zabaveny věci, které mohly býti vzaty do exekuce nebo poněvadž shledány byly jen takové věci, jichž, nedostatečnost pro jejich malou hodnotu nebo zástavní práva pro jiné věřitele již zřízená jasně na jevo vychází, nebo na které jiné osoby činí nárok. Nejsou-li tyto podmínky splněny, nelze dlužníku uložiti výkon vyjevovací přísahy, jelikož podmínky vyjevovací přísahy jsou v § 47 ex. ř. vypočteny výčetmo. Vymáhající strana ani netvrdí, že předpoklady § 47 ex. ř. jsou splněny a nevychází ani ze zájemního protokolu na jevu nedostatečnost zabavených předmětů pro uspokojení vymáhající strany. Kdyby uložení vyjevovací přísahy bylo přípustné, ač tu je k uspokojení vymáhající strany dostatečné jmění, jež však prozatím nemůže býti zpeněženo, byl by zemědělec na tom hůře než’ jiný dlužník, což zajisté není úmyslem zákonodárce.
Nej vyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle nyní platného zákona ze dne 24. února 1934 čís. 33 sb. z. a n. jest rozeznávati období do 31. března 1934 a období po dotčeném dni až do ukončení účinnosti zákona. Jen v prvém období nelze proti zemědělcům prováděti nucený prodej zabavených svršků se zemědělstvím souvisejících a buďtež prodeje v době do 31. března již nařízené odloženy z úřadu (§ 1 odst. (1) a § 6 odst. (3)). V druhém období nezakročuje exekuční soud z úřadu, nýbrž povoluje odklad exekuce až po dni 31. prosince 1934 jen k návrhu dlužníkovu (§ 1). V tomto případě nebyla exekuce v době do konce března 1934 odložena z úřadu a dlužník dosud neučinil návrh na její odklad, pročež není závady, by nebylo v exekučním řízení pokračováno. Nelze tedy dosud mluviti o bezvýslednosti exekuce podle § 47 druhý odstavec ex. ř., pročež návrh vymáhajícího věřitele, by povinný byl přidržen k vyjevovací přísaze, byl právem zamítnut.