Čís. 13699.
Usnesení podle druhého odstavce § 283 c. ř s. jest usnesením průvodním, jež nelze napadati samostatným opravným prostředkem.
(Rozh. ze dne 28. června 1934, R I 605/34.)
Usnesením ze dne 5. ledna 1934 dovolil prvý soud podle druhého odstavce § 283 c. ř. s., by bylo upuštěno od vydání dožadovacího listu o provedení důkazů v usnesení tom uvedených a by byl žalovaný zmocněn předložiti veřejnou listinu o provedení důkazů těch ve smyslu tohoto zákonného ustanovení, a určil zároveň usnesením tím podle třetího odstavce § 283 c. ř. s. lhůtu pro předložení spisů o provedení těchto důkazů. Rekursní soud odmítl rekurs žalobkyně.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu žalobkyně do odmítacího usnesení rekursního soudu.
Důvody:
Podle druhého odstavce § 291 c. ř. s. nemůže vůbec býti opravným prostředkem napadeno usnesení, jímž byla stanovena lhůta k předložení spisů o provedení důkazů ve smyslu třetího odstavce § 283 c. ř. s. Ze zákonného ustanovení plyne, že usnesení podle druhého odstavce § 283 c. ř. s. není ničím jiným než usnesením průvodním. Proti průvodním usnesením není podle čtvrtého odstavce § 277 c. ř. s. samostatného prostředku opravného. Napadla proto stěžovatelka neprávem usnesení prvého soudu rekursem a nepochybil rekursní soud, odmítnuv její rekurs jako nepřípustný.