Čís. 13323.

Vyrovnací řád z roku 1931.
K neplatnosti úmluv podle § 55 vyrov. řádu se nevyhledává, by věřitel někoho slibováním výhod pro dlužníka nebo jiným způsobem obmyslně přiměl ku převzetí závadu bez právního podkladu, aniž vědomí věřitele, že se mu ujednáním vůbec dostává výhody. Rozhoduje jen objektivní hledisko, zda se věřiteli takovým ujednáním dostalo proti ostatním věřitelům téhož druhu zvláštní výhody, čili nic.
(Rozh. ze dne 24. února 1934, Rv II 43/34.)
Proti směnečnému platebnímu příkazu namítla žalovaná, že se žalobkyni dostalo odevzdáním směnky nedovolené výhody ve smyslu § 55 vyr. řádu. Procesní soud prvé stolice ponechal směnečný platební příkaz v platnosti, odvolací soud směnečný platební příkaz zrušil a uvedl v otázce, o niž tu jde v důvodech: První soud neshledal, že jsou splněny podmínky neplatnosti směnečného závazku podle § 55 vyr. ř., ježto prý tu není nutné obrnyslnosti věřitelovy. S tímto právním názorem nelze souhlasili, neboť k neplatnosti úmluv podle § 55 vyr. ř. nejen se nevyhledává, by věřitel někoho slibováním výhod pro dlužníka nebo jiným způsobem obmyslně přiměl k převzetí závazku nemajícího právní podklad, nýbrž ani vědomí věřitele, že se mu ujednáním vůbec dostává nějaké výhody. Rozhoduje výlučně jen objektivní hledisko, zda se věřiteli takovým ujednáním dostalo proti ostatním věřitelům téhož druhu zvláštní výhody čili nic (rozh. nejv. soudu čís. 7913 a 9342). Takové výhody se však žalující straně v souzeném případě dostalo zažalovanou směnkou.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a poukázal v otázce, o niž tu jde, k důvodům napadeného rozsudku.

Citace:

č. 13323. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 276-276.