Čís. 13379.

Je-li postupitelem vykonatelné pohledávky obchodní firma (banka), nestačí s hlediska § 9 ex. ř. postupní listina, na níž podpisy osob, zastupujících prý firmu, jsou veřejným notářem ověřeny, nýbrž musí býti předložena i listina veřejná neb veřejně ověřená, z níž vyplývá, že osoby podepsavší postupní listinu za firmu byly oprávněny podepsati postupní listinu za firmu. Nestačí poznámka veřejného notáře v ověřovací doložce, že podle dokladů jemu předložených jsou osoby podepsavší postupní listinu oprávněny znamenati firmu. Onen průkaz lze, jde-li o firmu na Slovensku, podati jen ověřeným opisem ze seznamu obchodních firem po rozumu § 7 obchodního zákona na Slovensku platného (zák. Čl. XXXVIII z r. 1875), po případě úředním potvrzením soudu, že osoby, které postupní listinu podepsaly, jsou oprávněny podle seznamu obchodních firem firmu zastupovati.
(Rozh. ze dne 22. března 1934, R I 923, 924/33.) Exekuční tituly, směnečné platební příkazy, zněly pro Slovenskou všeobecnou úvěrní banku, filiálku v P. Exekuční návrhy podal Josef V., jako postupník řečené banky. Soud prvé stolice exekuce povolil, rekursní soud exekuční návrhy zamítl. Důvody: Exekučními tituly pro exekuce, o něž tu jde, jsou pravoplatné směnečné platební příkazy, jichž obsah se shoduje s obsahem exekučních návrhů co do výše vymáhaných pohledávek s přísl. se zřetelem na obsah postupní listiny ze dne 23. prosince 1931. Ježto exekuce vede Josef V., tudíž osoba rozdílná od osoby podle směnečných platebních příkazů oprávněné, předložila vymáhající strana prvému soudu k průkazu přechodu nároku exekucemi vymáhaného na Josefa V-a ve smyslu § 9 ex. ř. postupní listinu, podle níž Slovenská všeobecná úvěrní banka filiálka v P. postoupila Josefu V-ovi, obdrževši od něho 15.000 Kč, pohledávku v částce 10.000 se 6% úroky od 26. července 1931, jakož i z pohledávky 10.000 Kč část 5.000 Kč se 6% úroky od 26. července 1931, u obou ve spojení s právy pohledávkami těmi spojenými, obzvláště s právy exekučními, vyplývajícími ze směnečných platebních příkazů. Jest správné, že listina jest opatřena razítkem Slovenské všeobecné úvěrní banky, filiálky v P., a podpisy Alexandra Sch-a a Ladislava S-a, ověřenými veřejným notářem. Ježto postupující strana jest korporací, tudíž osobou právnickou, měl býti vymáhající stranou s postupní listinou předložen také průkaz příslušného soudu eventuelně příslušného úřadu o tom, že podpisovatelé podle ověřovací klausule Alexander Sch. a Ladislav S. jsou oprávněni dotyčně v době podpisu listiny byli oprávněni podpisovati a firmovati firmu Slovenská všeobecná úvěrní banka, filiálka v P., by byl splněn zákonem požadovaný průkaz veřejného ověření listiny. V tomto směru nedostačilo, že v ověřovací klausuli jest uvedeno veřejným notářem, že Alexander Sch. a Ladislav S. jsou podle dokladů notáři předložených ke dni podpisu listiny oprávnění značití firmu »Slovenská všeobecná úvěrní banka, filiálka v P.«, neboť soud povolující exekuci musí sám z úřadu zkoumati, zda jsou splněny všechny požadavky pro skutečný a platný postup zákonem žádané. Prvý soud po této stránce návrhy exekuční nezkoumal a exekuce povolil bez úředního průkazu o oprávněnosti Sch-a a S-a k zastupování a znamenání postupující firmy. Pro tento nedostatek měly býti exekuce zamítnuty, neboť nebyly předloženy o postupu průkazy, jaké má na mysli § 9 ex. ř. a nevyhovovaly návrhy v tom směru předpisu § 54 ex. ř.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle § 9 ex. ř. může býti exekuce povolena pro jinou osobu, nežli tu, která v exekučním titulu jako oprávněná je označena, jen potud, pokud listinami veřejnými nebo veřejně ověřenými se prokáže, že nárok v exekučním titulu uznaný přešel na ty osoby, jimiž exekuce jest navržena. Bylo proto na stěžovateli, aby listinou veřejnou neb veřejně ověřenou prokázal, že vymáhané pohledávky mu byly postoupeny Slovenskou všeobecnou úvěrní bankou, filiálkou v P. Stěžovatelem k exekuční žádosti připojenou postupní listinu nelze pokládati za listinu, jakou vyžaduje ustanovení § 9 ex. ř. Postupní listina je sice veřejným notářem ověřena, avšak neprokazuje, že k postupu skutečně došlo, ježto nebyla předložena listina veřejná nebo veřejně ověřená, z níž by vyplývalo, že osoby postupní listinu podepsavší byly oprávněny vydati postupní listinu za Slovenskou všeobecnou úvěrní banku, filiálku v P. Za takovouto listinu nelze pokládati poznámku veřejným notářem do ověřovací doložky pojatou, že podle dokladů jemu předložených jsou místoředitel Alexander Sch. a obchodní splnomocněnec Ladislav S. oprávněni znamenati za Slovenskou všeobecnou úvěrní banku, filiálku v P. K takovému potvrzeni neopravňují notáře ani předpisy notářského řádu platného na Slovensku (§ 97 zák. článku XXXV z roku 1874, jenž byl doplněn § 28 zák. článku VII z roku 1886). Onen průkaz lze podati jen ověřeným opisem ze seznamu obchodních firem po rozumu § 7 obchodního zákona na Slovensku platného (zák. čl. XXXVII z r. 1875), po případě úředním potvrzením soudu, že osoby, které postupní listinu podepsaly, jsou oprávněny podle seznamu obchodních firem zastupovati Slovenskou všeobecnou úvěrní banku, filiálku v P. Aby tudíž bylo vyhověno předpisu § 9 ex. ř., měla býti veřejně ověřená postupní listina podepsána osobami, jež podle seznamu obchodních firem jsou oprávněny zastupovati Slovenskou všeobecnou úvěrní banku, filiálku v P., a na průkaz toho, že tomu tak jest, měl býti připojen k exekuční žádosti jeden z uvedených dokladů. Ježto se tak nestalo, zamítl rekursní soud stěžovatelovy návrhy na povolení exekuce.

Citace:

č. 13379. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 354-356.