— čís. 13462 —
435
Čís. 13462.
Proti vydražiteli nelze ani vložiti ani zaznamenali exekuční zástavní právo na vydražené nemovitosti, nebyl-li vydražitel, nesplniv ještě dražební podmínky, dosud zapsán jako její vlastník.
(Rozh. ze dne 19. dubna 1934, R I 352/34.)
Jakub W. vydražil nemovitost čís. vl. 846, jeho vlastnické právo však nebylo vloženo do pozemkové knihy, ježto dosud nesplnil dražební podmínky. Věřitel Jakuba W-a Dr. K. navrhl, aby byl povolen vklad vlastnického práva pro Jakuba W-a k nemovitosti č. vl. 846 a aby byla povolena Dr. K-ovi exekuce vnuceným zřízením zástavního práva na nemovitosti vl. čís. 846 pro pohledávku navrhovatelovou za Jakubem W-em. Soud prvé stolice vyhověl návrhům Dr. K-a, rekursní soud návrhy Dr. K-a zamítl, maje za to, že nelze použiti ustanovení § 350, třetí odstavec, ex. ř., nesplnil-li, jak jest tomu v souzeném případě, vydražitel dražební podmínky, ježto by ani vydražitel sám nemohl žádati o vklad svého vlastnického práva, jehož nabyl příklepem.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Lze přisvědčiti právnímu názoru stěžovatelovu, že povinný jako vydražitel nabyl již příklepem vlastnického práva k vydražené nemovitosti (§ 237 ex. ř.). Z toho však ještě nevyplývá, že by mohla býti vedena proti němu exekuce vnuceným zřízením práva zástavního pro vykonatelnou pohledávku stěžovatelovu. Podle druhého odstavce § 88 ex. ř. platí pro povolení a výkon vkladu exekučního práva zástavního ustanovení obecného zákona knihovního ze dne 25. července 1871 čís. 95 ř. zák. a podle § 21 tohoto zákona mohou se díti zápisy jen proti tomu, kdo jest toho času, když se za ně žádá, zapsán v pozemkové knize za vlastníka nemovitosti, nebo se alespoň zároveň za vlastníka vloží nebo zaznamená. Stěžovatel připouští, že nelze zapsati povinného za vlastníka vydražené nemovitosti, poněvadž dosud nesplnil dražební podmínky (§ 237 ex. ř.). Důsledkem toho nelze však proti němu ani zapsati exekuční právo zástavní. Pokud se stěžovatel domáhá podle návrhu do- volacího rekursu, aby právo zástavní bylo po případě knihovně poznamenáno, přehlíží, že tento způsob exekuce není znám exekučnímu řádu. I kdyby se však mělo za to, že při tom jde jen o přepsání a že stěžovatel měl na mysli knihovní záznam, nikoliv poznámku, nebylo by ani v tomto rozsahu lze vyhověti žádosti, poněvadž i záznamu exekučního práva zástavního brání překážka právě uvedená.