Čís. 13562.

Určení schodku, o který jest nejvyšší podání, docílené při opětné dražbě nižší než nejvyšší podání docílené při dražbě předchozí, má se státi bez zbytečného průtahu; předpokladem ovšem jest, že příklep při opětné dražbě jest pravoplatný a nestane se bezpředmětný možným předražkem. Netřeba však vždy čekati, až jest nade vši pochybnost jisto, že konání další opětné dražby jest řádným a včasným složením nejvyššího podání docíleného při opětné dražbě vyloučeno.
(Rozh. ze dne 24. května 1934, R I 60/34.)
K návrhu vymáhající věřitelky stanovil soud prvé stolice schodek na nejvyšším podání, povstalý při opětné dražbě nemovitosti. Rekursní soud návrh vymáhající věřitelky na určení schodku na nejvyššín) podání ve smyslu § 155 ex. ř. pro tentokráte zamítl. Důvody:Prvý soud napadeným usnesením určil schodek na nejvyšším podání ve smyslu § 155 ex. ř. vzniklý tím, že stěžovatelka jako vydražitelka celé nejvyšší podání v čas a řádně úplně nezapravila, takže pří opětné dražbě po rozumu § 154 ex. ř. se prvého nejvyššího podání již nedosáhlo. Určení to učinil však prvý soud, ještě než bylo nade vši po- chybnost jisto, že konání další opětné dražby řádným a včasným složením nejvyššího podání docíleného při opětné dražbě bylo vyloučeno. Jest proto napadené usnesení předčasné, neboť i při konání další opětné dražby není vyloučeno, že by mohlo býti docíleno podání vyššího než při dražbě prvé, takže by pak vůbec schodku nebylo, nehledíc též k tomu, že i konání povolené další opětné dražby by mohlo býti odvráceno, složil-li by obmeškaly vydražitel po rozumu § 154 druhý odstavec ex. ř. před uplynutím lhůty k rekursu proti povolení opětné dražby k soudu zadržené splátky nejvyššího podání s úroky, pokud mají býti zaplaceny složením v hotovosti. Nelze proto před tím, než bude s vyloučením jakékoliv pochybnosti zjištěno, že k další opětné dražbě již dojíti nemůže, schodek ve smyslu § 155 ex. ř. zjišťovali.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Jde o to, kdy má býti určen schodek, o který jest nej vyšší podání, docílené při opětné dražbě podle § 154 ex. ř., menší než nejvyšší podání docílené při dražbě předchozí. Zákon o tom nemá výslovného ustanovení; ustanovuje jen, že exekuční soud jej má určití z úřadu; zejména neustanovuje, že by s určením jeho bylo sečkati, až nejvyšší podání docílené při opětné dražbě bude skutečně složeno a je jisto, že nedojde k další opětné dražbě. Z ustanovení § 154 ex. ř., že exekuční soud má schodek určití z úřadu lze dovoditi, že se tak má státi bez zbytečného průtahu; zřejmým předpokladem ovšem, jest, že příklep při opětné dražbě jest pravoplatný a nestane se bezpředmětný možným předražkem. Mínění rekursního soudu, že s určením schodku jest vždy sečkati, až jest nade vši pochybnost jisto, že konání další opětné dražby jest řádným a včasným složením nejvyššího podání docíleného při opětné dražbě vyloučeno, nemá oporu v zákoně. V souzeném případě dne 28. června 1933, kdy soud prvé stolice schodek určil, bylo udělení příklepu vydražiteli při opětné dražbě pravoplatné, a lhůta k předražku minula a dokonce nebyl ještě učiněn návrh na další opětnou dražbu. Určení schodku prvým soudem tedy nepříčilo se zákonu.

Citace:

Čís. 13562.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 606-607.