Čís. 13576.

Výpočet výnosnosti podniku náleží k přípravné činnosti vedoucího úředníka, do služby již přijatého, avšak službu ještě nenastoupivšího; nepřísluší mu za to zvláštní odměna.
(Rozh. ze dne 26. května 1934, Rv I 2289/32.)
Žalobce byl pověřen obchodním a technickým vedením firmy náležející žalovaným. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na žalovaných kromě jiných položek i odměny 10420 Kč za výpočet výnosnosti podniku žalovaných. Oba nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Prvý soud sdělil přípisem obchodní a živnostenské komoře jasně a zřetelně, že žalobce tvrdí, že již před nastoupením služby zhotovil výpočty výnosnosti, potřeboval 521 pracovních hodin, a požaduje za to odměnu 10420 Kč. Ježto na toto sdělení obchodní a živnostenská komora prohlašuje, že je samozřejmé, že úředník, který byl přijat s příslušným platem pro vedení podniku, činí výpočty výnosnosti, an si jako vedoucí podniku musí rozhodně učiniti obraz o jeho výkonnosti, že takovéto výpočty i později jsou často nutné, ježto ředitel továrny musí neustále obraceli pozornost k výkonnosti podniku a k jejímu stupňování, je jasno, že předpokládá též zhotovení výpočtu výnosnosti, které předsevzal vedoucí podniku po svém přijetí do služby, avšak před nastoupením služby v podniku. Jde tedy o práci, bez které by žalobce nemohl vyvinout! úspěšnou činnost v novém místě a za kterou nebyl oprávněn požadovali zvláštní odměnu, jelikož tvoří podstatnou část jeho činností, za kterou dostává plat.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání, mimo jiné z těchto
důvodů:
Právní závěr odvolacího soudu, k němuž dospěl na podkladě posudku obchodní a živnostenské komory, není mylný (čís. 4 § 503 c. ř. s.). Takové práce náležejí k přípravné činnosti vedoucího úředníka, do služby již přijatého, avšak službu ještě nenastoupivšího, ježto si musí utvořili nutný přehled o výkonnosti podniku a možnosti jejího stupňování, a bez takové přípravy by nemohl vyvinouti úspěšnou činnost. Nesejde tedy ani na tom, zda byly žalobci tyto práce zvlášť přikázány, či zda je konal jeti z vlastní opatrnosti, a nemůže za ně žádali zvláštní odměnu, ježto tu šlo o část činnosti již odměňované služebním platem.

Citace:

Čís. 13576.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 624-624.