Čís. 13660.
Ochrana nájemců (zákon ze dne 30. března 1933, čís. 54 sb. z. a n.).
Ustanovením § 2 (2) čís. 1 zákona jsou vypuštěni z ochrany nájemníků všichni nájemníci, kteří mají najatých pět nebo více místností určených k bydlení, jichž však užívají ať již zcela nebo jen z části k výkonu jakékoliv výdělečné činnosti, jíž se jako svému povolání věnovali.
(Rozh. ze dne 16. června 1934, Rv I 1140/34.)
Proti soudní výpovědi z nájemního předmětu, jenž byl označen ve výpovědi jako byt o sedmi pokojích, dvou kuchyních, pokoje pro služebné, dvou koupelnách a dalším příslušenství, namítla vypovídaná pozůstalost, že vypovídaný předmět nájmu není bytem, nýbrž jest provozovnou o 5 pokojích, sloužící k výrobě mýdla a kosmetických přípravků, najatou již roku 1905, k níž byly roku 1916 najaty další dvě místnosti a že v části najatého předmětu o třech pokojích bydlí vždy dočasný majitel firmy. Procesní soud prvé stolice ponechal výpověď v platnosti, zjistiv, že šlo o jednotnou nájemní smlouvu. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
V námitkách tvrdila žalovaná, že jde o dva nájemní předměty, o provozovnu sestávající z pěti pokojů a třípokojový byt s příslušenstvím, ale nižší soudy zjistily, že vypovídané místnosti byly najaty jedinou smlouvou jako jediný nájemní předmět za jednotné nájemné, i dvě místnosti v roce 1916 k tomu najaté, že byly datovány a před úřady vedeny jako jednotný byt, že stavebně byly zařízeny jako byt, a že také žalovanou jsou užívány z části jako byt, jednak jí samotnou, jednak jejím podnájemníkem. Právem usoudily nižší soudy ze zjištěných skutečností, že jde o jednotný byt (obytné místnosti), při čemž části najatých místností se používá k výkonu povolání nájemcova a ostatních k bydlení. Mylný je názor dovolatelky, že »bytem, v jehož části se vykonává povolání«, rozumí zákonodárce jen na př. byt advokáta, lékaře, učitele hudby a pod. Zákon v příčině té nečiní rozdílu, naopak z doslovu § 2 (2) čís. 1 zák. ze dne 30. března 1933 čís. 54 sb. z. a n. »obytných místností, kterých se.... užívalo zcela nebo z části k výkonu jakéhokoliv povolání« je zjevno, že zákonodárce měl na mysli vypustili z ochrany nájemníků všechny nájemníky, kteří mají najato pět nebo více místností určených k bydlení, jichž však užívají ať již zcela nebo jen z části k výkonu jakékoli výdělečné činnosti, jíž se jako svému povolání věnovali. Dovolání nebylo lze přiznati úspěch, ježto byly zjištěny veškeré předpoklady § 2 (2) čís. 1 zák. ze dne 30. března 1933 čís. 54 sb. z. a n.