Čís. 13564.

Prokurista vykonává zaměstnání ve smyslu zákona ze dne 13. března 1928, čís. 39 sb. z. a n. Lhostejno, že činnost prokuristy tuzemské firmy jest obmezena na vedení prodejny v cizině.
(Rozh. ze dne 24. května 1934, R I 458/34.)
Rejstříkový soud vrátil akciové společnosti opověď k doplnění, by bylo vykázáno, že nový prokurista Robert B. a) buď jest československým státním občanem (výkaz osvědčením dle vyhl. min. čís. sb. 225/1926 a výnos min. sprav. z 28. prosince 1926, čís. 54907 Sděl. 2/27 Věst. min. sprav.), b) anebo, že má státní povolení pokud se týče potvrzení (osvědčení) podle § 2 pokud se týče §§ 3, 5 a 8 zák. čís. sb. 39/1928. Rekursní soud usnesení to potvrdil. Důvody: Požadavek napadeného usnesení jest oprávněn, neboť ve smyslu zákona ze dne 13. března 1928 čís. 39 sb. z. a n. o ochraně domácího trhu práce přísluší politickému úřadu druhé stolice rozhodnutí o tom, zda povolení k zaměstnání cizince uděleno býti má čili nic. Poněvadž Robert B. má býti zapsán jako kolektivní prokurista u firmy, jest zapotřebí žádaného výkazu o státním občanství jeho a potvrzení podle § 2 cit. zák. pokud se týče §§ 3, 5, 8 téhož zákona, byť i bydlel ve Vídni.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu
a to
ze správných v podstatě důvodů napadeného usnesení, k nimž se vzhledem k vývodům dovolacího rekursu ještě dodává: Jest nerozhodné, že činnost prokuristy Roberta B-a má býti obmezena jen na vedení prodejny ve Vídni, tedy v cizině, neboť tím nepřestává býti Robert B. prokuristou tuzemské společnosti. Plná moc prokuristy není podle čl. 43 obch. zák. na venek obmezitelna a proto nelze povoliti ani zápis do obchodního rejstříku s obmezením. Mohl by tudíž takový prokurista i v tuzemsku ujednávati s třetími osobami závazná právní jednání. V povaze věci tkví, že taková činnost není kontrolovatelná. Prokurista jako takový jest povolán k provozování obchodní živnosti principálově a, obstarávaje věci závodu, pro nějž je zřízen, vykonává tím své zaměstnání ve smyslu zákona ze dne 13. března 1928 čís. 39 sb. z. a n. (srv. také rozh. nejv. soudu čís. 10916 a 11289 sb. n. s.).

Citace:

Čís. 13564.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 608-609.